Vzatá po hlavě kladivem Elizabeth Bearové

elizabeth-bearova-zakalena-perexNa konci srpna dorazila na náš trh s fantastikou nová americká autorka, kterou si zahraniční kritika nemůže vynachválit – za román o Jenny Caseyové, jehož je Zakalená první částí, získala cenu Locus a na kontě má už i jiná ocenění. Co se skrývá pod poutavou anotací a výbornou obálkou Jana Doležálka?

Opuštěný severní konec Sigourney Street, Hartford, Connecticut. Spojené státy, počátek šedesátých let jednadvacátého století. Přesně tady žije Jenny Caseyová, devětačtyřicetiletá vysloužilá příslušnice mírových jednotek OSN, obtěžkaná umělým okem a kovovou mechanickou rukou. Toho času na invalidním důchodu, ne však na dlouho.

Těchto pár řádek je vlastně jedinými informacemi, které potřebujete vědět, abyste se zorientovali v atmosféře a náladě knihy, kterou nám Elizabeth Bearová předkládá ještě téměř za tepla, čtyři roky po vydání v originále. Přestože by se mohlo podle prvního pohledu zdát, že půjde o ničím neřízenou tvrdou akci, na kterou jsou zvyklí například fanoušci Jiřího Kulhánka nebo Petra Heteši, Zakalená nabízí mnohem víc. Původně byla společně se dvěma následujícími knihami Scardown a Worldwired koncipována jako jediné debutové dílo, to se však pod tvořivýma rukama slibné autorky rozrostlo na velice zajímavou, velmi těsně provázanou, trilogii.

Zakalená se v originále jmenuje Hammered, což mi přijde ještě o stupínek výstižnější, než český název. Osobně si totiž tohle jediné slovíčko překládám jako „Vzatá po hlavě kladivem“ a to hlavně proto, že takhle vyznívá i celá kniha. Ačkoliv nabízí celou jednu dějovou linii zasvěcenou čiré, nefalšované a dobře popsané detektivně-akční zápletce, ústřední příběh se soustředí kolem hlavní hrdinky, která se brzy od svého starého prostředí oddělí a vyrazí za pozváním jednoho kanadského vědce, shodou okolností (ve skutečnosti spíš logickým vyústěním) toho samého, který jí udělal její dnes již zastaralé a na životě ohrožující protetické pomůcky. Jenny, protože nestojí v čele akční zápletky, ale v čele zápletky pomalejší a o to propracovanější, má mnoho prostoru na to, aby převedla své emoce na čtenáře. Už od odchodu z armády před mnoha lety v ní bublá bažina melancholických pocitů, které prostě musí ven. A kdo je lepší naslouchač, než čtenář, který sleduje její příběh v ich-formě?

elizabeth-bearova-zakalena

Přestože tedy román obsahuje mnoho z akčních románů a detektivek (v Hartfordu se objeví smrtící odrůda běžné drogy), je také velice psychologický. Nemyslete si však zase, že příběh Jenny Caseyové je jen výlevem pocitů (jakkoliv ze strany autorky mistrně podaným). Dá se totiž i vysledovat mnoho kyberpunkových, a s ubíhajícími stránkami, i space opera motivů. Kromě detailů o mechanickém oku a ruce hlavní hrdinky, se dozvídáme i více o technologiích nové budoucnosti, nevyjímaje například umělé inteligence. Odhad jejich zrodu se odhaduje dál a dál, ale jen do té doby, než se na scéně objeví zpackaný projekt uvězněné vědkyně, ze kterého se neznámou shodou náhod UI stala.

To mne přivádí k popisu světa, jenž Elizabeth Bearová ve svém díle vytvořila. V uplynulých padesáti letech, jež dělí naší a její současnost, proběhlo několik klimatických i politických změn. Roztály arktické ledovce a zvýšila se hladina světového oceánu, ničíc tak ostrovy jako je třeba Japonsko, v čele světového dění zůstaly Spojené státy, které si prodělaly křesťanskou fundamentalistickou diktaturu, i Čína, jež se snaží obnovit svůj vesmírný program, ale překvapivě se k nim připojila Kanada, ze které se stala silně militarizovaná země a podle několika zmínek v románu i lídr OSN. Trochu zavádějící otázkou je, co se stalo s takovými částmi světa jako je Rusko, Indie, arabský svět nebo Evropská unie, ale je samozřejmé, že autorka nemusí mít pečlivě propracovanou celu zeměkouli, a koneckonců nám to ještě může zjevit ve dvou pokračováních.

Kromě prostředí je zajímavý i vypravěčský styl Elizabeth Bearové. V rozvážných scénách zaměřených na psychologii udržuje napětí a spád vyprávění, přináší zábleskové flashbacky a chytrou hrou se slovy žene čtenáře dál, v akčních scénách dokáže sledovat několik hrdinů najednou, přičemž každého vede takovým směrem, jaký je pro danou osobu logický, často střídá dějové linie téměř filmařským střihem a v rozhovorech se nestydí používat pro dotvoření atmosféry i quebeckou francouzštinu, kterou vysvětluje v překladu v hranatých závorkách. Té francouzštiny mohlo být, vzhledem k tomu, že hlavní hrdinka pochází z Kanady, mnohem víc, ale možná to je jen můj osobní názor, protože jsem francouzštinář a tento jazyk mne okouzluje.

Jedinou zásadní chybou, která se na Zakalená dá najít na první pohled, je neuspořádanost první části knihy. Na čtenáře je bez jakéhokoliv úvodu vyplaveno mnoho nových pojmů, výrazů, příběhového pozadí a postav, že ačkoli si knihu již od začátku zalíbí, čas od času se zastaví a uvědomí si, že nemá nejmenší tušení, kdo právě s kým a o čem mluví, kdo na koho a proč střílí. Naštěstí uvolnění přichází vždy, když se vracíme k ústřední postavě Jenny Caseyové, jejíž dějová linie je, jak už bylo řečeno, pomalejší. Po straně sto se navíc zápletky a výskyt postav, které ze začátku vypadaly propojené každá s každou, začíná ustalovat, mimo jiné i proto, že si čtenář na knihu již zvykl a nadšeně obrací stránky dál.

Elizabeth Bearová přinesla na náš trh knihu, která by díky svému výbornému zevnějšku a povětšinou dobrému vnitřku, mohla být velkým trhákem. Pokud bych to měl přirovnat k některé v poslední době vydané knize, byla by to asi Věž kosmonautů Kena MacLeoda. Určité skupině čtenářů výborně sedne, ti ostatní raději půjdou dál, nebo ji zdvořile odloží na poličku.

Název originálu: Hammered
Český název: Zakalená
Autor: Elizabeth Bearová
Překlad: Tadeáš Pelech
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 352
Vydal: Laser-books, Plzeň 2009
Doporučená cena: 265 Kč
Hodnocení: 70%

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.