The Legend of Zelda: slavná série vás baví už desítky let, 1. část

Znáte nějakou jinou herní serii, jejichž jednotlivá pokračování pravidelně sbírají ta nejvyšší ocenění? Dobrodružství ze světa Hyrule patří mezi to vůbec nejlepší, co si můžete zahrát. Už více než 25 let nás stále dokola baví blonďáček v zeleném, který musí znovu a znovu zachraňovat princeznu Zeldu, a s ní často i celý svět.

V malém městečku Sonobe žil malý chlapec. Mnozí obyvatelé čas od času zahlédli postavičku opouštějící město v mlžném oparu těsně po východu slunce. Podnikal dlouhé vycházky do místních lesů, kde nacházel jezírka, staré vesnice a jeskyně. Právě do jedné takové jeskyně, kdesi uprostřed lesa, s obavami vstoupil. Vybaven pouze malou lucerničkou, rozhodl se odhalit její tajemství.

Z malého chlapce časem vyrostl jeden z největších herních designérů, Shigeru Miyamoto. Své zážitky coby dítka potulujícího se v okolí Kyota geniálně promítl do hry, která je dle jeho slov „takovou miniaturní zahrádkou, kterou si každý může umístit do šuplíku svého stolku.“ Každý jednotlivý díl Zeldy v sobě obsahuje tento prvek objevování a prolézání neznámých míst. „Když jsem byl malé dítě, “ vzpomíná Miyamoto, „stoupal jsem kopcem a objevil jezero. Dost jsem se tomu podivoval, protože bych ho zde nečekal. Toulal jsem se dál, jen tak bez mapy, hledal jsem si své vlastní cesty, a znovu narazil na mnoho věcí, které mne uchvátily.“

Geneze toho, jak vzniklo jméno princezny a vlastně celé serie, je taktéž zajímavé. Traduje se, že jméno Zelda si Miyamoto vypůjčil od ženy F. Scotta Fitzgeralda. Znělo mu laskavě a hlavně bylo zapamatovatelné. Herec Robin Williams tuto sérii tak zbožňuje, že jeho dcera nosí jméno právě po princezně Zeldě.

The Legend Of Zelda (1986, NES)

Dvacátý první den měsíce února roku 1986 byl na první pohled den jako každý jiný. Až na jednu maličkost. Právě toho dne se v zemi daleko na východě prodala první kopie hry s názvem The Legend of Zelda. Hra vyšla pro NES a své kolegy na zmíněný systém nechala funět notný kus za sebou. Zatímco většina produkce tohoto systému sestávala z her přísně lineárních, první Zelda byla hrou svobodnou. Hráč si mohl svou cestičku napříč herním světem volit sám. Spousty jeskyň, plání, bojů. A samozřejmě se poprvé v historii setkáváme s Linkem, hrdinou všech pozdějších pokračování,  se Zeldou, princeznou království Hyrule, a Ganondorfem, princem temnoty.

Zelda 2: Adventures of Link (1987, NES)

Přibližně o rok později vyšel znovu primárně na NES druhý díl. Příběh se točí samozřejmě kolem Linka, zde šestnáctiletého klučiny, který musí zachránit princeznu Zeldu před věčným spánkem. Nutno říci, že z celé série tak trochu vybočuje.  Side-scrollingové pojetí se až příliš lišilo od zpracování prvního dílu. Po globální mapě jste pohybovali pod dohledem ptačího oka. Byl přidán systém bodových zkušeností, místo postupného získávání vylepšení postavy. To mělo za následek, že většina hráčů grindovala, aby si svého Linka pořádně nabušila. Hru doprovázelo také spousta bugů. I přesto bylo toto pokračování  ve své době velmi úspěšné a populární. Side-scolling a systém zkušeností však navždy zůstal charakteristický právě pro tento díl.

The Legend of Zelda: A Link to the Past (1991, SNES)

Nintendo bylo trpělivé a dalo Miyamotovi a jeho týmu plné 4 roky na to, aby vrátil sérii tam kam patří. Čekání se vyplatilo. V listopadu 1991 se hra objevila tentokráte na SNESu a vymačkala z této 16bitové konzole maximum. Zlepšení se hra dočkala ve všech směrech. Propracovaný příběh, obrovský herní svět, spousta a spousta hratelnostních vychytávek (hookshot), které definují slovo hratelnost, cestovaní mezi dvěma světy. Pozitiva a dopad této hry daleko překročila hranice systému, na který byl vytvořen. Jedna z her, kterou si každý člověk hodující počítačové zábavě prostě musí když už ne dohrát, tak alespoň vyzkoušet.

triforce
Triforce. Každý trojúhelník vyjadřuje esenci jednoho ze tří božstev. Bohyňě síly, moudrosti a odvahy, Zdroj: zeldadungeon.net

The Legend of Zelda: Link´s Awakening (1993, GB)

První Zelda pro Gameboy. První, ve které se objevují hudební nástroje, což se později stane nosným prvkem dalších pokračování. Směr, který byl nastolen v Link to the Past, pokračuje. Zajímavé je, že se zde však vůbec nesetkáte s princeznou Zeldou. Znovu se však setkáte s geniálně navrhnutým světem, hratelností, která ve srovnání s chutí pozře hry předešlé i budoucí.  Hra zase o mnoho překročila hranice formátu Gameboye. Na malém prostoru, který tento handheld poskytuje, se koncentrovala ryzí elektronická zábava, která opravdu nemá obdoby.

