RECENZE: Mad Max dělá čest filmové předloze i na herních konzolích

Šílený Max je zpátky. S lehkým zpožděním oproti filmovým plátnům přichází videoherní adaptace příběhu o ostříleném tvrďákovi brázdícími vyprahlé pláně, které byly před apokalypsou známé jako Austrálie. Držte si klobouky. Postapo řežba začíná!

Mad Max v pustině
Atraktivní výtvarné zpracování dává Maxovi punc osobytosti. zdroj: avalanchestudios.com

egendární akčňák neodmyslitelně spjatý s filmovými počátky Mela Gibsona se dočkal vizuálně opojného remaku. Společně se vzkříšením filmové značky došlo také k vytvoření hry. Stylové střílečka v otevřeném světě nehostinných solných plání posetých vraky zavání neskutečnou videoherní řežbou. Apokalyptické zaměření hry a specifickým způsobem upravená auta zasazená doprostřed vizuálně atraktivního pískoviště se dle vyjádření autorů sice nesnaží kopírovat filmovou předlohu, v mnoha ohledech se však filmem inspirují.

Mad Max

Hlavní postavou je Max, který přišel o svého čtyřkolového miláčka. Souhrou náhod se dává dohromady s poněkud prazvláštní postavičkou zvanou Chumpbucket připomínající Quasimoda. Společnými silami si musí opatřit novou káru a pomstít se. Příběh je nemastný neslaný a jednoznačně patří mezi nejslabší část hry. Tvůrcům se příliš nepodařilo vykreslit extrémně zajímavé klubko spletitých vztahů společnosti, jejichž jedinými hodnotami jsou voda a benzín. Základním hnacím motorem má být vylepšování Maxova auta Magnum Opus. Bez něj si totiž v nehostinném světě neškrtnete.

Právě voda a benzín představují klíčové prvky nezbytné pro přežití v nehostinném prostředí. Max musí pravidelně doplňovat svoji čutoru vodou, která společně s konzervami psího žrádla slouží obdobně jako lékárničky. Benzín je zase nezbytnou potravou pro pozvolna se vylepšující motor Maxovi káry. Na začátku mohou působit dané suroviny jako všudypřítomná komunita, teprve postupem času vynikne jejich nedostupnost. Přestože se hra snaží doplňování zásob líčit jako klíčové, autorům se nepodařilo vytvořit atmosféru jejich nedostatku. Otevřený svět plný zásobovacích tras jednotlivých frakcí představuje poněkud frekventovanou pustinu, v níž není problém narazit na celu řadu nepřátel.

Hra nabízí dvě zcela odlišné dimenze. Ačkoli jádro tvoří ovládání postavy a souboje na blízko s bandity z pustiny, neméně důležitou součástí hry je průzkum pustiny v sedačce Maxovi káry. Ta se ze zrezivělého času postupně mění na docela solidní koráb brázdící solné pláně. Hráč musí v průběhu hry sbírat nejrůznější haraburdí, které lze v posupně směňovat za nejrůznější vylepšení. Nejsnazší cestu tvoří kromě plnění příběhových misí také ničení obranných postů nepřátel a přepadávání jejich konvojů.

gameplay-screenshot-2
Souboje na blízko jsou důležitým prvkem hry

Právě souboje dobře vyzbrojených aut jsou jednou z nejlepších částí hry. Perfektní efekty a stylové honičky jsou tím, co fanoušci očekávají.

Zcela jistě se nabízí otázka, jestli je nutné auto poškozené v mnoha soubojích opravovat. Tuto činnost automaticky provádí parťák Chumpbucket kdykoli Max vyleze z auta. Elegantní řešení, které však torpéduje atmosféru nedostatku.

Ovládání postavy šíleného Maxe nikterak nevybočuje z tradice nejlepších her zasazených o prostředí otevřeného světa. Bere si to nejlepší ze série Assassins Creed a Batman, jenž se očividně stal zdrojem pro soubojový systém. Klasikou je také vývoj postavy tlačený skrze přerozdělování bodů do nejrůznějších atributů. Každý hrá má šanci si vybrat, jestli naučí Maxe efektivně řídit a spotřebovávat tak za jízdy méně paliva, nebo jestli raději investuje do zvýšení maximálního zdraví.

Velmi dobře je zvládnutá také možnost vylepšování Maxovi pevnosti. V průběhu času hráči narazí na celou řadu nákresů, které lze použít k výrobě nejrůznějších vychytávek, jež vylepší a zúrodní Maxovo útočiště.

Akce

Šílený Max jednoznačně nabírá především akční ráz, čímž potlačuje ostatní prvky. Nikoho by dl autorů zřejmě nebavilo trávit čas hledáním kanystrů benzínu či pár kapek vody. Autoři tak zcela opomenuli elementy, jenž měly šanci Mad Maxe výrazně odlišit od open-world mainstreamu. Výsledkem je tak slušná hra potvrzující pravidlo, že jen málokteré studio dokáže vytvořit hru v otevřeném světě vystavenou na solidním příběhu. Titul nenabízí žádný přesah, ani propracovanější postavy.

Naprosto fantastiky působí vizuální stránka hry v lecčems podobná hře RAGE od legendárního id softu. Vyprahlá pustina zdobená vraky lodí a ponorek a jinými zbytky dávno zaniklé tváře civilizace je perfektní kulisou pro souboje upravených automobilů. Výborně působí také střídání dne a noci. Hra světla a stínu dokáže v určitých momentech vytvořit nádherná panoramata. Prostředí je poněkud kreativní také v tom, že je v rámci možností poněkud různorodé. Solné pláně jsou na první pohled rozeznatelné od oblastí nasáklých rozlitou ropou z rzí rozkládaných ropovodů, které kdysi zásobovaly rafinérie.

Mad Max souboje muscle cars
Pravá akční zábava přichází spolu s honičkami ozbrojených aut

Mad Max je v zásadě velice zábavná hra, který však nemá čím překvapit. Slušný vizuál a zázemí silné filmové značky jsou na nadstandardní titul málo v konkurenci pecek GTA V či Zaklínač 3. Směle však konkuruje hrám typu Shadow of Mordor či Assassins Creed. Nabízí vývoj postavy a upgradování auta, stejně jako rozsáhlý svět a akční souboje. Největší slabinou je poněkud lajdácký přístup k příběhu.

Hodnocení: 3,5*

Hodnocení redakce:

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.