RECENZE: The Evil Within hráče vystraší. Béčkovostí i paranormálními jevy

Hororové hry začínají táhnout. Jeden z ostřílených japonských tvůrců se znovu pustil do svého oblíbeného žánru, aby fanoušky dusivé atmosféry titulů plných krve a úzkosti uspokojil novou hrou. The Evil Within v sobě kombinuje profláklé postupy béčkových hororových filmů a survival hororových her. Podaří se návrat lehce skomírajícího žánru v jeho původní podobě?

online_asylum_wLegal
Atmosféra je cítit na všech obrázcích. Zdroj: theevilwithin.com

Legendární tvůrce Shinji Mikami se rozhodl resuscitovat skomírající žánr survival hororu a lehce přibrzdit jeho akční ráz návratem do starých kolejí. The Evil Within, na němž se podílelo Mikamiho studio tak vytváří intenzivní atmosféru plnou strachu a napětí přesně tak, jak si jej pamatují hráči odkojení peckami typu Resident Evil či Alone in the Dark. Nejnovější přírůstek do plejády Mikamiho titulů okatě pokračuje v tom, co umí jeho tvůrce nejlépe.

Survival z pohledu třetí osoby nápadně připomíná své žánrové příbuzné, ať už se jedná o Shadows of the Damned, či Resident Evil 4. Autorův rukopis snadno rozpozná každý správný fanoušek, odkazy na předchozí díly jsou nesmírně okaté a pamětníky baví. Klasikou, v níž se tvůrci nezapřou, je také solidně vybalancovaný systém vylepšování nejrůznějších atributů postavy či účinnosti jejich zbraní.

Mikami se vrací

Mikami buduje hororovou atmosféru už od začátku hry, který si nebere servítky. Krví a paranormálními jevy se ve hře nešetří. Stoupenci logiky a konzervativních příběhů zakotvených v reálném světě asi budou ohrnovat nos nad příběhem plným klišé a doslova šílených událostí. Celý příběh je pak podtrhnout zvráceným talentem tvůrců. Velmi časté jsou násilné scény podkreslené vážnou hudbou. Charakter hry zdůrazňuje širokoúhlý formát a jemné zrnění obrazovky společně s bledými barvami, což parádně vykresluje úzkostlivou atmosféru. Depresivní nálada a pocit beznaděje je snad všudypřítomný.

Slabinou je bohužel příběhová linie hry. Ta bohužel nedokáže nabídnut více než předvídatelný děj a žánrová klišé. Tvůrci se poněkud zbytečně snažili zaměřit na horor moderního typu vycházejícího z road movies a mez výrostky oblíbených záležitostí typu Saw. Příběh začíná příjezdem party policistů do jedné velkoměstské nemocnice, načež se po drobném incidentu hlavní postava ocitá v prostředí, které se nedá považovat za nic jiného, než jatky. Dá se tohle považovat za originální? Mikamimu rozhodně sedí více storyline založený na alespoň trochu uvěřitelných základech. Hrátky s nadpřirozenem a psychikou už příliš neoslovují.

boxman_headshot

Dialogy přítomné během hry jsou velice béčkové a postavy naivní. Vzhledem k hodně nadsazenému příběhu však lze přimhouřit oči, i když se nemohu zbavit dojmu, že šlo z konceptu vytřískat mnohem víc, zvláště po zkušenostech s letošním Alien: Isolation.

Vizuální deficit

Majitelé next-gen konzolí čeká nepříjemnost, kterou je framerate uzamčený na třicet snímků za vteřinu. Během hraní jsem se nemohl zbavit pocitu, že hru hraji na starých konzolích. Hra sice běží stabilně, ale nenabízí nijak excelentní grafiku. Šok přišel ve chvíli, když jsem zaregistroval pomalé dokreslování textur. V koutku duše jsem doufal, že už se s podobnou záležitostí na nových konzolích nesetkám.

Hratelnost titulu je na solidní úrovni, stejně jako pojetí hry. Hlavní postava disponuje omezeným počtem munice a hráči si často budou muset vystačit s bojem na holýma rukama. Nepřátelé se často objevují ve skupinkách a jsou pěkně zákeřní, rozhodně nelze počítat se střemhlavým útokem, po němž se všude kolem bude válet horda mrtvol. Každý souboj je svým způsobem unikátní a do jisté míry připomíná Dark Souls, ačkoli je sám o sobě výrazně snazší. Další nepříjemnost představují nemizející těla nepřátel. Hráč má k dispozici omezený počet sirek, jimiž je může definitivně spalovat. Samozřejmě je jich ve hře omezené množství. Drobnou útěchou však můžou být relativně hojně rozmístěné save pozice.

online_village_hatchet_wlegal

Skutečnou výzvu představují souboje s bossy, kteří se často dorůstají obludných rozměrů. Během těchto chvil bude mít většina hráčů nutkání obrátit se na nebeskou moc.

Verdikt

The Evil Within je nadprůměrný survival horor, který to trochu zbytečně přehání s nadpřirozenem. Slušnou atmosféru podkresluje stylizovaný audiovizuál, nohy mu podkopává nižší framerate a nijak excelentní grafika. Na druhou stranu nelze tvůrcům upřít bujnou fantazii perfektně skloubenou s osvědčenými žánrovými prvky. Mikamimu se návrat daří, i když ve stylu menším, než se předpokládalo.

Hodnocení: 70 %

Klady: Atmosféra, Mikamiho rukopis, nasvícení

Zápory: Framerate, paranormální jevy, bugy, slabší grafika

Hodnocení redakce:

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




RECENZE: The Evil Within hráče vystraší. Béčkovostí i paranormálními jevy