Ukázka z knihy Smělý od Jacka Campbella

V nakladatelství Fantom Print právě vychází druhý díl série Ztracená flotila od spisovatele Jacka Campbella. Přečtěte si ukázku ze Smělého.

Ilustrace na obálce knihy Smělý Autor: Petr Willert

Lodě se objevily na černém pozadí vesmíru, eskadry torpédoborců a lehkých křižníků, které začaly existovat v jediném záblesku, následované skupinami těžkých křižníků a pak divizemi bitevních křižníků a lodí, masivních nosičů nejničivějších zbraní, jaké dokázalo lidstvo vytvořit. V dáli zářila malá jiskřička, hvězda pojmenovaná Sutrah, tak vzdálená, že lidé žijící na planetách poblíž hvězdy neuvidí světlo ohlašující přílet alianční flotily ještě dalších pět hodin.

Alianční flotila, která do normálního prostoru skočila od jiné hvězdy a ve formaci zamířila k Sutrah, vypadala neuvěřitelně mocně. Zdálo se nemožné, že by se něco tak mocného mohlo čehokoli obávat. Ale alianční flotila prchala jako o život a hvězda Sutrah, hluboko v nepřátelském teritoriu Syndikovaných světů, byla jen jedním nezbytným krokem na cestě do bezpečí.

„Detekovali jsme lehké válečné lodě Syndikovaných světů ve vzdálenosti deseti světelných minut, deset stupňů dolů na pravoboku.“

Kapitán John „Black Jack“ Geary seděl ve velitelském křesle na můstku aliančního bitevního křižníku Neochvějný a cítil, jak se mu zatnuté svaly pomalu uvolňují. Zase jednou měl správný odhad. Nebo velitelé syndikátních flotil měli špatný, nicméně výsledek byl stejný. Na alianční flotilu vylétající ze skokového bodu nečekalo minové pole a objevené nepřátelské lodě pro ni nepředstavovaly žádnou hrozbu.

Ne, hlavní hrozba pro flotilu zůstávala uvnitř jí samotné.

Geary upíral oči na trojrozměrný displej promítaný přímo před ním a čekal, jestli disciplína ustoupí před touhou zabíjet a uhlazené alianční formace se rozpadnou na chaotické pronásledování syndických lodí.

„Kapitánko Desjaniová,“ přikázal kapitánce Neochvějného. „Vyšlete prosím těm syndickým lodím výzvu k okamžité kapitulaci.“

„Ano, pane.“

Táňa Desjaniová se naučila skrývat své reakce na Gearyho staromódní (a z hlediska moderního myšlení) změkčilé myšlenky jako poskytnout možnost kapitulace protivníkovi, kterého bylo možné snadno zničit.

Geary časem zjistil, proč takové názory ve flotile panují. Syndikované světy nebyly nikdy proslulé lidskostí svých vůdců nebo uznáváním ideálů, jako byla spravedlnost a svoboda jednotlivce, které naproti tomu planety Aliance braly jako základ. Nevyprovokované překvapivé útoky Syndiků, které tuto válku začaly, za sebou zanechaly hořkou pachuť, jež přetrvávala. A během sta let války začali Syndikové vítězit v boji, který charakterizovalo používání taktiky „vítězství za každou cenu“. Gearyho šokovalo, když zjistil, že Aliance začala vracet Syndikům válečný zločin za válečný zločin a zvěrstvo za zvěrstvo. A i když teď chápal, jak k tomu došlo, nehodlal to tolerovat. Trval na dodržování starých zákonů, které znal, zákonů, jež se snažily kontrolovat válečnou zuřivost, aby se bojující nestali stejně špatnými, jako byli jejich nepřátelé.

Geary znovu zkontroloval displej, nejméně podesáté od chvíle, kdy si před něj sedl. Už dávno znal vše nazpaměť. Skokový bod, kterým jeho flotila přiletěla, se nacházel necelých pět světelných hodin od Sutrah. Dvě planety v systému byly obydlené, ale ta bližší k alianční flotile byla vzdálená od hvězdy jen devět světelných minut. Neuvidí přílet alianční flotily do systému ještě čtyři a půl hodiny. Druhá obydlená planeta byla od flotily o trochu dále, jen sedm a půl světelné minuty od Sutrah. Alianční flotila se při letu systémem Sutrah k protilehlému skokovému bodu, jímž bude moci skočit k další hvězdě, nebude muset přiblížit ani k jedné.

