RECENZE: Kniha Visio in extremis Miroslava Žambocha je extrémně adrenalinová jízda

FOTO: Visio in extremis Miroslav ŽambochMathias Majer žije a loví na území české kotliny. Zcela mimo jakoukoli hierarchii či spojení se svou vlastní rasou. Nezajímá se o nikoho a stojí jen o to, aby se tak chovali i všichni ostatní. Hříčkou osudu se mu však to jediné nemůže splnit. Stává se z něj lovná zvěř pro lidi i pro ty, kteří loví je. To vše, aniž by tušil byť jen náznak pravého důvodu. 

Upíry a nacisty se to v nejnovější Žambochově knize jen hemží.. Autor: Jan Doležálek

Krátce před koncem minulého roku potěšil Miroslav Žamboch všechny své příznivce, i milovníky fantastiky vůbec, zbrusu novou knihou. Představil v ní zatím úplně neznámého hrdinu, jenž se však těm ostatním jistě vyrovná. A to nejen díky svým fyzickým možnostem a velké porci štěstí.

Mathias by mohl být, díky nadlidským schopnostem a samé své podstatě, prvním výraznějším antihrdinou autorovy tvorby. Kdyby si jej ovšem ihned, po několika málo stranách, čtenář neoblíbil díky jeho stále výraznějším ukázkám nedokonalosti a sílící lidskosti.

Miroslav Žamboch

Narodil 13. ledna 1975 v Hranicích na Moravě, uprostřed třeskuté zimy. Kruté mrazy v těch dnech prý způsobily, že se v Beskydech objevily smečky vlků a medvědů, ale i to, že zimní čas patří k jeho nejoblíbenějším. Alespoň dle jeho vlastních slov.

Patří mezi nejznámější a nejoblíbenější autory současné české science-fiction a fantasy literární scény. Zapsal se do ní první povídkou již téměř před dvaceti lety. Od té chvíle si jeho příznivci už nedokáží představit, že by se z ní vytratil.

Více v profilu autora

Přestože je vlastně nadčlověkem, přátelí se se svou potenciální lidskou kořistí a ani by jej nenapadlo vzít některé ochotné svačince život. Svým vnitřním tápáním, když se pozastavuje nad potřebou spolupráce a nutností přijmout pomoc, se lidem přibližuje stále více.

Upíři, kam se jen podíváš

Mathias Majer je zcela ukázkovým představitelem svého rodu. Využívá lidstvo, zejména jeho ženskou část, kvůli potravě a sexu. O nikoho se nestará a čeká, že stejně účelně a příjemně bude žít dalších pár set let. Zlom v jeho životě nastane za krupobití kulek a křiku umírajících v jednom nočním klubu.

Čtěte také: Kniha Vyhlídka na věčnost. Co nám Kulhánek přinesl tentokrát?

Od této bouřlivé noci, zakončené skvělým sexem s tajemnou neznámou, jde vše od desíti k nule. Nebohého nočního dravce začne honit kdekdo a navíc se jeho fyzický stav stále zhoršuje bez ohledu na neustálé doplňování energie. Patrně k tomu přispívá i olovo v různých částech jeho těla, každopádně pokud se chystá přežít, bude muset někoho požádat o pomoc. A bude hůř. Zajetí totiž ještě nikomu neprospělo.

Pozor, za jízdy se nevystupuje

Fanoušek znalý jeho dřívějších děl možná bude připraven na strhující jízdu, jež jej po otevření této knihy čeká. Některé z nich možná čeká zklamání, že autor tentokrát vypráví o úplně nové postavě a z odlišného prostředí, než jsou například Koniáš či Bakly. Avšak při vzpomínce třeba na úžasnou Líheň, odehrávající se v naší současnosti v obdobně šíleném tempu, by je to nemělo příliš překvapovat. Ostatní by snad bylo dobré varovat, že je čeká pár hodin, během nichž jen těžko odtrhnou zrak a mysl od popsaných stránek.

