RECENZE: Nostradamova závěť na svých stránkách ukrývá mnoho tajemství

OBR: Mapa pokladů
Jaké tajemství ukrývá Nostradamova závěť?

OBR: Nostradamova závěťNostradamus byl slavný věštec, který se občas sekl o pár let. I přesto, že si za svůj život vysloužil posměch a odpor, jsou jeho proroctví známá po celém světě. Rozluštit staré šifry a kódy se pokouší poněkud nedoceněný norský autor Tom Egeland.

OBR: Mapa pokladů
Jaké tajemství ukrývá Nostradamova závěť?

Americký spisovatel Dan Brown není jediný, kdo dokáže brilantně skloubit dohromady historii s fikcí. Bohužel jeho jméno se nám vždy vybaví, když na podobnou tématiku narazíme. Je však načase dát prostor i dalším uchazečům.

Ve stopách titulů (Konec kruhu, Strážci úmluvy a Luciferovo evangelium) kráčí i čtvrtý díl Nostradamova závěť, kde je hlavním hrdinou archeolog Bjørn Beltø. Biblické mýty a konspirační teorie jsou protkané celým příběhem. Zápletka je pokaždé stejná: jediný archeologický objev může převrátit naruby pohled na světové dějiny křesťanství.

 Tom Egeland

Narodil se v Oslu roku 1959 a více než dvacet let pracoval v norských médiích (deník Aftenposten, poté jako šéf zpravodajství TV2 v Osl). Literární debut slavil v roce 1988 hororovým románem Ragnarok. Svou lásku k historii a náboženství začal do svých knih promítat až později. Norské hranice překročil románem Konec Kruhu (2001), který se těšil celosvětovému úspěchu. Rovněž vydal rodovou severskou ságu Lži otců (2010) a dobrodružný román Tajemství katakomb (2013).

Procházka historickými uličkami italského města

Vše začalo jako obyčejná přednáška ve Florencii. Profesor Lorenzo Moretti, specialista na středověké kódy, právě seznamoval posluchače s objeveným dopisem Nostradama, když ho spolu se synem unesli maskovaní muži. Po stopách dějin se vydává archeolog Bjørn Beltø a Morettiho manželka Angelica. Proti nim stojí náboženská sekta, jež podle odborníků zanikla před několika stoletími. Kromě společného cíle nalézt ztracené poklady je zde snaha zachránit profesora a jeho syna. Cesta k cíli je však trnitá a plná překážek.

Příběhem nás provází nesebevědomý albín, jenž raději tráví čas sám se sebou než ve společnosti lidí. Hlavní zápletkou se stává Nostradamův dopis Cosimovi Velikému z dynastie Medicejských. V obsahu je zašifrované poselství třeba o Arše úmluvy či Alexandrijské knihovně. Z knihy se čtenář dozví spoustu zajímavostí o historickém italském městě Florencie. Za svou slávu vděčí právě měšťanskému rodu Medicejských. O samotném autorovi závěti se zde mluví spíše skepticky a to z důvodu jeho předpovědí, které mají mnohoznačný výklad.

Brilantní práce s porcováním napětí

FOTO: Tom EgelandPříběh je rozdělen mezi dvě vypravěčské linie. První se odehrává z pohledu Bjørna a Angelici. Do něho je vložený tzv. Morettiho příběh, který vypráví profesor během svého věznění. Jistou zvláštností textu je absence přímé řeči. Těžko se rozlišuje, co se odehrává v profesorově hlavě a co naopak pronáší nahlas. Historické zdroje či citací jsou označeny typickým stylem pro Egelandovy knihy – delší citace jsou odsazeny a zmenšeny, šifry a kódy jsou zvýrazněny.

Skrze předchozí díly série čtenáři pozorují osobní růst hlavního hrdiny. V rámci knihy se čtenáři neustále promlouvá. Připomíná jim svou hospitalizaci a tím dává najevo, že to s ním musí vydržet, neboť ke svému podivnému chování má důvod. Díky své otevřenosti však čtenáře lépe vtáhne do děje. Na druhou stranu filosofické úvahy na téma: co je čas a podobně zabírají moc stránek. Rušivými elementy se stávají i pasáže, které by se hodili spíše do formy deníku.

Příběh je doprovázen příjemným, všudypřítomným napětím. Tom s ním dokáže velice zručně pracovat. Povedený detektivní román spojující historická fakta a spisovatelovu fantasii je pro milovníky tajemných příběhů hotovým blahem. A Nostradamova závěť k tomuto druhu jistě patří.

OBR: Nostradamova závěť
Obálka knihy Nostradamova závěť.

Norský Da Vinciho kód

Podobnost s knihami Dana Browna je zde velice nápadná. Po vydání prvního dílu Konec kruhu si toho všimli i čtenáři a kritici. Tak například hlavní hrdinové. Robert Langdon se stejně jako Bjørn Beltø zabývá historií. V příběhu se využívá jejich znalost a um v luštění šifer a kódů. Navíc jejich společná obava ze stísněných prostor. Kdokoli by však chtěl Toma obvinit z plagiátorství, musí si uvědomit jedno faktum a tím je, že Konec kruhu vyšel o dva roky dříve než brownův bestseller Šifra mistra Leonarda.

I přes výrazné podobnosti v Nostradamově závěti – začátek se stejně jako Šifra mistra Leonarda odehrává na konferenci, kde je obecenstvo seznámeno s tajnými kódy – není důvod, proč knize nedat šanci. Stejně jako brownovy knihy se i tomovy těší světové popularitě (přeloženo do 24 jazyků). Tato kniha jistě bude výborným společníkem pro všechny milovníky historických záhad.

Originální název: Nostradamu’s testamente. Český název: Nostradamova závěť. Autor: Tom Egeland. Přeložil: Klára Dvořáková Winklerová. Nakladatelství: Knižní klub, 2013. Počet stran: 600. Doporučená cena: 349 Kč.

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.