RECENZE: Komiksoví Vetřelci požírají pátý omnibus

Tato kniha není už žádnou novinkou, ale přesto si i po čase zaslouží náležitou pozornost. Vetřelci 5 totiž nabízejí opět tu velmi vyváženou porci napětí, akce a tajemna, která se od jejich příběhů vyžaduje. V celé knize nalezneme ve své podstatě jen jeden typ příběhu – vetřelci někde číhají a většinou zcela neinformovaní lidé do jejich léčky vpadnou. A zase je to zábava.

[album: https://fanzine.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/vetrelci-5-ukazky/|width=660]

Autoři si handicap jisté omezenosti příběhů uvědomují, a tak namísto suché recyklace přidávají vždy nový úhel pohledu, tu nový prvek, tu netradiční grafické zpracování, takže i v případě pátého omnibusu můžeme hovořit o originální a zábavné knize.

Úvodní Čarodějnictví v sobě nese velké ekologické poselství, které se bezelstně skrývá mezi řádky komiksu. Krom toho i samotný příběh zavání svěžím vánkem. Popisuje osudy kolonie přeživších lidí po katastrofě jejich lodi, a to již v pokročilém stádiu zabydlení, kdy všichni aktéři jsou již pouhými potomky původních ztroskotanců. Ke slovu se dostává odhalování špinavé minulosti, vetřelci a velmi povedené ovládání lidí prostřednictvím církve. Kdyby křesťané znali vetřelce, bůhví, jak by to s Evropou dopadlo. Netradiční grafické zpracování dělá zejména z hlavní záporné postavy Carsona Muira skutečně odporného nepřítele a příběh díky němu i dalším postavám má správné grády a napětí až do konce.

Čtěte také: Preacher – Kazatel konečně dobývá Alamo, poslední bitva vzplála

Unesený jde cestou úplně odlišnou. Diametrálně odlišná grafická podoba nabízí precizní zpracování lidských postav (zejména Iva Derringerová, ze které udělal autor vlhký sen mnoha mužů). Příběh sám se poměrně spletitě vyvíjí, aby ze zaplivaných uliček plných feťáků a moči přešel do extrémně luxusní planety Ráj. O to víc pak bude řádění jednoho jediného vetřelce krvavější a čtenář si ho pořádně užije.

Děj části s názvem Přežití by se dal považovat patrně za nejoriginálnější a také nejsložitější. Autor James Vance si v něm hraje chvíli tu s přítomností, tu s minulostí, a to vše okořeňuje ještě pořádnou porcí halucinogenních vizí, takže čtenář ani na chvíli netuší, co je realita a co sen. Příběh popisuje osudy prospektorské výpravy, kterou však na pustou planetu neposlali proto, aby tam těžila šutry. Pochopitelně že pravý důvod pobytu nikdo neví a je už teď jasné, že se do hry zapojí dokonce celá stáda vetřelců. Příběh lavíruje mezi zmatkem a perfektní akční jízdou. Hlavní hrdina je úplný outsider, tlustý a brýlatý strašpytel, kterému však vetřelci seberou rodinu, a tak ji nahradí pulzní puškou a jde si to s nimi vyřídit. Přežití se nakonec vyvrbí do slušně ukončeného, hodně krutého konce, který opravu potěší.

Komiksoví Vetřelci na čtenáře čekají už v šesti u nás vydaných omnibusech. Zdroj: BB/Art

Náklad by se dal nejlépe představit jako malá krabice narvaná obsahem. Je to velmi krátký příběh, ve kterém jde o vyřizování si účtů mezi mafiánem a pašerákem, který zradil, z úhlu pohledu nešťastného zrádce. Jako nástroj omerty neposlouží upilovaná brokovnice lupara, ale hladem zdivočelý vetřelec. Na kolbišti pusté lodi bez energie, uprostřed oceánu při hře jeden na jednoho, autor Dan Jolley rozehrál zábavnou, rychlou a akční partii s vynikajícím koncem, u kterého se bude čtenář ještě dlouho krutě pohihňávat.

Přečtěte si: Blahovolné – příběh pána snů se pomalu uzavírá v devátém svazku

Vetřelec Johna Arcudiho, jak by název mohl napovídat, není tak úplně o tom našem známém vetřelci s kyselinou místo krve. Hlavní postavou jsou jacísi mimozemšťané, bydlící na úplně pusté pouštní planetě, kteří zatím dosáhli technologické úrovně doby kamenné. Do vesničky hlavního hrdiny se vydává na pravidelné večeře náš známý vetřelec. Na lovu pak narazí na dalšího vetřelce, tentokrát tvarem těla i technologií lidského. Ve výsledku se střetnou tři vetřelci najednou a je jasné, že z toho může vyjít jen jeden vítěz. Krom toho, z pointy bude čtenář překvapený, možná i trochu naštvaný, ale o to autorovi patrně šlo, takže i tento příběh zavání svěží originalitou a dobrou zábavou.

Strážný anděl naopak zavání nudou a nepochopením. Krátký příběh je zasazen do Ameriky tak šedesátých let, kam dorazí jeden vetřelec a začne se množit, dokud se na něj nesesypou odvážní lidé. Příběh sám o sobě má pointu snad v jediném slově na úplném konci a rozhodně není tak dobrá, jak by si autor představoval. Krátký děj, rychlý slet scén bez nějakého delšího vysvětlení, opravdu jen vetřelčí probliknutí, epizodka jako předěl s velmi vlažným koncem.

