Terry Pratchett odhaluje, jaká je Barva kouzel

Zeměplocha, kterou podepírají jako ohromné sloupy čtyři sloni, pluje vesmírem na zádech Velké A’Tuin, jež se pomalu prodírá mezihvězdnými proudy. A tentokrát to zvládá dokonce ve dvou jazycích zároveň.

Autor Úžasné Zeměplochy vypadá trochu jako kouzelný dědeček. Zdroj: wikipedia.org

Britský spisovatel Terry Pratchett zásobuje své čtenáře příběhy ze svého fantastického světa plného roztodivných a často notně potrhlých bytostí, nad-bytostí a ne-bytostí (protože ty ve skutečnosti nemají nárok na bytí) už nějaký ten rok. K velké spokojenosti české části jeho čtenářstva se o překlad jeho knih skvěle stará Jan Kantůrek. Nyní je možné porovnat jeho práci s anglickým originálem, a to doslova stránku po stránce.

Dva jazyky, jedna kniha

Vydavatelství Talpress přišlo v nedávných měsících s novým vydáním zeměplošské prvotiny – Barvy kouzel. V této verzi také pod názvem The Colour of Magic. Jedná se totiž o dvojjazyčné vydání, v němž se na každém listě vlevo nachází text Terryho Pratchetta a na druhé straně vpravo jeho překlad.

Celou Barvou kouzel prochází jako jeden z hlavních hrdinů naivní cestovatel z Vyvažovacího kontinentu, první turista plochy, jménem Dvoukvítek neboli Twoflower. Nedobrovolný doprovod mu nedělá nikdo jiný než neúspěšný skoro absolvent Neviditelné univerzity Rincewind, v naší malé kotlině známý spíše pod jménem Mrakoplaš.

Z Ankh-Morporku spolu vyrazili za dobrodružstvími, která jim zeměplošští bohové přichystají. Je pravda, že Mrakoplaš by nejraději z největšího města na Ploše nevytáhl ani nehet malíčku levé nohy, natož celé paty, ale požár, za který tak trochu může jeho spolucestující, mu nedal moc na výběr.

Draci, želvy a barbar Hrun

Po cestě společně potkávají různé neuvěřitelné osoby – od jakéhosi boha tvořeného spoustou chapadel (toto setkání Mrakoplašovi umožnilo využít jeho schopností pro přežití, tedy umění rychlého útěku), přes draky a mluvící meče – a zažívají ještě neuvěřitelnější události, až se nakonec dostanou na samotný Okraj, k národu, který vysílá želvonauty ve speciálních lodích zjistit, jakého je vesmírná želva pohlaví.

To by totiž mohlo mít pro obyvatele Plochy zásadní význam, pokud by při plavbě kosmickým prostorem narazila na jinou želvu a chtěla se s ní spářit. Astrozoologové však zatím nezjistili ani to, jak by takové páření mohlo probíhat. Mají sice několik teorií, založených na opravdu dlouhém pozorování zeměplošských želv, ale pořád jsou to pouze teorie (zeměplošské želvy navíc nemají na zádech čtveřici chobotnatců).

The Color of Magic je prostě to, na co jsou Pratchettovi čtenáři za tu už poměrně dlouhou řádku knih z plochého světa zvyklí. Ústředním tématem, ze kterého si tu britský autor dělá legraci, je klasické putovatelské fantasy dobrodružství. Napovídá tomu i jedna z vedlejších postav vyskytujících se v Barvě kouzel, barbar Hrun, který zastupuje jedno z fantasy klišé, kterých je kniha plná.

Proč se tomu smát

Dalším tématem, jak už questové zabarvení naznačuje, je Role Playing Game. To je nejvýraznější především v minipříběhu se zlým bohem Bel-Shamharothem (to je ten se spoustou chapadel), v němž se objevuje i jeskyně typická pro Dungeons and Dragons / Dračí doupě.

Popisovat, proč je čtení příběhů Terryho Pratchetta nehorázná zábava, asi nemá vzhledem k jejich popularitě valný smysl. Pokud se ale přece jen najde někdo, kdo ještě s Úžasnou Zeměplochou nepřišel do styku, ať se před čtením připraví na skvělý jazykový humor, neuvěřitelně vtipné dialogy, situace jako z pouličního křížence britského a amerického sitcomu, neustálé odkazy, parafráze a karikatury nejrůznějších popkulturních výtvorů a samozřejmě přirovnání, za která by se nemusel stydět ani Leonardo da Quirm.

Všechno otočit naruby a do té nejnepravděpodobnější a nejkurióznější podoby, to je to, co dělá z placatého světa jedno z nejlepších míst v téhle i jakékoliv jiné galaxii.

Dva jazyky znamenají dvojitou dávku Zeměplochy

Zpět k dvojjazyčnosti, jež byla naznačena na počátku článku. Jistě je pravdou, že přečíst si místo Barvy kouzel The Colour of Magic vyžaduje jistou jazykovou vybavenost, ale s pomocí skvělého překladu Jana Kantůrka hned naproti to jde, i když člověk nějaké to slovíčko nezná či zrovna nemůže přijít na kloub tomu, co tím chtěl autor říci.

Pro srovnání, takto vypadá obálka jednojazyčné verze Barvy kouzel

Systém, kdy každá strana je přesně taková, jaká je ta naproti, jen v druhém jazyce, má i další výhody. Pokud se čtenář začte v angličtině, nic mu nebrání prostě českou stranu vynechat. Pokud je již angličtinou unaven, ale od příběhu se nemůže odtrhnout, může v klidu a pohodě pokračovat dál česky a na celý originál hodit bobek.

Navíc dvojjazyčná verze ukazuje, jak se u nás v srdci Evropy skvěle máme, když nám Pratchettovu Plochu překládá právě Jan Kantůrek. Ne nadarmo dostal za překlady několik cen. Nedá se mu prostě vůbec nic vytknout. V celé knize se najde nanejvýš pět vět, které jsou vtipné pouze v angličtině, což je hravě vyváženo jinými místy, kdy angličtina pokulhává za češtinou.

Pokud by si tedy někdo rád přečetl něco z Úžasné Zeměplochy v originálním znění, ale netroufá si na klasické anglické vydání, může si s klidem pořídit tuto verzi s českými titulky. Navíc se kniha dočkala pevné vazby a editoři ji neochudili ani o hezkou ilustraci na obalu z pera Paula Kidbyho. Takže neváhej a čti. PS: Barva kouzel je oktarína.

Název originálu: The Color of Magic
Český název: Barva kouzel
Autor: Terry Pratchett
Obálka: Paul Kidby
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 430
Vazba: vázaná
Rozměry: 140×210 mm
Vydal: Talpress, spol. s. r. o.
Doporučená cena: 259 Kč

Hodnocení: ***** (90 %)

 

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jiří Tichý

Student Teorie interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovi univerzity a současně i Sociologie napůlené s Mediálními studii – Žurnalistikou na FSS tamtéž by se chtěl nejen v budoucnosti věnovat záslužné činnosti žurnalisty, aby uspokojil svou potřebu dozvídat se zajímavé (často nepotřebné) věci a pak „dělat chytrýho“. Miluje spánek, oslavy, festivaly, koncerty, dobré filmy, dobré knihy a dobrou muziku. Prostě alles gute – všechno dobré.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.