Vlastislav Toman mluví o předábíčkovské době a svém vztahu ke komiksu

Vlastislav Toman 2013Vlastislav Toman tentokrát čtenářům poví něco o svém vztahu ke komiksům obecně. Ale podívá se také na svou beletristickou tvorbu a trochu ozřejmí svou situaci předtím, než nastoupil do ábíčka.

Vlastislav Toman na PragoFFestu 2013. Foto: Martin Peška, FANZINE.cz
Vlastislav Toman na PragoFFestu 2013. Foto: Martin Peška, FANZINE.cz

Kromě komiksů píšete také beletrii. Cítíte se více jako komiksový tvůrce, nebo jako autor povídek a románů? Nebo obojí?

No, dá se říci, že obojí. Samozřejmě jsem se v určitém období spíš věnoval té beletrii a komiks mě začal bavit až kolem toho roku ’67, kdy jsem začal s klubáckými Strážci. Už předtím jsem měl nějaké komiksy, ale rozsahem Strážců jsem si k tomu vypěstoval nějaký vztah.

Takže bych řekl, že je to tak půl na půl. A pak je tu jeden velký problém: Kde tisknout povídky? Do roku ’90 měl každý z těch našich dětských časopisů povídky, i ostatní, třeba i Květy. Dneska už povídky skoro nikdo nepíše. Pro sci-fi a fantasy je tu Pevnost a XB-1, ale tam se samozřejmě snaží protlačit mladší autoři.

A jak jste vůbec přišel k nápadu tvořit komiksy? Ovlivnili vás jiní autoři a řekl jste si, že přesně tohle byste chtěl dělat, nebo vám ty první kusy zkrátka zadala redakce?

Já jsem si jako kluk hrozně rád kreslil. K tomu jsem taky vyrůstal na komiksech, vedle klasických Rychlých šípů před rokem ’48 také na novinových stripech, dokonce se i přetiskovaly nějaké se Supermanem. Potom nastalo opravdové komiksové ticho, až ábíčko vylezlo s komiksem Prázdniny v podzemí. Teď už vůbec nechápu, jak jsem do toho mohl jít.

Ale měl jsem obrovskou výhodu, v redakci byl výtvarník Mirek Liďák, takzvaný Haďák. A my jsme vlastně poprvé a naposledy vytvářeli komiks tak, že když bylo volno, přišel jsem za Mirkem s jakýmsi scénářem a řekl mu: „Nakresli tohle“. A on to udělal, měl u sebe stojan a my jsme se nad ním hned dohadovali nad konkrétními obrázky.

Pak to ale vždy bylo tak, že jsem přišel s námětem, kreslíř udělal figury a náčrty, pak až ty dějové obrázky. A tak komiks získával klasickou formu.

K ábíčku jste se dostal přes Rudou zástavu. Snažil jste se i v ní nějak publikovat?

No, Rudá zástava byly noviny. Armádní. Takže tam se próza téměř vůbec netiskla. Já jsem psal o kultuře, protože ta se v armádě pěstovala, ale hlavně jsem měl osvětové stránky. Tam jsem psal o výstavách, například zbraní, o nějakých historických věcech a podobně.

Tam jsem uplatnil své původní vzdělání, protože po dokončení průmyslové školy jsem byl elektrostrojař. Proto jsem i tíhnul k technice, technika byla něco jako moje oblíbené hobby.

A co vy? Chtěli byste panu Tomanovi položit nějakou speciální otázku? (kromě Kruana, na kterého už odpovídal)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.