I když Inkubace pracuje se zcela klasickým a stokrát omletým příběhem – někdo najde vetřelčí vejce – jeho autor Ron Marz se mu pokusil vtisknout originální punc prostřednictvím netradiční formy vyprávění. Monolog hlavní postavy je spíš komentářem k obrázkům, na kterých mimozemská rasa našla vejce a vetřelec si pak našel je. Autor tak vlastně využívá omletost příběhu ve svůj prospěch a díky tomu jsou komentátorovy příspěvky o to drsnější a ironičtější, aby to vytvořilo dohromady velmi zábavný a temný příběh.

Příběh Spoušť jede na úplně stejné vlně jako předchozí příběh. Mark Schulz má dokonce tu drzost, začít příběh tak, že na opuštěnou vesmírnou loď dorazí záchranné komando. Na druhou stranu však celý děj okořenil o zajímavé prvky – zejména cizí vědomí, které cestuje z jednoho záchranáře na druhého. Spolu tak odhalují poutavou minulost celé lodi a do toho se vetřelci starají o tu veselou část. Krom toho se na tomto komiksu vyřádili snad všichni ilustrátoři, kteří pro Dark Horse pracují. Každou stránku nakreslil jiný autor, a tak grafická úroveň lavíruje od precizního ztvárnění lidských postav po jednoduché kresby, připomínající Futuramu. Příběh je tak díky tomu neuvěřitelně zábavný, čtivý a Schulz dokázal, že lze posunout hranice vetřelčího příběhu opět o kousíček dál jiným směrem.

Zbývající dva příběhy jsou, jak již bývá poslední dobou u vetřelčích omnibusů zvykem, trochu alternativní.

Nepřehlédněte: Captain America je tu podruhé a opět jinak

Roztoužený popisuje příběh malého kluka, beznadějně zamilovaného do své sexy sestřenice a zároveň ochranky, Nancy. Upřímně, kreslíři Thiery Gagnon a Randy Stradley se na ní vyřádili, takže je co obdivovat. Příběh samotný je pak spíš jakousi hříčkou zamilovaného doktora, vetřelce a Nancy, která musí zachránit, co se dá. Děj pendluje mezi parodií, vážností a akčním výplachem a pořádně nejde zjistit, co konkrétně chtěli autoři říct.

Šťastlivec bude ten, který si tento příběh přečte. Jednoduchý, provokující a dobře napsaný příběh jednoho totálního hajzla čtenáře strhne a nadělí mu skutečně příjemnou třešničku na dortu.

Vetřelci omnibus 5 tak nesešli ze zavedené cesty dobré kvality a zábavy a opět přinášejí čtenáři velmi kvalitní počtení, u kterého se bude bavit, smát i trochu bát, aby pak měl náležitý respekt ze všech dlouhých, stísněných chodeb, ve kterých není vidět všech koutů.

Název: Vetřelci omnibus V
Scénář: John Arcudi, Jim Woodring, Justin Green, James Vance, Dan Jolley, John Arcudi, John Byrne, Ron Marz, Mark Schultz, Thierry Gagnon, Richard Forgues, Randy Stradley, Mark Verheiden
Kresba: Richard Corben, Francisco Solano Lopez, Guy Davis, John Nadeau, Paul Mendoza, John Byrne, Bernie Wrightson, Leif Jones, John Stokes, Duncan Fegredo, D’Israeli,John Totleben, Arthur Adams, Gary Gianni, Geof Darrow,George Pratt, Igor Kordey, Paul Lee, John K. Snyder III, Mark A. Nelson, Peter Bagge, Brian Horton, Dave Taylor, Kelley Jones, Guy Davis, Kellie Strom, Jay Stephens, Jerry Bingham, Kevin Nowlan, Frank Teran, Joel Naprstek, Travis Charest, P. Craig Russell, Aidan Potts, Sean Phillips, Rebecca Guay, Jon Muth, Kilian Plunkett, Ron Randall, John Pound, Gene Ha, Vania Zarouliov, Sergio Aragonés, John Paul Leon, Derek Thompson, David Lloyd, Moebius, Dave Cooper, Mike Allred, Tony Millionaire, Richard Forgues, Mark A. Nelson
Překlad: Martin D. Antonín
Počet stran: 376
Rozměry: 160 x 235 mm
Vydalo: BB/art a CREW, Praha, 2011
Doporučená cena: 890 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lukáš Vaníček
Po světě už pobíhám od roku 1987. Když jsem prolezl školkou a základní školou s relativně dobrými výsledky, nechal jsem se svést na scestí a nastoupil na gymnázium v Novém Bydžově, odkud to byly jen čtyři roční kroky na Univerzitu v Hradci Králové, kde studuji v současné době. Na Topzinu.cz píšu do rubriky Film, kde se věnuji především portrétům herců, režisérů a pak filmovým recenzím. Pro rubriku Hry a fantastika píšu především knižní recenze a články pel mel o čemkoliv z tohoto žánru.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.