RECENZE: Kniha Ďáblova pevnost je další dobrá jednohubka Juraje Červenáka

Historická série střižená prvky fantasy, tak se zatím profilovala série o kapitánu Báthorym z pera Slováka Juraje Červenáka. Třetí díl vysokou kvalitu série nesnižuje, jen je zase jiný než předcházející díly.

Kapitán Báthory se v nové knize vydává k Věži duchů Autor: Michal Ivan

Dobrodružství kapitána Báthoryho už čtenářům představila dvě tváře: zajímavé, nicméně nepříliš uspokojující Strážce Varadínu a výbornou, exotickou a vyváženou Bránu Irkally. Třetí díl, Ďáblova pevnost potvrzuje autorův trend radikálně změnit prostředí s každým novým svazkem a vrací hlavního hrdinu do známějších krajin, na lesnaté a kopcovité území mezi Chorvatskem a Uhrami, kde Turkové už jsou zas jen úhlavní nepřátelé a aktéři se opět pohybují mezi (jakkoli bezbožnými) křesťany.

Méně epické, ale zato více akce

Nový Kornelius Báthory má zase jinou tvář. To, co ztratil na atmosféře arabských krajů a kultury se zde nahrazuje tím, co Juraji Červenákovi šlo vždycky víc než dobře – akcí. Ačkoli se člověk občas zastaví, aby zjistil, že jednotlivé bojové pasáže odděluje jen dvacet třicet stránek, překvapivě to nevadí.

Autor umí každou bitku podat nejen tak, aby zaujal čtenáře, ale také aby dostál základních fyzikálních, taktických i jiných zákonů. A to ať už se jedná o boj na meče či pistole, o boj magickými silami, nebo o boj menších armád.

Čtěte také: Vložil jsem do něj hodně ze sebe, říká Ďuro Červenák o Kornelu Báthorym

Místo cesty odněkud někam, která jako ústřední motiv vévodila předchozím dvěma svazkům, se Ďáblova pevnost odehrává na relativně krátkém prostoru. Změnila se také skladba hlavních postav – po ústřední skupině z Brány Irkally se autor soustředí opět na Báthoryho, zatímco všechny vedlejší postavy průběžně přibírají a ztrácí na významu, snad s výjimkou kozáka Voronina, který stabilně působí jako Kornelův parťák do nepohody.

Ani tady Juraj Červenák neztrácí nic ze svého umění, jeho postavy se chovají logicky a jejich pocity jsou uvěřitelné – včetně lásky, jejíž koncept slovenský spisovatel představuje hlavnímu hrdinovi, rozpačitému ze srdečních záležitostí, poprvé.

Trilogie, která není trilogií

Jako prakticky každá autorova kniha, staví třetí díl série o protitureckých válkách kromě děje a silných postav také na atmosféře. Třebaže tentokrát nejsou kulisy tuzemskému čtenáři neznámé, a proto nemá Červenák příliš čím okouzlit, dokázal i přesto díky důkladnému studiu historických pramenů, kterým je pověstný, vystavět přesvědčivý obraz soudobého světa.

Svou práci ostatně odvádí i několik fantasy motivů, které opět působí přesně tak, jak by v historickém románu působit měly – jako pověsti, které se nakrátko staly děsivou skutečností.

A fantasy motivy jsou také tím, co v Ďáblově pevnosti uzavírá jednu kapitolu v životě hlavního hrdiny. Už dávno se ví, že literární série nebude mít pouze tři díly, přesto ji ale autor chce stavět po trilogiích. Nová kniha uzavírá dějovou linku o Báthoryho nadpřirozených schopnostech a na samém závěru otáčí výhybku na hledání ztraceného syna, které se dosud zdálo jen jako bonusový (a trochu parazitní) quest.

No a to je vlastně hlavní problém, který může člověk nejen s třetím Kornelem, ale s celou jeho sérií mít. Jednotlivé díly k sobě příliš nesedí. Autor se je křečovitě snaží propojit jako celistvou historii hlavního hrdiny, ale výsledkem jsou spíše jen rozpačité pasáže na začátcích a koncích všech tří svazků – nejvíce se to projevuje v předlouhém úvodu Ďáblovy pevnosti, který se zbytkem románu souvisí jen okrajově a dal by se podstatně zkrátit.

Výborná tečka sama o sobě

Třetí díl série o kapitánu Báthorym je svým zpracováním samostatný román, který se ale nedá číst samostatně, protože tak nějak uzavírá celou první trilogii. Ačkoli se do děje vtírají rekvizity z Brány Irkally a následky nových zvratů si Kornelius ponese ještě dlouho, ústřední zápletka Ďáblovy pevnosti je mnohem důležitější (a čtenářsky přitažlivější) než cokoli jiného. Protože bez ní by se román rozpadl a už vůbec by nebylo co uzavírat.

Dobrodružství kapitána Báthoryho očima Lukáše Vaníčka:

Sečteno podtrženo, pokud člověk přimhouří oči nad autorovou snahou poskládat dohromady všechny střípky Báthoryho osudu, a bude se na trojku soustředit jako na relativně samostatnou knihu s dobrodružnou zápletkou plnou výborných akčních pasáží, poutavé atmosféry a napínavých zvratů, nemůže prohloupit. Obzvlášť pokud četl předcházející svazek.

Název: Ďáblova pevnost
Autor: Juraj Červenák
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 447
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2011
Doporučená cena: 398 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jan Nohovec
Student Masarykovy univerzity v Brně, obor Mezinárodní vztahy a Anglický jazyk a literatura, se narodil v Plzni, ale v současné době se pohybuje po různých místech České republiky. Má rád cestování a kromě češtiny a angličtiny se v rámci možností dorozumí i francouzsky a španělsky. Mezi jeho oblíbené koníčky patří tanec (od těch klasických přes latinskoamerické až po square dance), žonglování s poi a s holí a DDR. Na Topzine.cz působil přes rok a půl jako editor rubriky Hry a fantastika a v současné době zastává pozici reportéra a literárního recenzenta na Fanzine.cz, magazínu o sci-fi, fantasy a hororu při Topzinu, a na podobně zaměřeném internetovém portálu Fantasya.cz.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




RECENZE: Kniha Ďáblova pevnost je další dobrá jednohubka Juraje Červenáka