RECENZE: Kniha Inheritance. (Ne)očekávaně zakončení Paoliniho ságy

Několik let fanoušci čekali na rozuzlení osudů Dračího jezdce Eragona a jeho dračí společnice Safiry. Ve vzduchu také visela otázka, zda se jim podaří porazit krutého krále Galbatorixe. Jak celá věc dopadne, se čtenáři mohou dozvědět v závěrečném románu Inheritance.

Od vydání Eragona uběhla již nějaká doba. Nyní celá sága konečně dolétla do finále. Autor ilustrací: John Jude Palencar

Příběh geniálního chlapce, který ke štěstí a úspěchu přišel, započal před pár lety. Christopher Paolini díky domácí výuce a přirozené inteligenci dokončil střední školu v patnácti letech. Tehdy napsal své debutové dílo Eragon. To nejdříve vyšlo v rodinném nakladatelství jeho rodičů a dále se ho ujalo Knopf Books for Young Readers. Poté to šlo ráz na ráz. Z knihy se stal bestseller, následně celosvětový fenomén. Scéna jak vystřižená z hollywoodského filmu.

Odkaz Dračích jezdců, vinoucí se přes knihy Eragon, Eldest, Brisingr a nyní i konečně dokončeného finále Inheritance, líčí cesty dračice Safiry a jejího Jezdce Eragona k závěrečné konfrontaci s tyranským a samozvaným králem Galbatorixem. Alagaësie, svět, kde se příběh odehrává, je již přes sto let sužována jeho krutovládou.

Bůh ochraňuj krále. Nebo ne?

Eragon a Safira, poslední bojeschopný a svobodný Jezdec a drak v průběhu prvních tří dílů, získají potřebný výcvik a mimo jiné i spojenectví svobodných národů a ras v Alagaësii. Přidávají se na stranu lidských vzbouřenců Vardenů, elfů, trpaslíků i krvelačných urgalů v boji proti Galbatorixovi.

Přečtěte si: Průvodce po Alagaësii: propracované, detailní i výpravné dílko

Děj začíná v momentě, kdy Vardenové dobývají další město na cestě do Uru’baenu, hlavního sídla královy moci. Za pouhých 672 stran musí dva hlavní hrdinové přijít na způsob, jak nadobro zlikvidovat Galbatorixe a vyváznout se zdravou kůží. Dostává se jim mnohé pomoci, nezřídka z naprosto nečekaných rukou. Po všech peripetiích, utrpeních, výzvách a strádáních se ocitají tváří v tvář svému největšímu nepříteli. V průběhu celé knihy se střídají dějové linie, kdy čtenář nahlíží na situaci buď z pohledu Eragona nebo jeho bratrance Rorana či vůdkyně Vardenů Nasuady.

Napravení reputace

Po třetím díle, který se ne úplně zdařil, se Paolini snaží ukázat, že dokáže psát lépe. Rozvleklost Brisingru je vůbec důvodem existence Inheritance. Původně měla sága být trilogií, nakonec se z ní stala tetralogie. Fanoušci tak museli na závěr čekat déle, než bylo nutné.

Autor výborně pracuje se střídáním dějových linií. Většinou v nejnapínavějším okamžiku svou pozornost přesune na jinou postavu a nechává čtenáře vydusit klidně i několik desítek stran. V Inheritance je znát, že Paolini od debutového Eragona dospěl. Z dětské výpravné pohádky se mu podařilo vytvořit kvalitní dílo, jež zaujme nejen mladé čtenáře (pro něž je kniha především určena), ale mohlo by oslovit i starší generace jako ryze odpočinková četba.

Díky autorovu předpokladu, že věci dříve řečeny a napsány čtenář automaticky zná, je kniha tím zajímavější, poněvadž se dostalo i na další tajemství, kouzla a divy, na něž v předchozích dílech nestačil prostor. Bohaté popisy jsou naprosto jasné čili člověk nemusí složitě dohledávat nebo přemýšlet, co tím takzvaně chtěl básník říci. Výpravné bojové scenerie mnohdy překvapí svou krvelačností. Nastal konec hraní si s vojáčky, tentokrát krev poteče proudy více než v předchozích třech dílech dohromady.

Není všechno zlato…

Po přečtení se může zdát, že hlavní hrdinové dospěli k cíli příliš rychle, příliš předvídatelně, příliš náhle. Závěrečnému rozuzlení mohlo být dáno mnohem více prostoru. Ve chvíli zaklapnutí knihy na poslední stránce má čtenář pocit, jako by nějaký zásadní článek, poslední dílek ve skládance chyběl. Že Odkaz Dračích jezdců prostě a jednoduše skončí na tom nejjednodušším principu přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.

Navíc chvíle, na niž miliony po celém světě čekaly, určitě byla pro spoustu lidí velkým zklamáním. Zlosyn Galbatorix, zrádce všech draků a Jezdců, ten nejhorší, nejobávanější, nejkrutější a nejbezohlednější, ze začátku vůbec nepůsobí ani hrozivě, a už vůbec ne podle a zákeřně, jak nám byl líčen od samého začátku. Jak příběh graduje, Galbatorix se stačí dostat do své role, ale první dojem už bohužel smazat nedokázal.

Čtěte také: Christopher Paolini přemýšlí o novém románu. V plánu má sci-fi

Buď jak buď, můžeme být jen zvědaví, co si pro nás Christopher Paolini přichystá příště. Se spisovatelskou kariérou končit nehodlá a vzhledem k celkem otevřenému konci Inheritance se dá jen odhadovat, zda se objeví nějaké další příběhy ze světa Alagaësie. Odkaz Dračích jezdců končí a končí se ctí. Posledním dílem dokázal, že jeho autor se nejen umí poučit ze svých chyb, ale že je také umí využít ku prospěchu. Prozatím nám tedy Eragon se Safirou dávají au revoir, a to s grácií, noblesou a vtipem jim vlastním.

Název originálu: Inheritance
Český název: Inheritance – Pevnost duší
Autor: Christopher Paolini
Překlad: Olga Staníčková
Obálka: John Jude Palencar
Počet stran: 672
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 162 x 240 mm
Vydal: Fragment, 2012
Doporučená cena: 499 Kč

Hodnocení: 85 %

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Anna Malá

Narodila jsem se na začátku roku 1994. Studuji všeobecné čtyřleté gymnázium v Praze a aktuálně se chystám do maturitním ročníku. Od května 2010 příspívám na Fanzine.cz. Od října 2010 také píši do rubriky Hudba, kde hodnotím metalové koncerty a CD. Po maturitě bych chtěla vystudovat marketingovou komunikaci a public relations na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Velmi se zajímám o světovou literaturu, historii, hudbu a všeobecné kulturní i politické dění. Ve volném čase ráda čtu a píšu.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.