RECENZE: Roztříštěný příběh Johna C. Wrighta. Nekonvenční fantasy Poslední Strážce Věčnosti

Jestliže nám řada Moderních děl fantasy má předložit širokou rozmanitost současných žánrových děl, román Johna C. Wrighta ji rozhodně reprezentuje v tom nejlepším slova smyslu. Ani v nejmenším se neopírá o jakékoliv zavedené žánrové postupy. K jeho přečtení si tedy raději přiberte slušnou dávku odvahy.

Ilustrace na obálce knihy Poslední Strážce Věčnosti Autor: Justin Sweet

Kdyby anotace románu nelhala nebo nebyla v mírném slova smyslu zavádějící, nejspíš byste se do Posledního Strážce Věčnosti začetli jako do archetypálního příběhu, v němž Dobro zápasí se Zlem, přičemž mladý hrdina musí v tomto souboji prokázat své kvality, aby Dobro zvítězilo. Jenže od této představy raději odbočte hned na prvním výjezdu. Boj Dobra se Zlem se v první knize jen rozhoří, proklamovaný hlavní hrdina Galen v dobrých dvou třetinách příběhu chybí úplně.

Hrdinské dobrodružství bez hrdiny

Ano. Přestože anotace této contemporary fantasy, tedy fantasy ze současnosti, slibuje Strážcův souboj s Temnotou, samotný Strážce působí v románu, prvním díle dualogie Válka snů, pouze jako uvaděč a kulisák. Hlavní scénu si místo něj uzurpuje sympatická manželská dvojice – nedorostlý gruzínský titán Var Varovič a jeho drobná ženuška Wendy, které v žilách koluje zředěná vílí krev. Přestože dvojice je zatažena do děje spíše mimoděk, záhy už nasazuje krk ve jménu zachování světa, jak jej známe. Síly Temnoty v podobě nejrůznějších ošklivých a nechutných stvoření totiž opravdu útočí a Galen Waylock má napsanou omluvenku od rodičů.

John C. Wright na Topzine.cz

S protagonisty románu Poslední Strážce Věčnosti je to vcelku složité. Ústřední postavu si autor nejspíše šetří do pokračování nazvaného Mlhy Věčnosti, neostýchá se však zalidnit svůj příběh mnoha vedlejšími charaktery, z nichž lidé jsou v jednoznačné menšině. Nedělá si přitom hlavu s žádnými mytickými okruhy a bere si odevšad, co se mu právě hodí. Vedle bájného řeckého hrdiny Prométhea se v příběhu objevují vodní koně (kelpie) a tuleni (selkie) z legend keltských národů, obři, elf, víla, co zapomněla létat, jednorožec, létající klisny, duch Benjamina Franklina i kostnatý Kostěj z mytologie východoslovanské. Tato tematická roztříštěnost podaná s nezpochybnitelnou samozřejmostí však příběhu příliš nesedne.

Složitý svět snění

Pokud jste si v kinech nenechali ujít nedávno uvedený sci-fi snímek Počátek, jenž se též zabýval sněním, při čtení Wrightova románu si pár prvků z filmu připomenete. Třeba nutnost přítomnosti další osoby, která vás vzbudí, nebo možnost uvíznout ve snu.

Oba příběhy konfrontují snový svět s realitou, jejich koncepce se však od sebe značně liší a s nimi i samotné příběhy. Zatímco ve filmu snové kulisy vytváří některý z hrdinů, ve Wrightově knize během snění pouze navštěvujete místa po celém vesmíru, přičemž autor dost dobře neví, kde si říct dost.

Na několika málo stranách nás Wright zahltí množstvím informací o místech, z nichž ani pětina není pro samotný děj podstatná. Společně s celou řadou mytických postav čtenáře autor tímto způsobem spíše mate. Nelze se přitom ubránit pocitu, že veškerá tato nadbytečná paráda pouze skrývá absenci složitějšího děje, který sice někam plyne, na třech stech stranách však nedojde k ničemu zásadnímu, co by vás pro autorovu vizi nadchlo.

Gruzínec mluvit anglicky, spisovatel zase básnit

Alespoň drobnou náplastí na kosmopolitní zmatek, který Wright v románu nabízí, může být řemeslo samotné. Místy se v textu mihne mnemotechnická pomůcka ve formě básničky nebo i rozhovor ve verších, což zvládá jak sám autor, tak český překladatel Roman Tilcer na výbornou. Oba se také vyřádili na postavě poameričtělého Gruzínce, jemuž ještě angličtina zcela nepřirostla k srdci. Výborně jsou však jazykově odstíněni i ostatní hrdinové včetně muže, který světlo našeho světa naposledy spatřil jen několik málo století po Kristu, i selkiů, jejichž dialogy odrážejí jejich smýšlení a inteligenci. Pobaví též několik vzácných situací, kdy se tentýž zapomenutý hrdina z počátku věků poprvé střetává s výdobytky moderních technologií jako auto nebo telefon.

Málokdy se na pultech knihkupectví objeví kniha, u níž si můžete být téměř jisti zcela odlišnými názory jejích čtenářů. Wrightův román lze stejně dobře brát jako nepovedenou snůšku blábolů, které bylo třeba zabalit do nějaké obálky a alespoň matného příběhu, i jako revoluční pohled na žánr fantasy a povedenou snahu o roztříštění zavedených forem, které začínají žánrové autory příliš svazovat. Poslední Strážce Věčnosti je rozhodně nekonvenční současná fantasy, což ale neznamená, že nemohl být mnohem ucelenější, přehlednější a tím i lepší.

Název originálu: The Last Guardian of Everness
Český název: Poslední Strážce Věčnosti
Autor: John C. Wright
Překlad: Roman Tilcer
Obálka: Justin Sweet
Počet stran: 296
Vazba: brožovaná
Rozměry: 130 x 200 mm
Vydal: Laser-books, Plzeň 2010
Doporučená cena: 269 Kč

Hodnocení: *** (60 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jakub Ehrenberger

Vystudoval bakalářský cyklus anglistiky-amerikanistiky a německého jazyka a literatury na FF UK. Ve studiu německé literatury pokračuje v zahraničí. V rámci své publicistické činnosti se soustředí zejména na současnou anglo-americkou a německy psanou beletrii, z žánrové produkce se věnuje také historické próze, scifi, fantasy a komiksové tvorbě.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.