RECENZE: Percy Jackson: Moře nestvůr. Filmová adaptace není dokonalá

FOTO: percy-jackson-sea-of-monsters-logan-lerman

Příběh o Percy Jacksonovi, chlapci, který zjistil, že je polobohem, je několikadílnou ságou, kterou nám nyní hollywoodští filmaři pravidelně dávkují v audiovizuální podobě. V nejednom aspektu se podobá úspěšnému chlapci, jménem Harry Potter, ačkoli se Percy pokouší o ztvárnění odlišného světa. Stojí Percy za zhlédnutí a je nástupcem Harryho?

FOTO: Percy Jackson
Tábor Polokrevných je pro Percyho domovem. Zdroj: Reprofoto youtube.com

Že je Percy Jackson neustále nálepkován jako variace na Harryho Pottera, je již trend, i když pro fanoušky už asi trochu únavný. Na tom však ještě není nic špatného; po úspěchu potterovské ságy se chtěli svézt nejen noví autoři, ale také čtenáři bažící po náhradě příběhů kultovního hrdiny. Zábavně pojatá řecká mytologie plná bohů, bájných stvůr a nadpřirozena se zdála jako vhodná alternativa.

Percy připomíná, co nás bavilo minulé roky

Po třech letech od prvního filmového dílu se navracíme do již známého univerza, kde Percy Jackson (Logan Lerman) navštěvuje spolu s Annabeth (Alexandra Daddario) a Groverem (Brandon T. Jackson) výcvikový tábor polobohů, dětí smíšeného původu. Kemp je chráněn magickou hranicí vyvěrající z posvátného stromu, jenž zajišťuje obyvatelům bezpečí.

Když je však tábor napaden kolchidským býkem a bariéra je zlomena, strom začne umírat a vystavuje obyvatele kempu v ohrožení. Tehdy nastoupí ústřední figurka záporáka (Jake Abel), aby Percymu oznámila, že hodlá oživit krutého titána Krona, otce nynějších bohů, kteří jej v minulosti namáhavě zneškodnili. Percy se vydává na další pouť; musí najít zlaté rouno s magickými schopnostmi oživení a stihnout to před tím, než se k artefaktu dostane jeho protivník.

Začíná tedy krasojízda pod režií Thora Freudenthala, v níž je třeba zachránit sebe, tábor a vlastně celý svět. Percy, který trpí otcovským komplexem a začíná si uvědomovat, že jeho úspěchy pramení spíš ze štěstí a výpomoci kamarádů, je obdobou svého předchůdce Harryho.

Poté, co absolvuje táborové klání ve stylu tréninku v Hunger Games, porazí mechanické kolchidské monstrum, jemuž by technické proměny záviděl i transformerácký Optimus Prime, a slízne pár uštěpačných poznámek od dámské verze Draca Malfoye Clarissy, vyráží  na cestu.

Možná by nebylo tak složité všechnu inspiraci snímku odpustit, kdyby k té smíchanině nepřispíval i proděravělý příběh. Scénáristé nevěnovali přílišnou péči celistvému ději, logickému vázání zápletky či konzistentní charakteristice postav, což snímku škodí. Vše se neustále nepochopitelně mění prostě tak, jak se to tvůrcům hodilo, a vytváří nefalšovaný chaos, v němž jsou divákovi vyústění děje nebo osudy postav víceméně volné. Frustrující je to o to víc, že některé dějové zvraty začnou nabírat slibných obrátek, načež jsou rázem uťaty zvratem novým, který diváka rozhodí.

Vrtkavému poutu s postavami přispívá i fakt, že děj na rozdíl od prvního dílu hodně visí na dětských hercích. Velká jména (Stanley Tucci, Anthony Head) jsou upozaděna a i v tom málu, kdy se objeví, jim není dopřáno prostoru k zazáření. Mladí herci pak trpí nejen scénářem, ale i prozatím nedostatečným charismatem na to, aby snímku dodali šťávu, byť formálně jsou jejich herecké výkony v pořádku.

Pochválit však lze jedno: působivý a vydařený vizuál. Triky sice místy působí trochu zpátečnicky, ale podívaná je to stále pěkná, barevný ráz kouzelný, detaily dotažené. Záběry s hippokampem nemají chybu, stejně tak lze pochválit mimořádně smělou úvodní scénu nebo animované zpracování mytologické historie. Zde se navození pohádkové atmosféry vyvedlo a ocení jej nejen ti nejmladší diváci.

A to největší plus? Ať už jde o počin jakýchkoli kvalit, příběh se nacpe do lidových 108 minut, což všechny stinné stránky hned trochu prosvětlí a je střízlivým osvěžením vedle šňůry zbytečně přepálených stopáží, na něž jsme zvyklí u sesterských fantasy projektů.

Verdikt Petry Štěpánkové:

petra stepankovaJeden by řekl, že když má snímek solidní konceptový základ, příjemný rozpočet a cílí na dětské či pubertální publikum, disponuje dobrými předpoklady pro kvalitní a sourodé vyprávění. Smysl toho, proč mládež ládovat manickou směskou chaosu a přeplácanosti, je poněkud záhadný a stíní jinak šlechetné myšlence kultivovat diváky v obtížné, avšak kouzelné a poutavé mytologii. Příště by možná bylo vhodnější držet se více knižní předlohy a nenechat se unést krásou na úkor příběhu.

Nový Percy Jackson je průměrnou podívanou, o níž již druhý den nebudete vůbec vědět. V daném okamžiku je však rozhodně potěchou pro oko a dokáže vyplnit nudné deštivé odpoledne změtí barev, postav, změn a šíleností, které rozvíří rutinní šeď.

Hodnocení: 50%

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.