RECENZE knihy: Šlechtovi Lovci přízraků se při vyšetřování vražd honí za temnými stíny

Vladimír Šlechta Lovci přízraků
Lovci přízraků Zdroj: distributor.

Jako jiní by i Gavery Fink chtěl trávit dovolenou hraním a pitím šnapsu v dámské společnosti. Když však cestuje s přítelem Oggerdem, leccos se komplikuje. Uprostřed cesty leží mrtvola plukovníka a ve vojenském táboře se chystá lynč nevinného vesničana.

Lovci přízraků musejí čelit vražednému spiknutí i smrtícímu tajemství. Zdroj: distributor.
Lovci přízraků Zdroj: distributor.

Literární série Všechno na Mars – Oggerd z pera Vladimíra Šlechty čítá, kromě povídek patřících do různých etap obydlování červené planety a zároveň pozemské palivové krize, také již sedm románových svazků ze stejných časů. Lovce přízraků lze datovat přibližně do období, v němž se evropská krize již relativně stabilizovala a do společnosti se pomalu vrací řád i pokrok.

Další vyprávění z prostředí trochu depresivního a krutého postapokalyptického světa přivádí k fanouškům oblíbené postavy kyborga Oggerda svázaného vojenskými pravidly, technologického génia a vědce Hala Harga i ukecaného floutka Goveryho „Pěnkavku“ Finka schopného brilantní dedukce. 

Vladimír Šlechta

Narodil se v Liberci roku 1960, žije v Českých Budějovicích a v roce 1984 absolvoval Stavební fakultu ČVUT. Prošel několik zaměstnání včetně podnikání nebo učení. Debutoval povídkou Legendární zbraň (Ikarie, 1993) z Oggerdu, stejně jako první romány v roce 1999 (Projekt Bersekr, Ostří ozvěny) a účastní se i literárních soutěží. Aktuálně je (kromě desítek povídek) autorem více než deseti knih často na pomezí sci-fi a fantasy (postkatastrofický Oggerd: Emma z umírajícího města, Střepy z Apokalypsy, Lovci přízraků, Kyborgovo jméno, Keltská brána; fantasy Krvavé pohraničí: Krvavé pohraničí, Šílený les, Likarijská trilogie, příběhy Gordonova země, další například z JFK). Je ženatý a má dva syny.

Okřídlený Sherlock nutí ke spravedlnosti posádku bez řádu

 Gouvernet Raymond Fink (zvaný „Pěnkavka“) si výpravu dost maloval. Doufal, že jeho aktuální insomnii vyléčí v pohodové Anatarchonne, kam cestoval s ne úplně lidským majorem Oggerdem a vědcem Halem. Jejich tým specialistů na průzkum technologických anomálií dostal tajný úkol a k ruce císařského pověřence, mladého aristokrata Dominika. Jenže kromě přírody je záhy překvapila i mrtvola oberstleutnanta Wankela s pořádnou dírou v hlavě, který slunnému „letovisku“ velel.

Jeho práci ale oceňovalo jen pár marodérů, užívajících si privilegia i moc nad životy vojáků a místních. Právě jeden z vesničanů se stal obětním beránkem, který měl na konci provazu pykat za smrt zpátečnického diktátora. Na buzerplac naštěstí vtrhli Gavery s Oggiem i ostatními a zločinu zabránili. Obratem však musejí vyšetřit, kdo skutečně vraždil. Navíc je tu jejich tajné poslání a ve vězení velitelův zástupce…

Postapokalyptická detektivka je vydařeným pátráním

V Lovcích přízraků se dobrodružství Gaveryho a Oggerda nese na trochu jiné vlně, než tomu bývá. Jednak se vojenský kyborg stává prakticky vedlejší postavou a do příběhu moc nezasahuje, druhak není tato jejich eskapáda prvořadě založena na akčních scénách či dramatických zvratech. Nejpodstatnější linií vyprávění je zde vyšetřování násilné smrti neoblíbeného velitele, ostatní jsou spíše pozadím.

Zdroj: knižní obálka.
Zdroj: knižní obálka.

Hlavní postava – Gavery – se prokousává spletitými vztahy uvnitř vojenské posádky i mezi ní a naoko srdečnými vesničany, kteří však mají v rukávu nejedno smrtící tajemství. V průběhu děje autor seznamuje čtenáře a občas trochu naivního Finka i s dalšími postavami, díky čemuž se společně mohou oddávat úvahám, kdo kromě zahradníka mohl vraždit.

Před vyšetřovatele z donucení klade útržky myšlenek nebo událostí, které jej vedou správným směrem a nakonec i rozuzlení krvavé záhady, stejně jako se ale před Gaverym objevují zavádějící důkazy, lži nebo polopravdy či rozdílné pohledy na skutečnost. A protože se Fink nemůže spoléhat na náhlé osvícení nebo z nebe spadlou stopu, musí tvrdě a mnohdy nebezpečně pátrat po motivech i totožnosti vraha/ů.

 Akce nemusí hrát prim, ale je potřeba

Vladimír Šlechta není v detektivním žánru nováčkem, což dokazuje kupříkladu Projekt Berserkr nebo povídky v knize Emma z umírajícího města (v nich se jedná o městskou noir detektivku), ale třeba i ztracení vesničané v románu Krvavé pohraničí. Zločiny v autorově podání se zjevně neomezují jen na temné uličky, ale dějí i v nedotčené přírodě.

V tomto žánru na pomezí detektivky a sci-fi nebo fantasy získal nejeden literární zářez a o jeho úspěšnosti se čtenáři mohou přesvědčit i zde v Lovcích. Na druhou stranu by podobným směrem tvorby mohli být maličko zklamaní čtenáři upřednostňující v první řadě brutální akční jízdu od začátku do konce knihy. Drobné vyšetřovatelské krůčky by jim mohly připadat trochu zdlouhavější a méně zajímavé než dramatické bitvy.

Budiž jim útěchou, že i v tomto svazku oggerdského cyklu se dočkají i těch. Navíc jsou provoněné střelným prachem, okořeněné nějakou tou mrtvolou v louži krve a nádavkem i děsivým kostlivcem ve skříni. Lovci přízraků potěší nováčky, kteří o Šlechtově steampunkovém světě dosud nic nevěděli, protože vyprávění má svůj logický začátek i pointu, bez přímé souvislosti s předchozími knihami.

Potěší je příjemné čtení s dostatkem adrenalinu i tajemství, aby je bavilo je postupně odkrývat spolu s hlavními hrdiny a zároveň jim nevadilo pár odkazů, které pro neznalé cyklu a jeho předchozích částí se zde příliš nevysvětlují.

Největší požitek budou mít z knihy autorovi věrní fanoušci, pro něž temná realita po Apokalypse i hrdinové série jsou staří známí a největší odměnou občas utroušená poznámka odkazující ke dříve zmíněným postavám či událostem. A dle autorových slov se v pokračování Lovců dočkají asi zcela nového spojení některých jeho hrdinů.

Název: Lovci přízraků. Autor: Vladimír Šlechta. Obálka: Michal Ivan. Nakladatel: Brokilon, 2015. Počet stran: 240. Doporučená cena: 248, elektronicky 149 korun.

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Olga Buriánková
Narodila jsem se roku 1976 v Benešově. Od šesti let přebývám v Praze, kde jsem absolvovala gymnázium, chvilku studovala na 1. LF UK, na právech v Brně a teď se snažím zdolat magisterskou sociální a mediální komunikaci. Moje nejoblíbenější činnost je četba, snažím se psát, trochu malovat a trávit volné chvíle v milé společnosti.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.