Zaslaná pošta Terryho Pratchetta posouvá hranice

terry-pratchett-zaslana-posta-perex… aneb nikdo nepíše pořád stejně. Před více než dvěma desítkami let psal Terry Pratchett svou první knihu ze světa Úžasné Zeměplochy a jeho hlava vířila všemožnými nápady, jak ozvláštnit svůj bohatý svět. O třicet knih později už se soustředí na určitou myšlenku a na pěti stech stranách ji rozvádí svým vypilovaným vypravěčským umem.

Psát recenzi na Úžasnou Zeměplochu vlastně nemá vůbec smysl. Buď si ji prostě chcete přečíst, nebo ne; buď máte Terryho Pratchetta rádi, nebo ho nesnášíte. Tenhle článek vám vlastně může přinést jen info o knize, která už vyšla před několika lety, tudíž ji už máte dávno za sebou, nebo prostě teď zrovna nemáte co číst jiného. I tak se ale pokusím Zaslanou poštu objektivně zhodnotit.

terry-pratchett-zaslana-posta

V zeměplošském románu s neuvěřitelným pořadovým číslem – třicet – nás jeho autor zavádí do starého dobrého Ankh-Morporku, aby nám ukázal další z divů, které se dějí v novém století Lahodné ančovičky. Stejně jako se v našem světě s novou číslovkou na třetím místě letopočtu pokrok zrychluje a společnost se díky němu mění, ani slavné dvouměstí nestojí pořád na jednom místě. Zatímco v pětadvacátém svazku Pravda přišla na přetřes žurnalistika a svobodný tisk, v Zaslané poště jsou to už logicky podle názvu dopisy. Přestože již několikrát zmiňované semafory, důmyslná informační síť, jíž Pratchett několikrát nepřímo přirovnává k našemu internetu, vládnou Ploše, Patricij Vetinari se rozhodl obnovit zastaralý, nemoderní a nedoručenými dopisy zavalený úřad Ankh-Morporské pošty. Koneckonců, kdo ví, co se v té jeho hlavě honí?

Jak už jsem naznačil v perexu, nikdo nemůže psát pořád stejně. I tvorba Terryho Pratchetta se neustále vyvíjí a my jako jeho čtenáři, to můžeme pozorovat s každou novou knihou. Zatímco ve svých začátcích se soustředil na jednotlivé vtípky a z nich pak skládal – pravda, ne vždy stabilní – zápletku svazku, později pomalu přešel na romány, které vyzdvihují užší množství motivů, stávají se morálně hlubšími a celkově tak trochu méně zeměplošskými, než před nějakým časem bývaly. Na Zaslané poště je to vidět víc, než na jiných, protože se soustředí hlavně na dilemata proměňující se společnosti ve chvíli výskytu nových okolností. Co když semafory selžou a znovu přijde čas pošty? Vlídný a ztřeštěný humor místy dostává značně hlubší a vážnější nádech, ironie už není lehká, ale místy skutečně kousavá.

Společně s tím přichází i jiná změna – je nesporné, že se Pratchett v mnohém zlepšil ve spisovatelských talentech v porovnání s jeho knihami z let vzdálených časů. Romány jsou mnohem komplexnější, čtou se ještě rychleji a lépe a začínají být čím dál tím víc přístupné obyčejnému, nefantastickému čtenáři, neboť z klasických prvků fantasy zbylo v Zaslané poště jen minimum. A to minimum je stejně silně poznamenané Pratchettovským duchem.

Ne, že by výše zmiňovaný výčet byl na škodu. To vůbec ne; naopak. Problém však tkví ve faktu, že s výše zmíněnými prvky se do Zaslané pošty vloudila i věc, které si všimnete hned, jak vystrčíte hlavu z rozjetého kola příběhu, abyste vystoupili z autobusu, odpověděli na učitelovu otázku, přidali poleno do kamen či udělali cokoliv jiného. Pratchett střídá propriety příběhu jako na kolotoči a ve chvíli, kdy posloužily svému účelu, nechává je být, daleko za sebou. Příklad: ve chvíli, kdy hlavní hrdina vstoupí poprvé do poštovního úřadu, zaujmou ho haldy nedoručených dopisů, z dálky připomínající holubí guano. Chvíli se s nimi pracuje, ale když už nejsou k fungování příběhu potřeba, autor je začne ignorovat. A s postupem stránek se jich jen tak mimochodem mistrně zbaví, aby ho náhodou někdo nemohl nařknout z toho, že neplní své resty.

Na druhou stranu, skalní čtenáři Zeměplochy se nemusí bát. Jejich oblíbená četba je pro ně stále stejně kvalitní a nápaditá jako kterýkoliv jiný svazek tohoto takřka nekonečného cyklu. Autor nezapomíná své vypravěčské umění a vede čtenáře stránku za stránkou dál, napnutého, jak o všechno nakonec dopadne. (Nutno podotknout, že číst anotaci knihy, se rovná vraždě příběhu.) Ti, kdo se však nad další z řady Zeměploch trochu zamyslí, zjistí, že kam Pratchett se svým stylem vyprávění směřuje, by se nám mohlo, ale také nemuselo líbit. A jak to bude vypadat třeba za deset let?

Název originálu: Going Postal

Český název: Zaslaná pošta
Autor: Terry Pratchett
Překlad: Jan Kantůrek
Obálka: Paul Kidby
Počet stran: 528
Vydal: Talpress, Praha 2005
Doporučená cena: 269 Kč
Hodnocení: **** (70%)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.