Kolem značek alianční flotily na displeji se pomalu šířila bublina označující oblast, ve které bylo možné získávat data v téměř reálném čase. Právě teď flotila viděla, jak vypadala bližší obydlená planeta před čtyřmi a půl hodinami. Byla to uklidňující vzdálenost, ale také to byla spousta času, během kterého se mohly stát neočekávané události, o nichž se flotila dozví, až k ní doletí aktuální světlo. Samotná hvězda Sutrah mohla před čtyřmi hodinami explodovat a flotila by viděla světlo až za hodinu.

„Rudý posun na syndických lodích,“ ohlásil důstojník na můstku. Nedokázal v hlase skrýt zklamání.

„Utíkají,“ dodala Desjaniová zbytečně.

Geary přikývl a pak se zamračil. Syndické jednotky, na které narazili v systému Corvus, bojovaly, přestože stály proti obrovské přesile. Jen jedna nakonec kapitulovala, ale tři další byly zničeny. Syndický velitel citoval syndické řády, které vyžadovaly sebevražednou akci. Proč se zdejší Syndikové chovali jinak?

„Proč?“ zeptal se nahlas.

Kapitánka Desjaniová se na Gearyho překvapeně podívala a odpověděla: „Jsou to zbabělci.“

Gearymu se podařilo ovládnout dřív, než na ni stačil vyštěknout. Desjaniová, stejně jako většina lodníků a důstojníků Aliance, poslouchala propagandu o nepřátelských Syndicích tak dlouho, že jí naprosto věřila, i kdyby to nedávalo smysl.

„Kapitánko, tři syndické lodě v systému Corvus s námi bojovaly až do konce. Proč tyhle utíkají?“

Teď se zamračila Desjaniová.

„Syndikové poslouchají rozkazy doslova,“ prohlásila nakonec.

To bylo správné zhodnocení, které odpovídalo všemu, co Geary kdysi věděl a co viděl i v poslední době.

„V tom případě dostali rozkaz utíkat.“

„Aby oznámili náš přílet do systému Sutrah,“ dodala Desjaniová. „Ale jaký to má smysl? Kdyby měli lehké jednotky u všech ostatních skokových bodů, a to bychom už před pár hodinami viděli, jakou výhodu by znamenalo to, že mají někoho přímo tady? Jejich hlášení odletí rychlostí světla, a jelikož se přes nás nemohou dostat k nejbližšímu skokovému bodu, nebudou moci rychle vyskočit pryč.“

Geary se zamračil na displej.

„To je pravda. Takže proč?“

Znovu se zadíval na formaci své flotily, která se stále držela pohromadě, a neslyšně poděkoval žijícím hvězdám.

„Moment…“

Uvnitř hvězdného systému se směry udávaly vždy podle vnějšího okolí, aby mohla jedna loď správně chápat odkazy z jiné lodě. Cokoli nad ekliptikou systému bylo nahoru, cokoli pod bylo dole. Směr ke slunci byl doprava neboli na pravobok, zatímco směr od slunce byl doleva. Podle této standardní konvence se syndické lehké lodě nacházely pod flotilou a teď utíkaly nahoru a mírně doleva. Proč by utíkali směrem, který je přivede blíž k alian-
ční flotile? Pokud ten směr nemá jiný účel.

Geary nakreslil záchytnou trasu od svých lodí k Syndikům, křivku procházející prostorem, jímž Syndikové neproletěli.

„Potřebuju dobře vidět, co je v téhle oblasti. A rychle.“

Desjaniová se na Gearyho vylekaně podívala, ale hned rozkaz předala. Geary stále čekal na odpověď, když si všiml, jak tři torpédoborce a těžký křižník náhle opouštějí formaci a s maximálním zrychlením se vrhají za unikajícími Syndiky. Ne! Vy hlupáci!

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.