UKÁZKA: Anita Blake 16 – Temnou krev prolévá Laurell K. Hamiltonová

Tentokrát si Anita bude muset poradit s dotěrnými novináři. Zdroj: výřez knižní obálky.

Nejnovější díl světoznámého cyklu o Anitě Blakeové, opět přivádí drsnou brunetku, zabývající se oživováním mrtvol, konzultováním nadpřirozených policejních případů a popravováním upírů. Milovníci akce, napětí, vztahů, erotiky a detektivek si užijí! 

Tentokrát si Anita bude muset poradit s dotěrnými novináři. Zdroj: výřez knižní obálky.
Tentokrát si Anita bude muset poradit s dotěrnými novináři. Zdroj: výřez knižní obálky.

Anotace:

„Občas se nezamilujete do světla, které v sobě někdo nosí, ale do temnoty. Občas nepotřebujete optimistu, ale dalšího pesimistu, který bude s vámi kráčet a bude vědět, naprosto jistě, že ten zvuk v temnotě je nestvůra a že je to vážně tak zlé, jak si myslíte.“

Anita není jen lovkyně upírů, nekromantka, federální šerif a lidská služebnice vládce města St. Louis. Je taky dobrá kamarádka, a proto vždy podá pomocnou ruku příteli v nouzi. Až na to, že tenhle přítel je její vlkodlačí kamarád a občasný milenec Jason a potřebuje od ní, aby před jeho umírajícím otcem a snobskou rodinou předstírala, že je jeho vážná známost.

V idylickém městečku se však situace poněkud zkomplikuje. Zrovna se tam totiž chystá prominentní svatba a Jason je až příliš podobný chronicky záletnému ženichovi. Anita tak čelí nepříteli, se kterým se dosud nestřetla – bulvárním novinářům.

Blesky fotoaparátů a mikrofony ale nejsou jediným nebezpečím, které na ni číhá. Upíří intriky a moc totiž překonávají hranice států i magické bariéry…

Zdroj: knižní obálka.
Zdroj: knižní obálka.

Ukázka z knihy Temná krev:

1.

Dokud jsme nesjeli z dálnice a neodbočili do Charlotte Street, tvořily okolí samé hory a kopce pokryté zelení s více jehličnany, než máme doma.

Pak jsme se náhle ocitli v typickém americkém maloměstě. Žádná budova nebyla příliš vysoká, nic nebylo příliš pohromadě, hodně domů a malých obchůdků mezi stromy.

Limuzína měla tmavá skla, takže nikdo neviděl dovnitř, ale my ven viděli dobře. To je jedna ze zajímavých věcí, na které přijdete, když jedete v limuzíně. Teď už okolní krajina zajímala Jasona víc. Řekla bych, že v hloubi srdce je to městský kluk.

„Támhle je taneční studio,“ prohlásil vzrušeným hlasem. Před jedním z větších domů byla cedule se siluetou baletky. Nějaká smějící se žena vedla dovnitř dvě holčičky v tanečním trikotu.

„Přál bych si, abychom mohli zastavit. Rád bych znovu viděl své staré učitelky.“

Kdyby to byla naše limuzína, nebo lépe řečeno Jean-Claudova, přikázala bych, abychom zastavili. My ji ale měli jenom půjčenou. Bylo by nanejvýš nezdvořilé to žádat.

„Můžeme se sem vrátit,“ navrhla jsem.

Přikývl a ukázal na rodinný obchůdek, který se krčil jen jedny dveře od studia. „Myslel bych si, že Siglier už ten obchod zavřel. Koupil jsem si tu svoje první cigarety.“

„Ty přece nekouříš,“ namítla jsem.

Otočil se, ušklíbl se na mě a oči se mu naplnily smíchem. „Nekouřím, ale každý to aspoň jednou zkusí.“

Něco se mi muselo ukázat ve tváři, protože se ke mně naklonil. „Ty jsi nikdy nezkusila kouřit? Ani jednou?“

obálka knihy Laurell K. Hamiltonové Danse Macabre - Anita Blake 14Pokrčila jsem rameny a trochu se na svém sedadle zavrtěla, abych se pokusila dostat svou pistoli na trochu pohodlnější místo. Začínala jsem si vzpomínat, proč ji na bedrech nosím tak vzácně. Je pak těžší sedět. „Měla jsem několik bratranců, kteří na mě měli špatný vliv.“

