RECENZE knihy: Miroslav Žamboch, Tomáš Bartoš – Turbulentní vesmír

Turbulentni
Vzhůru do temného a mrazivého Turbulentního vesmíru! Zdroj: výřez knižní obálky.

Nekonečná korporátní válka zuří na povrchu planet i v mrazivém kosmu. Většina jejích obětí však není z masa a krve, ale z kovu. Také plechový Kovboj je postradatelný, jako myriáda dalších strojů-zabijáků. On se však dost liší. Odmítá zemřít.

Aktuálně se v literární fantastice těší oblibě tuzemských vydavatelství povětšinou díla zahraničních autorů. Méně často se knižních novinek dočkají i fanoušci jejich tuzemských kolegů. Přesto se také u nás rodí zajímavé kousky od žánrových spisovatelů a patrně nejočekávanější jsou knihy autorů, jejichž tvorba obvykle vychází z jiných fantastických subžánrů. Právě taková je z částečně i klasická sci-fi, výmluvně nazvaná Turbulentní vesmír.

Tento svazek vznikl netradičně ve spolupráci Miroslava Žambocha, jednoho z nejpopulárnějších žánrových spisovatelů, s dalším talentovaným autorem, Tomášem Bartošem. Zatímco první je zkušeným literátem, jenž se ale realizuje zejména v klasické či městské fantasy a málokdy píše výhradně science fiction, druhý na sebe upozornil debutovým románem čistě v žánru vědecké fantastiky.

Miroslav Žamboch

Tuzemský autor literární fantastiky, který je jedním z nejpopulárnějších žánrových spisovatelů současnosti. První povídka Zpověď válečníka mu vyšla v roce 1995, v roce 2000 následoval knižní debut v podobě svazku Poslední bere vše. Od této chvíle začal s pravidelným přísunem adrenalinových příběhů v kterémkoli z fantastických žánrů, počínaje převládající klasickou fantasy, přes tu městskou až po science-fiction či vše uvedené říznuté hororem. Více v profilu autora

Tomáš Bartoš

Český autor, který velmi pečlivě tají svou totožnost a zatím pracuje pod uvedeným pseudonymem. Specializuje se na žánr „military sci-fi“, v němž se proslavil v roce 2006 nadmíru úspěšným románem Žoldnéři. Přispěl i do série JFK svazkem nazvaným Renegát či povídkami do antologií cyklu Svůj svět si musíme zasloužit (Komando) a Soumrak světů (Na začátku věčnosti).

Smrtící válečný stroj umí být lidštější než člověk

Bojový robot, který si říká Kovboj, musí čelit turbulencím kosmického prostoru i svých křemíkových obvodů. Vesmír je stejně nekonečný jako mrazivý a již dávno nepatří pouze lidské rase. V jeho hlubinách, na povrchu nebeských těles i uvnitř kosmických lodí se odehrává nikdy nekončící boj nenasytných korporací. Bez výjimky jdou za vítězstvím přes mrtvoly, které však naštěstí nemusejí být jen lidské. Díky pokročilým technologiím jsou křehké uhlíkaté bytosti při bojových akcích dokonce v menšině.

Hlavní vojenskou silou se stávají váleční roboti oplývající inteligencí i reakční rychlostí, kterými lidi výrazně předčí. O území či nerostné zdroje tak ve vakuu bojuje každý s každým, kdo má křemíkové obvody. Strany se zde pragmaticky mění podle toho, kdo je aktuální vítěz, a nové inteligence i aliance vznikají a zanikají během zlomku vteřiny. Když se navíc znovu probudí také mysl nezávislého kovového zabijáka, který se řídí nejen vlastním zájmem, ale také tím nejlepším pro jiné, a ještě ke všemu lidi, začne skutečné peklo.

miroslav-zamboch-tomas-bartos-turbulentni-vesmir
Zdroj: knižní obálka.

Chamtivost a bezohlednost není jen problém lidí

Kniha Turbulentní vesmír je v podstatě souborem tří delších povídek, jejichž příběhy spolu příliš úzce nesouvisejí. Spojuje je hlavní postava robotického Kovboje, popřípadě několika jeho přátel a samozřejmě zdejší nepříliš radostný svět. V něm se potýkají vojska i jednotlivci při neustávajících půtkách o nová území, o kusy skály či mezigalaktické kargo, ve kterých by se mohlo ukrývat nerostné bohatství potenciálně směnitelné za kredity nebo větší moc.

Úvodní vyprávění pojmenované Zrození čtenářům polehoučku předkládá obraz tamějšího světa a zároveň představuje postavu samorostlého hrdiny-stoje. Za pomoci mnoha technických detailů a fyzikálních nebo astronomických termínů líčí realitu vzdálené budoucnosti, v níž lidé ve vesmíru již nejsou vůdčí inteligencí. Zcela jistě však v ní jde o existenci lidské rasy i umělých inteligencí.