FOTO: Visio in extremis Miroslav Žamboch

I v dřívějších Žambochových dílech děj ubíhal téměř nadsvětelnou rychlostí a čtenář skoro nebyl schopen sledovat ani svůj pitný režim. Ve Visio in extremis je to ještě horší. Při jeho četbě si téměř nestihne ani odskočit. Této rychlosti a jízdě jako na tobogánu také odpovídá vnitřní členění. Kapitoly nejsou, jen jemné rozdělování na odstavce umocňující pocit spěchu. Akce stíhá akci. Kulky sviští. Granáty vybuchují. Krev stříká všude kolem. Končetiny létají vzduchem.

Nedoporučuje se číst před spaním, protože se pak do Morfeova náručí dostanete až k ránu. Sice s nadšeným úsměvem, ale červenýma očima.

Pro většinu autorových příznivců je to jistě známka té nejvyšší kvality. Na druhou stranu je však pravda, že by příběhu slušelo také pár klidnějších stránek, jež by dopřály oddech také čtenáři. Hlavní hrdina si totiž nejednou zdřímne v bezvědomí, avšak právě tyto chvíle jsou pro napnuté čtenáře ty nejdramatičtější. Takže přijde zkrátka. Mathias se totiž nemusí vždy probudit v té nejpříjemnější společnosti.

Povídka, novela nebo román?

Co by také příběhu bylo možné vytknout je nevyužití velkého potenciálu k mnohem propracovanějšímu a košatějšímu ději, který by jej více odlišoval od velmi dlouhé povídky. Takhle to trochu působí, že autor si jen odskočil od psaní některého propracovanějšího příběhu a zamýšlená krátká stať se mu poněkud vymkla z rukou. Na druhou stranu, i kdyby to byla skutečnost, jistě budou jeho fanouškové za takové „odskočení“ více než vděční a vůbec jim nebude vadit, pokud se bude opakovat.

Přečtěte si: JFK 18: Naganty a vlčí máky jsou fungujícím spojením násilí a poetiky

Další úvaha, jež se po dočtení knihy nabízí, je možnost pokračování. Přestože však podle nejednoho čtenáře příběh nabízí v tomto smyslu mnoho možností, autor je zatím neplánuje.

Visio in extremis tedy zatím zůstane jen osamoceným dílkem z prostředí, které je v současnosti stále v kurzu. Je to tím úsměvnější, že je autor plánoval napsat ještě dlouho před tím, než ke krvavému boomu posledních let došlo. A možná ještě zajímavější je skutečnost, že k tématům v knize použitým patří kromě upírů i nacisté, kteří se hojně objevují též v nejnovější knize Jiřího Kulhánka.

Třešnička na krvavém dortu

Přes pár drobných výhrad, jež by čtenáře mohly při nebo po četbě napadnout, je také tato kniha skvělou ukázkou autorova literárního umění. Skoro se zdá, že s každou novou knihou je jeho styl vytříbenější. A dokonce ani hrdinovo neustálé meditování nad nutností se napít či zázračné uzdravování nevypadá nepřípadně a příliš neruší.

To nejzajímavější a nejvtipnější je však jistě uschováno na posledních stránkách akcí nabitého příběhu. Kniha vyšla právě ve dnech vrcholící mezinárodní konference v našem hlavním městě koncem minulého roku. V tomto kontextu jistě vynikne obdobné pražské setkání s mezinárodní účastí ve Visio in extremis, které narušil právě Mathias při pokusu o záchranu lidí i těch ostatních.

Ať je tomu však jakkoli, nejnovější autorova kniha jistě potěší všechny bez výjimky. Zejména díky zasazení jejího děje do tuzemského prostředí, které je čtenáři velmi často preferováno. Kdo si tedy užívá brilantní vyprávění akcí nabitého příběhu, bude tímto jistě naprosto nadšen.

Název originálu: Visio in extremis
Autor: Miroslav Žamboch
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 296
Vazba: brožovaná
Rozměry: 140 x 200 mm
Vydal: Stanislav Juhaňák – Triton, Praha 2011
Doporučená cena: 299 Kč

Hodnocení redakce:

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Olga Buriánková
Narodila jsem se roku 1976 v Benešově. Od šesti let přebývám v Praze, kde jsem absolvovala gymnázium, chvilku studovala na 1. LF UK, na právech v Brně a teď se snažím zdolat magisterskou sociální a mediální komunikaci. Moje nejoblíbenější činnost je četba, snažím se psát, trochu malovat a trávit volné chvíle v milé společnosti.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.