RECENZE: Dystopická kniha Limes inferior za to nestojí. Raději Orwella

Janusz A. Zajdel: Limes inferior (perex)
Jediná žena se v knize jen mihne. Prostě sausage party. Autor: Rolffimages

Už od poloviny minulého století je jedním z motorů science fiction snaha spisovatelů o kritiku společnosti. Dystopická a antiutopická sci-fi, které představují nefunkční společenské systémy, našly mnoho autorů hlavně v anglo-amerických vodách, ale i u našich polských sousedů se najde legenda tohoto žánru.

Jediná žena se v knize jen mihne. Prostě sausage party., Autor: Rolffimages

Zajdelova kniha Limes inferior, která u nás vychází už podruhé. Je to drsná dystopická sci-fi z prostředí nedaleké budoucnosti, v níž se všichni světoví politici náhle dohodli na zavedení jednotného celoplošného společenského systému. Každý člověk by si v něm měl žít jako v bavlnce a většinu práce by měly obstarat automatizované stroje. Jenže to tak úplně nefunguje.

Janusz A. Zajdel

Přední polský autor sci-fi, druhý nejoblíbenější po Stanislawu Lemovi, žil v letech 1938 až 1985. Zajdel je považován za polského průkopníka dystopické a antiutopické sci-fi a jeho doménou jsou rozpadající se a rozpadlé sociální systémy. Kromě Limes inferior, které poprvé v Česku vyšlu v turbulentním roce 1989, vyšly Zajdelovi v našem jazyce také knihy Edenie a Vynález profesora van Troffa.

Třeba rozdělení obyvatelstva do sedmi tříd podle úrovně jejich inteligence lidé obešli už dávno. Podle jejich třídy jsou jim totiž přidělovány plat a zaměstnání (leckdy úplně nesmyslná a nepotřebná), lidé tudíž logicky chtějí tu nejlepší třídu. Proto existují lifteři jako hlavní hrdina Sneer, kteří za nemalý finanční obnos ostatním třídu nelegálně zvýší. Po dlouhých letech, kdy Sneer i jeho kolegové celý společenský systém nevědomky nabourávali, se všechno pomalu hroutí, aniž by si toho někdo všímal. Kdo za celým mechanismem stojí? Kdo tahá celé společnosti za nitky? Jak lze situaci napravit?

Limes inferior nemá co táhnout

Když chce dystopickou sci-fi napsat anglo-americký autor, musí mít buď hodně dobrou fantazii, nebo jeho dílo nebude stát za nic. Janusz A. Zajdel se tomuto problému vyhnul, protože v socialismu žil a jeho Limes inferior dokonce vyšlo v době polské krize, kdy získalo svou slávu jako velmi kontroverzní spis.

Rysy Zajdelova společenského systému, který v románu popisuje, proto působí realisticky, neboť autor dobře věděl, co tvoří, co chce zdůraznit a jak knihu vygradovat. Kniha polského spisovatele je slavná a její poslání se nedá přehlédnout.

Janusz A. Zajdel: Limes inferior (obálka)

To je ale asi tak všechno. Limes inferior totiž naneštěstí oplývá spoustou chyb, které člověku četbu značně znesnadňují. Už na samém začátku se čtenář chvíli motá, než mu dojde, že ze tří představovaných postav, je jen jedna ta hlavní. Nemluvě o tom, že Zajdelův text neobsahuje (navzdory své povedené obálce) žádnou ženskou postavu, s výjimkou jediné, která se jako víla mihne na pár stránkách. Ani hlavní protagonista není příliš sympatický, a tak román nemá, kdo táhnout. A zápletka s mírně detektivním nádechem na to také nestačí.

Společenský systém, v němž se většina knihy odehrává, své děsivé kouzlo jistě má, ale autor ho pohříchu popisuje za pomoci dlouhých monologů, v nichž se čtenář hravě ztratí. Limes inferior má navíc nepochybně být metafora k socialistickému zřízení, ovšem Janusz A. Zajdel svou metaforu v závěru knihy zavedl do absurdity a její poslání tak nakonec slušně znehodnotil – ačkoli je jisté, že autor takový konec zvolil proto, aby silně kontroverzní kniha mohla za minulého režimu vůbec vyjít.

Raději jinou dystopii

Janusz A. Zajdel se u našich polských sousedů považuje za jednoho z nejvýznačnějších spisovatelů tamní sci-fi, i přestože jeho tvůrčí období trvalo jen pár let do smrti v roce 1985. Po Zajdelovi dokonce tamější fanoušci pojmenovali i národní cenu fantastické literatury.

Přečtěte si i další články zabývající se dystopickými díly

Kniha Limes inferior by byla stejně hvězdná jako její autor, jen kdyby byla lépe napsaná a člověk neměl v dnešní době po ruce mnoho jiných dystopických sci-fi, které ji hravě předčí. Například Orwellovo světoznámé 1984 má nejen atraktivnějšího hrdinu a lépe vystavený děj, ale i mnohem působivější atmosféru a mnohem uvěřitelnější konec – a přitom vlastně vypráví to samé.

Četba Zajdelova Limes inferior se proto vyplatí hlavně těm, kteří si chtějí přečíst právě tuto knihu od právě tohoto autora, nebo případně dvě Zajdelovy povídky Živé torpédo a Vyšší zájem, které české nakladatelství otisklo na závěr svazku, ačkoli s ústředním románem příliš nesouvisejí. Pokud chcete jen nějakou kvalitní dystopickou sci-fi, sáhněte raději po osvědčených jménech jako Orwell, Huxley, Zamjatin nebo třeba Bradbury.

Název originálu: Limes inferior
Český název: Limes inferior
Autor: Janusz A. Zajdel
Překlad: Jaroslav Olša, Pavel Weigel
Obálka: Rolffimages
Počet stran: 272
Vazba: vázaná
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Triton, Praha 2012
Doporučená cena: 249 Kč

Hodnocení: *** (50 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jan Nohovec
Student Masarykovy univerzity v Brně, obor Mezinárodní vztahy a Anglický jazyk a literatura, se narodil v Plzni, ale v současné době se pohybuje po různých místech České republiky. Má rád cestování a kromě češtiny a angličtiny se v rámci možností dorozumí i francouzsky a španělsky. Mezi jeho oblíbené koníčky patří tanec (od těch klasických přes latinskoamerické až po square dance), žonglování s poi a s holí a DDR. Na Topzine.cz působil přes rok a půl jako editor rubriky Hry a fantastika a v současné době zastává pozici reportéra a literárního recenzenta na Fanzine.cz, magazínu o sci-fi, fantasy a hororu při Topzinu, a na podobně zaměřeném internetovém portálu Fantasya.cz.

2 Comments on RECENZE: Dystopická kniha Limes inferior za to nestojí. Raději Orwella

  1. Hluboce nesouhlasím. Recenzent vůbec nepochopil, o čem kniha je.
    Jde naopak o naprosto špičkovou knihu, doporučeníhodnou všem. A specielně ti, kdož pamatují socík, se ji vychutnají.

  2. Jen drobný dotaz – četl jste tu knihu vůbec?
    To, že se vám nelíbila, či jste ji nepochopil, vás neopravňuje k jejímu veřejnému zhanobení a naprostému odsouzení.
    Možná by bylo dobré na začátku „recenze“ výrazně zmínit, že jde pouze o soukromý názor, a ne se samozvaně pasovat do pozice všemurozumějícího arbitra.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.