„Takže jsi kouřila.“

„Ochutnala jsem cigarety. To není totéž jako kouření.“

„Takže jsi nebyla úplně nevinná, když tě Jean-Claude potkal?“

Zamračila jsem se na něj. „Zkusila jsem cigarety, Jasone. To mě na Jean-Clauda vážně nepřipravilo.“

Jason byl náhle znovu vážný. „Ne, řekl bych, že ne. Je pro mě těžké uvěřit, že jsi měla sex jen s jedním dalším mužem, než jsi poznala Jean-Clauda.“

„Proč?“ zeptala jsem se a nebyla si jistá, jestli chci vážně slyšet odpověď.

„Už jsem ti to říkal. Já spal s každým, kdo se namanul. Nedokážu si představit, že jsi odmítla všechny ty muže, kteří o tebe určitě usilovali.“

„Věř mi, Jasone, tolik jich zase nebylo.“

Podíval se na mě, jako kdybych si dělala legraci. „No tak, Anito, mám oči. Jsi pěkně sexy.“

Zavrtěla jsem se na sedačce, takže se mi pistole zabořila do zad a já z toho byla podrážděná. Což jsem byla už z té konverzace.

„O tom se s tebou nebudu bavit. Víš, že občas se tak vidím a občas ne. Byli tací, které přitahoval můj zevnějšek, ale nechtěli to, co se skrývá uvnitř.“

„Tomu nerozumím,“ namítl.

„Na vysoké byli aspoň tři kluci, kteří mi řekli variaci na téma Jen kdyby tvá povaha ladila s tvým vzhledem. Nebo jedno z mých nejoblíbenějších prvních rande, kdy mi řekl, že jsem byla dokonalá, dokud jsem neotevřela pusu.“

Jason na mě zíral. „Vím, že mluvíš vážně, ale sakra, jak hloupí ti kluci byli?“

Usmála jsem se na něj a poklepala ho po ruce na sedadle. „To je sladký, ale já vždycky říkala, co jsem si myslela. Vždycky jsem byla nezávislá. To není zrovna vlastnost, která by lákala muže k hezkým, drobným, jemně vypadajícím ženám. Muži chtějí takový typ žen ochraňovat a hýčkat a podobný blbosti.“

„Tys je zastrašila,“ pochopil.

Přikývla jsem. „To teď už taky vím.“

„Já mám rád silné ženy,“ prohlásil.

Usmála jsem se na něj. „Všimla jsem si.“

Blýskl na mě skutečnou verzí toho úsměvu, kterým v klubu odděloval peníze od jejich majitelek. Pokud si jeho zákaznice myslely, že ta falešná verze je něco extra, pak by měly pocítit plnou váhu toho skutečného úsměvu. Bohatě stačí k tomu, aby to holce pobláznilo hlavu. Nebo ji přimělo se červenat, do háje.FOTO: Obálky knihy Laurell K. Hamiltonové Micah.

„Červenáš se,“ skoro se zachechtal. Prudce se opřel o sedadlo. „To na tobě miluju.“

Zakryla jsem si tvář rukama. „Nedělej to.“

Prvním znamením, že je ke mně znovu tak blízko, byly jeho dlaně na mých zápěstích. Dovolila jsem mu, aby mi odtáhl ruce, a mohl se mi tak podívat do očí.

„Miluju, že jsem jedním z mužů, na které reaguješ, Anito. Býval jsem pro tebe prakticky neviditelný. Chci říct, sice nejsem v Jean-Claudově lize, ale jsou ženy, které by udělaly hodně proto, aby se mnou byly a měly mě,“ řekl s pohledem stočeným stranou, který se snažil vypadat skromně a skoro se mu to i podařilo.

„Viděla jsem fanynky v klubu a ženy, které se objevují v Cirkusu.“

Sevřel obě mé ruce ve svých a opřel si o klouby našich sepjatých rukou bradu. Úplně se na mě nedíval, spíš jako kdyby sledoval vzpomínku ve své hlavě.

