RECENZE: Znát budoucnost vesmíru je na prd, říká Atreides v Duně

duna_ilustracni_img
Planeta plná paradoxů a protipólů. Duna. foto: stockvault.net

Po minulém článku, který se dotýkal vesmíru Franka Herberta jen obecně, si nyní můžeme představit knihu, která se stala legendární a doslova kultovní klasikou sci-fi žánru. Byla by škoda, kdyby se na ságu o Duně zapomnělo. 

duna_ilustracni_img
Středobod vesmíru, domov Fremenů, zdroj koření. Tím vším Duna je.
foto: stockvault.net

V roce 1965 vyšel poprvé román Franka Herberta nesoucí jednoduchý název – Duna. Jeho úspěch byl ohromující a Duna se záhy stala jedním z nejúspěšnějších a nejprodávanějších sci-fi titulů vůbec. Dokonce i teď, téměř padesát let po vydání, je Duna poutavá a dokáže si získat čtenáře.

Kdyby to bylo tehdy možné, pravděpodobně by se natočil seriál. Tak jako tomu bylo a je se ságou o Písni ohně a ledu od spisovatele George R. R. Martina. Pravda, Duna a její pokračování byly hned několikrát zfilmovány do podoby filmů a televizních minisérií, ale na plnohodnotný seriál o několika cyklech si ještě musíme počkat. Na rok 2015 je naplánován nový film právě k padesátému výročí vydání. Uvidíme tedy jak ten se vydaří.

Frank Herbert

Herbert se narodil roku 1920 ve městě Tacoma, stát Washington ve Spojených státech. Vzhledem k těžké životní situaci utekl z domova k příbuzným do Salemu v Oregonu, kde navštěvoval místní střední školu. Po jejím dostudování pracoval v několika redakcích na různých pozicích. Po válce, kdy sloužil jako válečný fotograf US námořnictva, se vrátil do Států a studoval na Washingtonské univerzitě, kde potkal svou budoucí ženu, Beverly Ann Stuartovou. S ní měl dva syny – Briana a Bruce. Univerzitu nedostudoval a vrátil se ke své žurnalistické profesi.

Práci na Duně začal v roce 1959. Původně měl napsat článek o písečných dunách poblíž svého bydliště. Článek nakonec nevyšel a Herbert nasbíraný materiál zužitkoval jinak. Duna byla na svou dobu až příliš obsáhlá a mnoho nakladatelství ji odmítlo. To se později ukázalo jako velká chyba, když román sklidil velký úspěch a získal ocenění Nebula (1965) a Hugo (1966). Do své smrti v roce 1986 napsal Frank Herbert ještě pět dalších pokračování ságy. Pomyslnou štafetu po svém otci převzal jeho syn Brian.

Kdo ovládá koření, má moc

duna_kniha
Česká obálka 3. vydání
foto: obálka knihy

Dějištěm románu Duna i jeho pokračování je pouštní planeta Arrakis. Jenom na té jediné planetě v celém vesmíru žijí píseční červi produkující záhadné koření – zdroj melanže, nejvzácnější a zároveň nejžádanější komodity vůbec. Kdo ovládá Dunu si tak nepochybně přijde na nemalé bohatství. Arrakis byla po dlouhá léta v držení rodu Harkonnenů. Najednou však Císař Padišáh jmenuje novým guvernérem Arakkis zarytého nepřítele Harkonnenů, hraběte Leta Atreida. To vyvolá řadu otázek a rozdmýchá mnoho vášní.

Leto je svými poradci odrazován od cesty na Arrakis. Hrabě sám si je vědom jak nebezpečná pozice guvernéra Duny je. A to i bez pomstychtivých Harkonnenů. Odmítnout císaře by však bylo ještě nebezpečnější. Leto se tak vydává se svou ženou Jessicou – členkou řádu Bene Gesserit – a synem Paulem na planetu Arrakis vstříc nejisté budoucnosti. Ví, že potřebuje spojence, a proto se snaží navázat přátelské vztahy s domorodými obyvateli, kočovnými Fremeny.

Z kořisti se stane lovec

Hrabě je ale zrazen, zabit a jeho palác vzat útokem jednotkami Harkonnenů. Jessice a mladému Paulovi se podaří utéct a několik dní bloudí v poušti, než je naleznou Fremenové. Jenom díky předchozí vstřícné diplomacii a starému proroctví Paula a jeho matku ušetří. Poslední dva Atreidové pak přijmou Fremenské způsoby za své, ukrývají se v poušti a sbírají síly k protiútoku.

Paul záhy objeví schopnosti, o kterých ani on ani jeho matka neměli tušení. Trénován svou matkou po způsobu Bene Gesserit měl ještě před příchodem na Arrakis bystré smysly a silnou intuici. Melanž z koření však v Paulovi probudila umění předvídat budoucnost. Z mladého prince se stane orákulum, z orákula vůdce revoluce.

Ani omylem jednoduchá literatura

Syn Brian kráčí v otcových stopách. foto: obálka knihy
Syn Brian kráčí v otcových stopách.
foto: obálka knihy

Sci-fi bylo v době vzniku Duny bráno jako triviální a odpočinková literatura z per snílků a idealistů. Jen málokdy se objevil kritický a spekulativní román řešící závažné otázky. Frank Herbert předkládá čtenáři skrze Dunu mnoho otázek a problematik, které byly aktuální tehdy a jsou i dnes.

Proč lidé oddaně následují charismatické vůdce? Jaké jsou dlouhodobé následky změny v ekosystému? Jaký je vztah náboženství a politické moci? Tyto a mnohé další otázky jsou v Duně a jejích pokračováních položeny čtenáři, mnohdy s klady i zápory. Je pak už jenom na čtenáři samotném jaké závěry si vyvodí. Herbert sám žádné nepřináší.

Paul Atreides představuje osobu, jež dá mimovolně do pohybu události, které nedokáže kontrolovat. Paul zoufale bojuje se svým vlastním dědictvím, které teprve má utvořit a hledá způsob, jak zničit odkaz, který po sobě zanechá. Stane se tak jakousi personifikací celého lidstva.

Sága o Duně a Duna samotná jsou bezesporu přelomovým dílem science fiction dvacátého a dost možná i dosavadního dvacátého prvního století. Nebylo by dokonce od věci říct, že se jedná o nesmrtelnou klasiku, která tady bude ještě dlouho. Poslední dobou jsou patrné jisté tendence o znovuoživení série příběhů z planety Arrakis a je to jedině dobře. Duna toho má hodně co nabídnout a donutí čtenáře zamyslet se nad nejednou otázkou vlastní existence.

Název: Duna. Autor: Frank Herbert. Nakladatel: Baronet a.s., 2013. Počet stran: 640. Doporučená cena: 349, e-shop Knihy Dobrovský: 297 korun.

Hodnocení redakce:

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Petr Bělohrad

Autor je redaktorem sekce Literatura na magazínu FANZINE.cz. Studuje anglický jazyk a literaturu na Masarykově univerzitě v Brně. Ve volném čase se věnuje zejména psaní jako amatérský spisovatel.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.