Wolfgangu Hohlbeinovi koluje v žilách Krev elfů

Zde je jednoduchý recept na chutnou knihu. Vezměte dávné proroctví, k němu přidejte mladou sympatickou hrdinku, vmíchejte cizí svět a okořeňte kusem magie, nadpřirozených sil, kouzelným mečem a špetkou přátelství a zrady. Ohřejte a podávejte na prostoru pěti set stran. Dobrou chuť.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Tento pokrm s názvem Krev elfů, první díl série Letopisy elfů, nám pro dnešní den přichystal šéfkuchař Wolfgang Hohlbein, a že se nejedná o žádného rychlokvašeného kuchtíka, svědčí počet jeho prodaných výtisků i fakt, že je po něm v rodném Německu pojmenována literární cena. Jak tedy vypadá menu dle Hohlbeina?

Jako předkrm nám nabízí drsné prostředí argentinských slumů v Rio de Janeiru. Pia, dítě ulice, se snaží protloukat životem, jak jen to jde. Jedna akce se ale zvrtne a Pia je nucena běžet o život. Že není něco v pořádku, jí dochází, když se za ní ženou lidé podobní neandrtálcům s kyji v ruce nebo když ji chrání stříbrný rytíř s mečem. Větší průšvih ale nastává, když spadne z jedné zdi a místo toho, aby si rozbila pusu o chodník, dopadne měkce…do slámy. Kolem ní je také zima, což je v letním horkém Riu rovněž trochu nepatřičné. Pia se tak z Ria (to se nám to pěkně rýmuje) dostane do středověku podobného světa Bělolesa.

Teď princeznou jsem já

Čekáte nějaké vysvětlení, jak se tam vůbec objevila? Já ho neznám. A autor zřejmě taky ne. Prostě se tam ocitla. To však nic nemění na tom, že je pro svou zvláštní vizáž – bělostříbrné vlasy- považována za potomka nebo reinkarnaci dávné elfské princezny Gaylen, která kdysi vedla elfy ve válce proti lidem. To z ní dělá důležitou figuru v následující mocenské partii a Pia / Gaylen je prakticky na roztrhání. V určitých případech  i doslova.

Dívka zpočátku vůbec nějakým povídačkám o elfí krvi nevěří, postupně důsledkem událostí však už začne mít pochyby. Pia se svou drzou pusou působí v jinak klidném městě jako hurikán a svými činy výrazně přiživuje pověst o návratu legendární princezny. Ono je však celkem jedno, jestli je nebo není skutečná Gaylen, neboť všichni okolo věří, že tomu tak je.

Rio nebo Běloles, všechno je to jedna ves

Rozdíl mezi Riem a Bělolesem je prostý. V Bělolese je opravdu velká kosa (použít zima by bylo moc mírné) a nedá se tam sehnat slušné oblečení, jinak ale mají oba světy překvapivě dost společného. Historii tvoří lidé, a právě ti jsou v obou světech stejní. Všude se najdou prospěcháři, kteří se snaží využít situace ke svému užitku, i v Bělolese žijí některé děti v obdobě chudinských čtvrtí. Pia také potká několik tváří, které ji připomenou její známé z domova. Různé podobnosti nalezneme v mnoha případech a takové nutí k zamyšlení, jak daleko jsme se od barbarského a temného středověku vůbec posunuli.

Co lze autorovi vyčíst, je jazyk, který je prakticky v obou krajích shodný. To, že lidé v  jednadvacátém století mluví stejně jako obyvatelé zaostalého městečka, je přinejmenším zvláštní.

K jazyku ještě jedna věc. Nevím, zda-li je na vině styl spisovatele či překlad, ale sloh mi přijde trochu kostrbatý. Co víc, nejednou se mi stalo, že jsem si jednu větu musel přečíst vícekrát, abych pochopil, co jí chtěl prozaik říct.

Z nuly na sto za čtyři vteřiny

Zpočátku je třeba mít s knihou trochu trpělivosti. Chvíli to trvá, než se začne něco pořádného dít. Román má skutečně rozjezd rychlosti trabantu. O to víc se však v závěru žene jako splašené ferrari a úplný konec se odehrává na dvou (!) stránkách. Opět bez nějakého vysvětlení. Autor si tak zřejmě nechává prostor pro další díly a Krev elfů má být spíše úvodní ochutnávkou a přiblížením prostředí.

Přes všechny výše uvedené výhrady je Krev elfů zahájením potenciálně nadějné série, jejíž druhý díl právě vychází v Německu. Neobsahuje nic, co bychom již dříve někdy nejedli, avšak pokrm může chutnat i po sté, pokud je kvalitně připraven. Doufejme však, že další díly nebudou pouhým slibem bez důkazu a Letopisy elfů svůj potenciál využijí.

Název originálu: Die Chroniken der Elfen 1 : Elfenblut
Český název: Letopisy elfů 1: Krev elfů
Autor: Wolfgang Hohlbein
Překlad: Zuzana Schönová
Počet stran: 536
Vazba: vázaná
Rozměry: 210 x 150 mm
Vydal: Plejáda, 2010
Doporučená cena: 399 Kč

Hodnocení: *** (50 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.