„Ale nikdy jsi mě tak nevnímala. Brala jsi mě hlavně jako zodpovědnost. Jako někoho dalšího, koho jsi chtěla udržet v bezpečí, a pak jsem se stal tvým kamarádem.“ Podíval se na mě s tím nezbedným úsměvem. „Viděla jsi mě nahého a v nejlepší formě, ale nijak jsi na mé tělo nereagovala. To mi vážně drásalo ego, to ti teda řeknu.“

Znovu jsem se začervenala a odvrátila pohled od jeho tváře. „Byl jsi můj kamarád, Jasone, na kamarády se takhle nedíváš.“

„Ty ne, ale já jo. Myslel jsem si, že nedosahuju tvých standardů.“

„Domy tu jsou vážně moc hezké,“ poznamenala jsem. A myslela to vážně. Úzká ulice byla lemovaná půvabnými, staršími drahými domy.

„Měníš téma,“ obvinil mě Jason.

„Snažím se, jo.“

„Já nechci změnit téma hovoru.“

Trhla jsem rukama. Tahle konverzace na mě byla příliš intimní. Zapomněla jsem na jednu věc, kterou Jason dělává a ze které jsem vždycky celá nesvá. Má slabost po hlubokomyslné rozhovory, které vás donutí prozkoumat svou duši. Když takový rozhovor potřebuju, je to super, i když občas bolestivé. Ale nemůžu strávit následující dva dny tím, že mě bude zkoumat. Z toho bych zešílela. Dál jsem hleděla ven na ty krásné domy, které byly zasazené do zelených dvorků a obklopené stromy. Pořád to bylo moc hezké, ale žádné množství krásy nedokáže vynahradit, když mě bude někdo celé dny zkoumat.

Jemně mě políbil na ruce a pak mi dovolil se odtáhnout. „Víš, že tím to nebylo, Jasone.“

„Vím, že ses zuby nehty snažila držet počestnosti, která ti podle tvého názoru zbývala.“

Přikývla jsem, aniž bych se na něj podívala. „Smím tě požádat o laskavost, Jasone?“

„Jasně.“

„Nebudu schopná nechat se od tebe celý tenhle výlet analyzovat, jasný?“

„Já jsem se nesnažil…“

Anita Blacková - přebal knihyZdvihla jsem ruku. „Prostě do mých ran nešťourej příliš usilovně. Měla bych tu být proto, abych ti poskytla podporu. Pokud mě přinutíš postavit se čelem svým démonům, nebudu ti tu nic moc platná. Chápeš?“ S posledním slovem jsem se na něj podívala.

Znovu byl vážný, ale přikývl. „Mám problém, když si o někom něco uvědomím, nějaké tajemství, které jsem předtím neznal. Chci vědět proč, nebo co si ta jiná osoba myslí, co cítí.“ Jeho tvář přestala být vážná a naplnila se bolestí. „Vždycky jsem byl takový.“

Něco ve způsobu, jakým to řekl, mě přimělo zapřemýšlet, o jakou pravdu usiloval jako dítě, kterou nakonec vlastně ani nechtěl znát. Kdyby byly naše role obrácené, tak by se mě zeptal, ale vědět jsem to chtěla já a já už teď vlastně netušila, co s ním mám dělat.

Myslela jsem si, že když s Jasonem strávíme pár dní o samotě, všechny nepříjemnosti budou spojené se sexem a problémy s jeho rodinou. Teď, když už bylo pozdě, jsem si začala uvědomovat, že tím nebezpečím je Jason sám. Tahle návštěva byla příliš důvěrná. Jakmile je do toho zapojený sex, mám problém držet své emocionální hranice vztyčené. Co jsem si to ksakru myslela?

Více v knize TEMNÁ KREV, kterou v listopadu 2014 vydalo nakladatelství EPOCHA v edici Fantastická Epocha.

www.facebook.com/anitablakeova

Na jaře 2015 vyjde sedmnáctý díl série, jehož originální název zní Skin Trade.

Autorka: Laurell K. Hamiltonová. Český název: Temná krev. Originální název: Blood Noir. Překlad: Dominika Moulíková. Obálka: Lukáš Tuma. Počet stran: 336. Cena: 299 Kč. Nakladatel: Nakladatelství Epocha – Fantastická Epocha (38. svazek edice Fantastická Epocha).

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Olga Buriánková

Narodila jsem se roku 1976 v Benešově. Od šesti let přebývám v Praze, kde jsem absolvovala gymnázium, chvilku studovala na 1. LF UK, na právech v Brně a teď se snažím zdolat magisterskou sociální a mediální komunikaci. Moje nejoblíbenější činnost je četba, snažím se psát, trochu malovat a trávit volné chvíle v milé společnosti.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.