Druhý příběh nazvaný Pátrání čtenáře i hlavní postavu přenese z divokého povrchu neznámé planety do ještě divočejší prázdnoty kosmu. Zde svede neohrožený robotický bojovník urputnou bitvu s dalšími UI o nezmapované asteroidy i tajemný artefakt, který rozhodně není dílem lidských rukou. Vše se odehrává v nadsvětelné rychlosti za nekonečné palby sympatické vesmírné lodi i nepřátelských zabijáckých strojů.

Třetí povídka S Charónem tam a zpět nutí soucitného plecháče bojovat opět na povrchu planety. Tentokrát nejen za sebe, ale i ve jménu těch, kdo na to mají příliš malou výpočetní kapacitu. Kovboj se v tomto vyprávění musí naposledy utkat s bezcitnými společnostmi a nepřátelskými roboty, ale i s možností zrady nejbližších. Není jisté, zda by jeho křemíkové obvody těšila další existence, kdyby se potvrdila tato podezření.

Nelidské strádání nelidského hrdiny lidi pobaví

Společné dítko Miroslava Žambocha a Tomáš Bartoše si název Turbulentní vesmír zaslouží. Ve všech třech vyprávěních samozřejmě jde totiž o třeskutě akční jízdu, v níž jako o závod sviští laserové paprsky, vybuchují nástražné miny a do vzduchu létají kusy hornin i celé vesmírné koráby. Díky faktu, že hlavními aktéry jsou zde povětšinou roboti, stroje a umělé inteligence, se vše odehrává v tempu, které čtenářům lehce dokáže zvednout puls.

Zatímco vyprávění UI klade zejména vysoké nároky na technickou úroveň příběhů a detaily v nich (jež byly z pohledu technického, fyzikálního či astronomického laika uspokojivě naplněny), dalším problémem je nutnost emotivně připoutat čtenáře k nehumanoidní postavě. Líčení jednotlivých dobrodružství z pohledu hrdiny “nečlověka” je riskantní a důkladně to prověří schopnosti vypravěče. Tohle pojetí je však také originální a potenciálně velmi úspěšné.

Do hlavní postavy, jež nemá emoce či pro čtenáře pochopitelné hodnoty a nevnímá způsobem, na které jsou čtenáři zvyklí, je problematičtější se vcítit. Stejně jako není lehké pochopit hrdinovy pohnutky, přesto je to možné. Některým čtenářům nemusí Kovboj sednout od úplného začátku, ale situace se záhy mění. Těžko říci, jak byla autorská spolupráce pojata, ale fanoušci osamělých vlků z pera Miroslava Žambocha v Kovbojově chování i myšlenkách brzy zahlédnou leckterého z nich (ať již po právu či nikoli), čímž autoři vyřešili též druhý možný problém sbírky.

Mezihvězdné cesty i adrenalinové boje čtenáře těší

Turbulentní vesmír je souborem příběhů vyprávěných ve velmi svižném tempu (jak jinak, když se bitvy UI odehrávají v čase kratším než miliontina sekundy) a má připraveno nejedno překvapení. Milovníci akčního napětí si tedy užijí dechberoucí vyprávění a zároveň se mohou těšit na seznámení s mnoha zajímavými lidskými i nelidskými postavami. S přihlédnutím k obvyklé tvorbě Miroslava Žambocha je třeba ocenit jeho odvahu a chuť vyzkoušet něco zbrusu nového.

Stejně Tomáš Bartoš zaslouží více než letmou zmínku, avšak jeho prvním románem se stala oceňovaná sci-fi, tudíž jeho příspěvek nepřekvapí. Spojení obou zručných literátů pak byl příslibem super čtenářského zážitku, který se v mnoha ohledech naplnil. Přesto má kniha ještě určité rezervy, z nichž hlavní je v délce textu. Když čtenář přijme neobvyklou ústřední postavu (stvořenou dlouho před cenami ověnčeným románem Ve službách spravedlnosti) a její pohled na realitu, vše překvapivě a velmi záhy končí.

Podobně by vyprávění také slušelo mnohem silnější propojení jednotlivých příběhů a propracovanější svět, v němž by krutopřísná akce dávala větší smysl. Možná se však čtenáři ještě dočkají nějakého pokračování, protože Kovboj by si zasloužil dát větší prostor a zajímavá realita Turbulentního vesmíru mnohem více detailů. Přes tyto výhrady jde ale o zábavnou a čtivou knížku, která potěší zejména milovníky hard sci-fi.

Název: Turbulentní vesmír. Autor: Miroslav Žamboch, Tomáš Bartoš. Nakladatel: Stanislav Juhaňák – Triton, 2015. Počet stran: 176. Doporučená cena: 159, e-shop Epocha 119 korun.

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Olga Buriánková
Narodila jsem se roku 1976 v Benešově. Od šesti let přebývám v Praze, kde jsem absolvovala gymnázium, chvilku studovala na 1. LF UK, na právech v Brně a teď se snažím zdolat magisterskou sociální a mediální komunikaci. Moje nejoblíbenější činnost je četba, snažím se psát, trochu malovat a trávit volné chvíle v milé společnosti.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.