Ukázka z knihy Atomoví vyzvědači studené války

Atomoví vyzvědači studené válkyŠokující informace především o sovětských vyzvědačích, kteří se pokoušeli ukrást Američanům tajemství výroby atomové bomby, nabízí nová knížka z pera Karla Pacnera. Základní údaje o těchto agentech vycházely najevo už v padesátých letech, ale podrobnosti zveřejnili Američané až v roce 1995.

V posledních letech se rovněž podařilo usvědčit ze lži skupinu německých fyziků a chemiků, kteří se za druhé světové války pokoušeli vyrobit atomovou bombu pro Hitlera. Po roce 1945 svorně tvrdili, že toto úsilí sabotovali, protože nechtěli, aby taková strašlivá zbraň zabíjela statisíce lidí. Dnes víme, že Němci bombu vyvinout neuměli, že tedy patřili do druhé kategorie. (oficiální anotace knihy)

Pilot Jenliang „Spike“  Čchaung z Tchaj-wanu se vydal v U-2 na obhlídku 7. května 1967. Přeletěl nad Barmou, Indií a přes Himálaj se přiblížil k Luo-pu-pcho. V noci v blízkosti střelnice shodil padák s pětimetrovou schránkou, která obsahovala aparaturu ke sledování činnosti Tabasco z dílny CIA. Po dopadu na zem se rozvinula anténa a americká odposlouchávací stanice v Šu Liu-kchou na Tchaj-wanu zachytila ze špionážního zařízení první signály. Ráno se pilot ke střelnici ještě vrátil, aby pořídil snímky. Na mateřském letišti dosedl po jedenácti hodinách namáhavého letu.

Začátkem května 1967 vodíkovou bombu v továrně v Ťiou-čchüanu sestavili.

V neděli 17. června ráno vypustili z atomové střelnice meteorologické balony polepené hesly s Mao Ce-tungovými citáty. Potom se vědci, inženýři, technici a dělníci shromáždili k veřejnému čtení Maových spisů. A nakonec si vybraní specialisté oblékli ochranné oděvy, nastoupili na pozorovatelny, ostatní odjeli do vzdálenějších krytů… Počasí bylo příznivé. Bombu naložili do letadla. Pilot však s přetíženým bombardérem zápasil. Navigátor měl bombu shodit v 8.00 hodin místního času. To se mu nepodařilo. Když ohlásili zpoždění Čou En-lajovi, premiér se rozčílil a nařídil, aby ji svrhli okamžitě, bez ohledu na místo.

Bomba dopadla na zem v 8.20. Rozpoutala se bouře a nad krajinou se tvořil gigantický mrak. Tři kilometry od epicentra výbuchu odhodila větrná smršť lokomotivu vážící 54 tun o 18 metrů. A ještě 14 kilometrů daleko popraskaly cihlové domy. Komunistickým špičkám, bezpečně usazeným v pekingském Zakázaném Městě, na prostých lidech vůbec nezáleželo.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.