The Legend of Zelda: Ocarina of Time (1998, N64)

Mnozí z vás asi zaslechli zvěsti, které o této hře kolují. 21. listopadu 1998, přesně 7 let po A Link to the Past, vychází na Nintendo64 hra s velkým H. Zelda se nám zde poprvé oblékla do 3D kabátku. Ne vždy tento přerod dopadá dobře, ale zde vše proběhlo hladce. Ptačí perspektivu vystřídala kamera za Linkovým ramenem a hra se tak znovu více přiblížila Miyamotově vizi. Z malých kamínků vyrostly obří hory. Konečně máte možnost vidět modré nebe. Kobky a jeskyně mají atmosféru, která vás pohltí.

Podobnost s datem vypuštění Link´s to the Past není úplně náhodná. Dalo by se říct, že Ocarina je tak trochu Link to the Past ve 3D. Opět tu máme opravdu tuhou obtížnost. Opět tu máme dva světy. Opět budete svědky příběhu, který svou hloubkou nemá konkurenci. A budete se pěkně učit hrát na okarínu. A rybařit. Zakusíte soubojový systém, po kterém vám budou téct sliny z úst. Pokud se i dnes po letech do této hry pustíte, čeká na vás jedno z největších dobrodružství, které máte možnost na svých obrazovkách vidět a zažít.

Krom toho, že hra figuruje na čelních příčkách žebříčků o nejlepší hru všech dob, její kvality se projevily i na komerčním poli. Číslo 7,6 milionů prodaných kopií je dostatečně výmluvné. Ocarina of Time je měřítkem jakékoliv interaktivní zábavy.

The Legend of Zelda: Majora’s Mask (2000, N64)

Po masivním úspěchu Ocariny zkrátka muselo na N64 přijít pokračování. Ale tentokrát spíše pro znalce celé série. Už tak dost obtížná hra se stala ještě tužší díky tlaku času, ve kterém musíte provést to, co je třeba k záchraně lidu na Termině. Technicky hra vypadá totožně jako předchozí počin. Atmosféra je oproti jiným dílům série o hodně temnější.

S Linkem se tentokrát objevíte ve světě Termina, který se zdá býti takovým alternativním Hyrulem. Jakýsi Skull Kid ukradl Masku Majora, pradávný mocný artefakt. S její pomocí má v plánu měsíc, obíhající okolo Terminu, navést přímo do něj a zabít tak vše živé. A to vše se má stát za tři dny. Link tak stále cestuje časem zpět, aby zjistil jak hrozbu odvrátit.

The Legend of Zelda: Oracle of Ages / Oracle of Seasons (2001, GBC)

Roku 2001 vyšla na GameBoy Color tato dvě nová dobrodružství, která jsou příběhově úzce provázána, takže je to spíše jedna velká hra. Oracle série byla původně plánována jako trilogie, bohužel však třetí díl nikdy nepatřil světlo světa.

Hra jako by z oka vypadla starší Link’s Awakening. Krom faktu, že je vše více barevné, jsou zde i podobnosti obsahové. Příběhově je hra jakoby odtržená z původní série, marně se zde hledá byť i jen marginální návaznost. Znovu zde nenajdeme princeznu Zeldu. Hratelnostně se jedná opět o férové Zeldy. Co se týče obtížnosti, tak ta je stále na vysoké úrovni a hráči zvyklí na dnešní standard by byli při hraní nemile překvapeni. Ostatně tužší obtížnost je základním prvkem všech Linkových dobrodružství.

The Legend of Zelda: The Four Swords (2002, GBA)

Multiplayerová verze A Link to the Past. Link dostane do party další 3 klony. Z toho plyne spousta hratelnostních vychytávek, kdy čtveřice musí spolupracovat aby si zajistila postup směrem k cíli. Hra je výhradně stvořená pro hru více hráčů. Stačilo najít pár dobrých kamarádů s Gameboyi, spojit je k sobě pomocí kabelů a hurá do boje. Bylo dokonce možné, že se rozdělili na dvě skupiny, kradli si penízky a shazovali se z útesů.

Hra později vyšla i na Nintendo Gamecube, kde si každý hráč mohl připojit svůj Gameboy do konzole místo ovladače. Svou roli tu tak hrála osobní obrazovka na Gameboyi i ta společná televizní.

V dalším díle se podíváme na pokračování série Zelda. Postupně se prokoušeme až k současnosti. A nejen to, dokonce se podíváme malinko do budoucnosti a uvidíme, co si na nás vývojáři chystají.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.