RECENZE: Komiks Tisíc masek. Lovecraftův horor zasazený do české vsi

Bratři Tesařovi sice přispívají kratšími kousky do jiných (i nekomiksových) periodik, například do Vějíře, ale jednou za čas vždy překvapí samostatnou komiksovou knížečkou. A zatím se pokaždé jednalo o překvapení milé. Jak je tomu s jejich nejnovějším počinem, hororem Tisíc masek?

 

Muž v masce, která silně připomíná masku rituální, zabloudí do zapadlé české vsi. Nikdo netuší, co je zač, ale on ví o tom, co se ve vesnici děje. O kultu Černé kozy, o podivných rybích stvořeních v jezeře… Nabízí cestu ze svízelné situace. Ano, všichni víme, jak takové cesty ven končívají.

Antonín Tesař
Jeden z klenotů tuzemské komiksové alternativy na poli scenáristiky jinak pracuje jako filmový kritik v magazínu A2. Z publikací minulých stojí za zmínku Gymnázium příšer (s bratrem Jiřím), Versus (též s bratrem), internetový projekt Alien Hand Effect, několik povídek v mangoidním Vějíři a jedna v Bubblegunu.

Bratři Tesařovi už mnohokrát ukázali svou obsesní posedlost béčkovými horory. Panoptikum Gymnázia příšer, osmdesátkový brak v dadaistickém hávu ve Versu, pocta Videodromu (a vlastně taky Lovecraftovi!) ve Videonomiconu.

Nyní se ale od věčných béček trochu vzdalují. Jdou přímo ke kořenům žánru. A ty se klikatí močály Lovecraftových mýtů.

Scénář Antonína Tesaře si nechává mnoho pro sebe. Vytváří tím zajímavou mysteriózní atmosféru, na druhou stranu může mnohé čtenáře odradit. Ne každý snese, když se v knize vyrojí padesát otázek a zodpoví se… hmmm… jedna? Takové upozornění tedy hned na začátek.

Jiri Tesar: Tisic masekKdo přistoupí na takovou hru, komiks se mu odmění vcelku umně vybudovanou atmosférou. Příběh pěkně plyne (možná by mu zpomalení a zhuštění neuškodilo) bez jediného zádrhelu. Člověka baví sledovat všudypřítomné podivnosti a čekat, jak dopadnou. A čekat.

Děj graduje, stupňuje se a s respektem dodržuje Lovecraftovskou stavbu příběhu se všemi proprietami s ní souvisejícími (kult, orgie, závěrečná scéna).

Typickým prvkem Antonínova rukopisu je jazyk – nespisovný, argotický a přehnaně hovorový. Většinou k jeho příběhům sedne, i tentokrát zpočátku podtrhl všudypřítomné vidláctví (a to říkám jako Pražák s šíleně nespisovnou mluvou), ale už to bylo na hraně. Všeho moc škodí.

Nezbývá než uspořádat orgie

Jiří Tesař měl pro povídkovou podstatu ve Versu mnohem větší prostor k akrobacii. Zde tedy volí jednotný, již známý a osvědčený styl. Postavy i prostředí vykresluje přesně, člověk vážně cítí tu vesnickou dementní atmosféru (to není důsledkové spojení, ale dvě odlišné věci, jasné?).

Jiří příběh vede kvalitně a precizně, jediným zakopnutím jsou pak závěrečné scény, které sice působí velkolepě, ale trochu se už topí v nepřehlednosti.

Bratři Tesařovi ukázali, že i bez svého osobitého humoru dovedou vytvořit velice kvalitní komiks. Přestože nedosahuje kvalit předchozí sbírky, jde o poutavou, příjemnou jednohubku.

Název: Tisíc masek
Scénář: Antonín Tesař
Kresba: Jiří Tesař
Počet stran: 104
Vazba: Brožovaná
Vydal: Kobuta, 2016
Doporučená cena: 149 Kč

Hodnocení redakce:

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.