Zaklínač Andrzeje Sapkowského opět kuchá potvory. Tentokrát však v novém vydání

Vydavatelství Leonardo se rozhodlo znovu vydat perlu fantasy literatury a Zaklínač Andrzeje Sapkowského má na pomyslném náhrdelníku fantastiky čestné místo přímo uprostřed. Pokud tedy někomu chybí v osobní knihovně Zaklínač 1 – Poslední přání, má jedinečnou možnost si ho pořídit.

Představitel Geralta v seriálu Zaklínač, zdroj: distributor seriálu

Vědmák, nájemný zabiják, netvor, který loví netvory. Originální postavu hvězdy polské fantastické literatury,  spisovatele Andrzeje Sapkowského, zná snad každý fanoušek fantasy literatury. Naši severovýchodní sousedé o Geraltovi z Rivie natočili seriál, a dokonce vyplodili i počítačovou hru, i když s velkými porodními komplikacemi.

Kdo a proč je zaklínačem

Otázka tedy zní: Proč zrovna Zaklínač? Ten, kdo někdy četl příběhy bělovlasého lovce všelijakých potvor, odpověď jistě zná. Jednoduše proto, že Zaklínač se klasickému fantasy, jak ho nastolil například Tolkien a mnoho jeho předchůdců a pokračovatelů, moc nepodobá.

Geralt není typickým hrdinou, který by chrabře a nezištně bojoval proti bezpráví, stál vždy na straně dobra a osvobozoval princezny, za jejichž záchranu by následně inkasoval nejen ony spanilé dívky, ale i půlky jejich království. Geralt je profesionální zabiják netvorů. Místo za půlku království vás zbavuje lidi všelijaké havěti za pár drobných na skromné živobytí.

Ale zaklínačem nemůže být kdokoli, kdo si připne meče a začne kuchat potvory. Každý vědmák, jak lidé hanlivě označují Geralta a jeho souputníky, podstupuje krutý výcvik, a pokud ho přežije, musí projít zkouškou Trav, díky níž jeho tělo zmutuje, získá větší odolnost, zlepšené reflexy a magické schopnosti.

Povídkové nepohádky

Zaklínač 1: Poslední přání se skládá ze sedmi povídek a jedné povídky speciální, nazvané Hlas rozumu, která je sama rozdělena na sedm částí a slouží jako spojnice mezi navzájem téměř nijak nenavazujícími příběhy. Geralt se v ní setkává se svými přáteli i odpůrci a vzpomíná.

Zvláštní místo má i povídka s názvem Cesta, z níž není návratu. Nejenže slouží jako prolog, ale odlišná je i tím, že se v ní nesetkáme s Bílým vlkem (Geraltovo jméno ve Starší Mluvě). Hned po první části Hlasu rozumu, následuje povídka Zaklínač, kde si bělovlasého zabijáka můžeme užít dosyta.

V tomto příběhu, nazvaném podle Geraltovy profese, Sapkowski představil svého bělovlasého lovce potvor světu, a to už roku 1986. Ve zbytku povídek zařazených do Posledního přání se objevují postavy, které křižují Geraltovi cestu po celý jeho život.

Můžeme se tak setkat s Marigoldem, potulným bardem, který se bude bělovlasého zaklínače držet jako klíště, nebo s Yennefer, čarodějkou a Geraltovou osudovou láskou.

Fantastický fantasy realismus

Zajímavé je zapojení pohádek nebo slovanských bájí do jednotlivých příběhů. Povídka Zrnko pravdy se inspirovala pohádkou Kráska a zvíře a – přesně podle Sapkowského realistického stylu – jí dává jiný a netušený rozměr. Zde se ukazuje autorova síla. Jeho styl je unikátním nejen hlavním hrdinou-nehrdinou, ale především něčím, co by se dalo nazvat jako fantasy realismus.

Ve světě Andrzeje Sapkowského je všechno zároveň ironií klasických příběhů a zároveň vše reflektuje náš opravdový svět se všemi jeho temnými stránkami. Elfové nejsou ani tolkienovští nadlidé, ani ultraekologičtí týpkové pobíhající vesele po lesích. Do hry vstupují intriky a politika (což je vlastně totéž), peníze nebo rasová, druhová, etnická a jen bohové vědí jaká další nenávist.

Králům jde jen o moc, slávu nebo peníze, nikoli o blaho jejich poddaných. Čarodějové jsou většinou morálně nevybavení neřádi sledující pouze vlastní zájmy. A Geralt? Geralt chce jen dělat svou práci a do ničeho se moc nemíchat. Jeho sudba má ale jiný názor.

O popisech, dialozích a soubojích

Síla stylu, kterým Sapkowski píše své povídky a romány o Zaklínači, tkví hlavně v dialozích. Úderné a zábavné slovní přestřelky mezi jednotlivými postavami patří mezi prvky, na které se čtenář neustále těší. Popisy nejsou nijak rozmáchle objemné ani nenudí a z úst sprostého vesničana zní skvěle i popis nejobyčejnější chalupy.

Geraltův duchovní otec ve svých povídkách skvěle zachází s rozložením akce. Právě tím, že mnohé popisy vkládá do úst některé z postav, dociluje svižného tempa, současně nepříliš strohého a velmi zábavného svou formou. Geraltovy souboje s čímkoli jsou zářícím vrcholem, po jehož přečtení bude nejeden fanoušek slastně pomlaskávat.

Zaklínač Geralt z polského seriálu, Zdroj: wiedzmin.pl

Na povídkové sbírce je obecně výhodné to, že pokud se čtenáři jedna z povídek moc nelíbí nebo ho jen nezaujala, může ji přeskočit, jen tak prolistovat nebo rychle přelouskat a na celkovém vyznění knihy se tím mnoho nezmění. Pořád zůstane velmi kvalitním a zábavným čtením.

Ne že by u Zaklínače něco takového jako nuda hrozilo, ale v povídkách se chybka rychle a snadno ztratí. Proto je tak obtížné nějaký ten zápor na Sapkowského vyšťourat. Se spoustou výše vyjmenovaných kladů nezbývá nic než Zaklínače 1: Poslední přání vřele doporučit.

Název originálu: Ostatnieżyczenie / Droga, z którejsięniewraca
Český název: Zaklínač 1: Poslední přání
Autor: Andrzej Sapkowski
Obálka: Michal Ivan
Překlad: Stanislav Komárek a Jiří Pilch
Početstran: 344
Vazba: brožovaná
Rozměry: 105 × 175 mm
Vydal: Leonardo, Petřvald u Karviné 2011
Doporučenácena: 249 Kč

Hodnocení: ***** (90 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jiří Tichý
Student Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovi univerzity a současně i Sociologie napůlené s Mediálními studii - Žurnalistikou na FSS tamtéž by se chtěl nejen v budoucnosti věnovat záslužné činnosti žurnalisty, aby uspokojil svou potřebu dozvídat se zajímavé (často nepotřebné) věci a pak "dělat chytrýho". Miluje spánek, oslavy, festivaly, koncerty, dobré filmy, dobré knihy a dobrou muziku. Prostě alles gute - všechno dobré.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Zaklínač Andrzeje Sapkowského opět kuchá potvory. Tentokrát však v novém vydání