RECENZE: Žena v černém. Daniel Radcliffe vidí mrtvé lidi

Britové přicházejí s hororem, který zahrnuje ponurou ostrovní krajinu, strašidelný dům, podivně umírající děti a Daniela Radcliffa poprvé v hlavní roli po Harrym Potterovi. Naplní se očekávání?

[album: https://fanzine.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/zena-v-cernem-the-woman-in-black_2012/|width=660]

Žena v černém je teprve druhým filmem čtyřiatřicetiletého režiséra Jamese Watkinse. Tím prvním byl také horor – Jezero smrti (2008) -, kde v hlavní roli excelovali Kelly Reilly a Michael Fassbender jako manželský pár, který shodou několika nešťastných okolností skončí v rukou rozběsněných teenagerů.

Žena v černém má předobraz ve stejnojmenném televizním filmu z roku 1989. V hlavní roli se objevil Adrian Rawlins, který má na svém kontě mimo jiné i ztvárnění Jamese Pottera, filmového otce Daniela Radcliffa v potterovské sáze.

S Watkinsovou prvotinou má Žena v černém na první pohled společný pouze žánr. Jezero smrti byl brutálně syrový, civilně zpracovaný polo-thriller ze současnosti, který se mohl pochlubit i jakýmsi aktuálním sociálním přesahem. Žena v černém naopak sází na historickou atmosféru neutěšeného anglického venkova konce devatenáctého století a odkazuje k tradici duchařských hororů, kde hlavní roli hraje zchátralý dům a jeho neživí obyvatelé.

Chcete vyhrát DVD k filmu Žena v černém? Soutěžte na TOPZINE.cz

Má svíčku a nebojí se ji použít. Zdroj: distributor filmu

Právě důraz na atmosféru je ale tím, co mají oba filmy společné. Žena v černém se halí do pastelové mlhy a ještě víc tak podtrhuje všudypřítomný hluboký smutek, který provází jak hlavního hrdinu, tak obyvatele vesnice. Jejich pokrčené, ušmudlané obličeje spolu s šedými tóny okolní krajiny jsou jednou ze dvou věcí, na které film sází a na kterých stojí. Tou druhou je samozřejmě Daniel Radcliffe.

Očima Oldřicha Mánerta: Čistokrevných duchařských hororů se v poslední době moc netočí. Snad jen Ti druzí splňují všechny aspekty tohoto přehlíženého žánru. Žena v černém se může bez problémů měřit jak se španělským veledílem, tak těmi nejlepšími hororovými počiny posledního desetiletí. Precizně budovaná atmosféra, která brnká na nervy po řádně intenzivních 90 minut, je budována klasickými prostředky namísto hektolitry střev, mozků a očních bulev.

Decentní dráždění od první minuty strachy pokaděných diváků nebere konce a v závěru vyeskaluje až do regulérního psychického teroru. Přitom se ale snímek nesnaží být ničím jiným než jen poctivou duchařinou. Žádných sociálních komentářů o zkaženosti současné společnosti nebo škodlivém vlivu znásilňování malých chlapců na jejich psychiku se zde nedočkáme. Žena v černém je tak skvělou ukázkou čisté filmařiny, která vám ale řádně znečistí spodní prádlo. A ani ten Harry Potter v hlavní roli nakonec vůbec nevadí.

Hodnocení: 5*****

Daniel Radcliffe už není chlapec. Zde je z něj dospělý muž, a to dokonce ovdovělý muž se čtyřletým synem. Živí se jako právník a jednoho dne se musí vypravit do vzdálené vesnice uprostřed mokřadů a prozkoumat (původně pouze papírově) starý dům na prodej. Jenže to vypadá, že v domě nebude sám. Navíc ve vesnici umírají za podivných okolností malé děti. Z rutinní služební cesty se tak stane mysteriózní zážitkový výlet.

[youtube_660]Eqrz87mhNFA[/youtube_660]

Radcliffův výkon rozhodně není špatný. Obdařil svého hrdinu posmutnělým výrazem a vyváženou dávkou zvědavosti, statečnosti a skromnosti. Na druhou stranu ale není nijak výjimečný. Radcliffe plní normu, ale postrádá jiskru a bohužel i dostatečnou hloubku. Navíc mu scénář velice často předepisuje schematické a jednotvárné chování a projevy.

Ospalá díra

A právě roztahaný a nevýrazný scénář láme Ženě v černém vaz. Možná kdyby si Watkins, mimo jiné zkušený a šikovný scenárista, příběh napsal sám, jak to udělal u zmíněného Jezera smrti, bylo by to k dobru věci. Takto ale tento viktoriánský horor tápe. Na jednu stranu se snaží vystavět klasický dramatický oblouk, na druhou ho porušovat, aby z toho nakonec zbyl rozňahňaný patvar.

Žena v černém nenabízí žádnou inovaci, a to ani co se týče zápletky, ani co se týče stylu. Jede ve stejných kolejích jako tolik hororů před ní, ale prozkoušených ingrediencí, jež dobře fungují, se už nedrží. Snaží se o tajemnější a postupnější verzi odhalování zla, ale působí jenom roztahaně. A hlavně – není ani moc strašidelným hororem. Ano, může se chlubit několika výbornými lekačkami, ale to je málo.

Rodiče stíhá jedna tragédie za druhou.

Co nám tedy film, jehož různé verze jsme mohli vidět už tolikrát – starý dům, stará křivda, chodící mrtvé děti – přináší, když ne dobrou filmařinu? Je to nostalgický návrat k atmosférickým duchařským hororům starých časů? Ne. Je to rozvleklý horor, při kterém se divák moc nebojí a zároveň se z něj moc netěší. Paradoxně se zdá rozvleklá i stopáž, která má pouhých 95 minut! Závěrečná pointa sice získává palec nahoru, ale film nezachraňuje.

Watkinsově režii chybí svěží, podmanivá síla jeho debutu. A tak zatímco Jezero smrti zanechalo velice nepříjemný a zneklidňující pocit, Žena v černém zanechává jen průměrnou pachuť ve smyslu vidět, leknout se a zapomenout.

Žena v černém (The Woman in Black)

Drama / Horor / Thriller
Velká Británie / Kanada / Švédsko, 2012, 95 minut

Režie: James Watkins
Hrají: Daniel Radcliffe, Janet McTeer, Ciarán Hinds, Liz White, Roger Allam, Shaun Dooley, David Burke

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Tereza Janíková

Momentálně studentka žurnalistiky, která neustále mění plány ohledně své budoucnosti a naprosto jí to vyhovuje. Narodila se roku 1989, v jedenácti ráda snídala tlačenku a dneska snídá čokoládu. Nemá ráda otázku: Jaký je tvůj oblíbený film? Ale když už: Do kina mě naučil chodit Pán prstenů a dneska mám ráda cokoliv od amerických blockbusterů po ty nejnezávislější (čti: nejnudnější) artové kousky.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.