RECENZE: Pavel Renčín knihou Věk nenávisti zdárně dokončil trilogii

V roce 2008 začal Pavel Renčín psát svou trilogii Městské války. A když už má jít o urban fantasy, řekl si, pak pořádnou. S městy coby hlavními hrdiny. Jak vše dopadne, to se již můžeme dočíst v románu Věk nenávisti.

Pavel Renčín Zdroj: archiv spisovatele

Města žijí. Jsou to věčné bytosti čerpající životadárnou energii ze svých obyvatel. Ve skrytu, obklopeny pouze hrstkou zasvěcených Občanů a bytostí z druhého světa, sledují počínání svých dětí. Doba se však mění. Nastal čas pro odhození masek a veřejné předstoupení před lid. Budou totiž potřebovat víru a sílu, kterou využijí v nastávající válce měst. Započal nový věk. Věk nenávisti.

Pavel Renčín
Spisovatel narozený v červnu 1977 zaujal už svou povídkovou tvorbou a zapsal se jako talentovaný a nadějný nováček. Kratší práce, sebrané ve sborníku Beton, kosti a sny, doplnil romány Nepohádka, Jméno korábu a trilogií o živých městech, již doplnil románem Labyrint. Ten zprvu vznikl jako on-line projekt, loni však vyšel i knižně.

Uběhlo už dost času od doby, kdy Václav Vran přestal pracovat jako finanční analytik a odhalil zatajovanou tvář druhého světa. Pravda, stalo se tak nedobrovolně, nicméně toto prohlédnutí nešlo vrátit. Tyto události popsal Pavel Renčín v románu Zlatý kříž. Vaškovo dobrodružství pak pokračovalo v knize Runový meč, v níž došlo k celé řadě zvratů. Z nich vychází závěrečný díl trilogie Městské války Věk nenávisti, který vyšel minulý měsíc.

Čtenář opět sleduje děj několika paralelních linií. Zrada Prahy vyšla najevo, Města plánují tvrdou odplatu, rozšiřují řady Občanů a chystají se Stověžatou dobýt. Václav Vran s Patrikem Dodnarem se musejí ukrývat, pátrají po nich pražské jednotky. Vašek se ale o úmysly Měst nestará, v rukou už má Krále mečů, s nímž dokáže porazit démona, který mu jde po krku. Členové Lvího spáru zase dostali za úkol chránit artefakt nedozírné moci, legendární Kopí osudu.

Kdyby to někomu nestačilo, přidal Renčín ještě pasáže popisované novinářem Markem Týčem a důstojníkem Břízou. Sem tam se objeví i texty starých bájí a pověstí (samozřejmě upravených, aby vyhovovaly autorovým záměrům). Čtenář si tak sám skládá mozaiku a vybírá stranu, za níž stojí, a hrdinu, kterému chce fandit.

Ani Renčín se k nikomu nepřiklání. Pouze po vzoru Justicie, římské bohyně spravedlnosti, drží rameno vah a zapisuje, když se misky pohnou. Jistě, Vašek je stále oním hlavním charakterem nesoucím břímě tahouna příběhu, přesto se k němu spisovatel nechová o nic milosrdněji než k ostatním. Leckdy by se dalo říct, že mu situaci činí ještě složitější.

Pavel Renčín se zkrátka se svými postavami nemazlil. Válka je krutá, proč by se tedy on měl chovat jinak?

Spousta dobrého za jednu cenu

Díky několika dějovým linkám se zdá, jako by autor sloučil do jednoho románu hned dvě knihy. Zatímco o scénách, v nichž jsou popisovány události z jednotlivých měst, se dá s nadsázkou hovořit jako o celorepublikově významných, působí linie Václava a Lvího spáru, které se spojí, značně komorně. Avšak i oni svůj part odehrají skvěle díky tomu, že se navzájem vyrovnávají a tvoří chutnou, homogenní směs. Čtenář si tak nemusí zoufat, když skončí jedna kapitola a začne druhá, vyprávěná jinou postavou.

Přečtěte si také exkluzivní rozhovor s Pavlem Renčínem

Právě jednotlivé charaktery se dají označit různě, jen ne jako černobílé figurky na šachovnici obřích rozměrů. I ten, který se po celou dobu dokázal tvářit čestně, se může zachovat naprosto podle. A stejně i naopak.

Na odstavné koleji se ocitl Patrik. Rusý bard dostal prostor pro vyjádření o velikosti kumbálu na smetáky a jeho jedinou úlohou v příběhu je občas Václavovi připomenout, že se mění a nechává se ovládat nenávistí. Což u postavy, která v předchozích knihách patřila mezi nejcharizmatičtější, docela zamrzí.

Ostravo, Ostravo…

Plejádu kouzelných bytostí a představitelů daných měst, které Renčín vybarvil za pomoci imaginace sobě vlastní, doplňují reálné osoby a popkulturní narážky. Ostravu se sbíječkou místo jedné ruky tím pádem při jeho přednesu obyvatelům doprovází Jarek Nohavica, v Brně zase agituje Miroslav Donutil. Tyto střípky tak pomáhají odlehčit atmosféru probíhajícího konfliktu a způsobují, že se člověk při čtení baví ještě víc.

Věk nenávisti důstojně uzavírá jednu éru autorova literárního života. Kdo o Městské války zatím nezavadil, měl by chybu ihned napravit. Dostane porci uvěřitelných a sympatických hrdinů, velkou míru fantazie a to celé zalité lákavou polevou dobře známých reálií.

Název originálu: Městské války III: Věk nenávisti
Autor: Pavel Renčín
Obálka: Jiří Husák
Počet stran: 352
Rozměry: 150 x 210
Vazba: vázaná s přebalem
Vydal: Argo, Praha 2011
Běžná cena: 298 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Marek Hofman
Narodil jsem se v Bruntále v prosinci roku 1991. V současnosti bydlím blízko Olomouce, kde také studuji na Univerzitě Palackého žurnalistiku a historii. Psát knižní recenze na fantasy, sci-fi a hororové knihy jsem začal v červnu 2010. V červnu 2011 mi pak byl svěřen post šéfredaktora Fanzine.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.