RECENZE: JFK 32 – Zlaté město zavede Kováře a Pizzara do Eldorada

Agent Kovář tráví dovolenou na podivných místech. Zdroj: výřez z obálky knihy.

Uprchlíci Kovář, Vega a von Weber se při hledání portálu zapletou do kolonizace říše Inků. Musejí do Zlatého města, jenže nemají jak. To Pizzaro prostředky má a navíc touží po zlatu i slávě. Když se pak cesty všech střetnou, může se stát i nemožné.

Agent Kovář tráví dovolenou na podivných místech. Zdroj: výřez z obálky knihy.
Agent Kovář tráví dovolenou na podivných místech. Zdroj: výřez z obálky knihy.

První ryze česká literární sci-fi a fantasy série JFK ve svých řadách přivítala i kolegu s pořadovým číslem třicet dva. Příběh s názvem Zlaté město vtáhne čtenáře i hlavní hrdiny do žhavého nebezpečí conquistadorských výprav. Za fanoušky se vrací nejen František Kovář, Vincent Vega a profesor Carl Maria von Weber, ale objeví se i další ztracený kolega.

Svět vzešlý z pera Miroslava Žambocha a Jiřího W. Procházky se pomalu, ztuha, ale neochvějně, snaží vrátit do stavu v okamžiku, než se rozpadl na prach. Jeho hrdinové jsou rozhodnuti pokračovat ve vytyčeném směru. Přes mnohé okliky by možná, i skrze vyprávění začínajícího žánrového autora Petra Toteka, mohli slavit úspěch.

Petr Totek

Narodil se 14. listopadu 1975 a jako autor zatím ve světě literární fantastiky příliš znám není. Zapojil se do příspěvků na webových stránkách fanoušků série JFK. Přímo do literárního cyklu přispěl zatím dvěma povídkami. Po epizodě JFK 21 od Jiřího Pecinovského (Budiž vám měsíc lehký) povídkou Lovec a po Apokalypse Jaroslava A. Poláka povídkou Běh mezi stíny.

Bývalí agenti si poradí s domorodci i pralesním tichem  

Profesionální hrdina, nyní pašerák a utečenec, František Kovář, jeho znovuzrozený parťák Vincent Vega i profesor von Wonder, který v minulém příběhu přišel o nohy – všichni tři jsou přeneneseni tajemným portálem až do Jižní Ameriky. Pod dusným baldachýnem deštného pralesa budou zataženi do krvavé a brutální zkázy incké říše.

Ze světa relativně pokročilé techniky byli bojovníci na straně dobra vrženi přímo do mořských hlubin i „hlubin“ patnáctého století. Ani v temném středověku si však neužijí příliš mnoho magie, přesto je čeká nejedno smrtelné dobrodružství v podobě provazových žebříků (zavěšených nad bezednými propastmi), smrtících povodní, skrývajících se indiánů nebo žoldáků lačnících po zlatu Eldorada. A možná zachrání další svět. Nebo také ne.

JFK 32 - Zlaté město. Zdroj: obálka knihy.
JFK 32 – Zlaté město. Zdroj: obálka knihy.

Americké pyramidy a lidské oběti mají říz

Stejně jako byl minulý díl nazvaný Invaze, určený zejména obdivovatelům druhé světové války a technologie minulého století, Zlaté město je zase výjimečným soustem pro milovníky předkolumbovských civilizací. Již dle povedené titulní obálky je čtenářům na první pohled jasné, kde se bude vyprávění asi odehrávat a ani samotný děj nic nezakrývá.

Přímočaré vyprávění o cestě tam a ještě dál, občas kořeněné nečekaným setkáním, překvapivým odhalením nebo jen adrenalinovým útěkem před blížícím se ostřím pomyslné kosy, je ale poznamenané hlavně očekáváním. Od přelomového dílu Jiřího Procházky (Dlouhý černý úsvit) se totiž ve vzduchu celé série stále intenzivněji vznáší určité napětí.

Po domnělém vyvraždění celé nadnárodní agentury EF, jež se do té chvíle starala o dobro lidstva v našem i ve všech paralelních vesmírech, čtenáři stále čekají na vzkříšení některého dalšího „zesnulého“ hrdiny. Zatím se radují z tandemu Kovář a Vega, profesora von Webera (který je přes svůj hendikep stále neotřesitelným géniem) a díl od dílu stále častějších narážek na parfém jejich kolegyně Andrey či na ni samotnou.

Staří známí na další cestě bez návratu

Bývalý špičkový tajný agent Kovář se sice pořád tak nějak potácí z jedné reality do druhé, protože bez ukotvení v agentuře žádný domov nebo zázemí nemá, ale od jednoho z předchozích dílů (Na vlastní pěst) se určitý trend již pozorovat dá. První jistotou je, že takřka seriálové pojetí jednotlivých svazků stále trvá a nezdá se, že by se na tom mělo něco změnit.

Možná se tahle skutečnost některým čtenářům příliš nezdá, ale těžko s tím cokoli nadělají. O zjevujících se mrtvých postavách již byla řeč dříve. V každém novém příběhu se objevují také narážky odkazující na předchozí části (V prachu a krvi, Přežít!), z nichž některé se ukáží být nečekaně důležité a ovlivňují aktuální vyprávění.

Markantní je tato skutečnost hlavně v závěru Zlatého města, když do děje maličko neústrojně vpletl již dříve získaný „artefakt“. Díky tomu se čtenáři mohou jen dohadovat, jak s překvapivou zápletkou v budoucnu autorovi kolegové naloží. Možná se tento detail ukáže být zásadnějším, než by čtenáře napadlo.

Obdobně se nemění ani skutečnost, že přes všechny své schopnosti je parta přeživších z EF vůči svému úhlavnímu nepříteli absolutně bezmocná a zatím ji ani nenapadne pustit se do vytouženého boje se ztělesněným zlem. Jak již bylo řečeno, magie ve Zlatém městě není tím nejdůležitějším a ani o X-Hawkovi v téhle knize není slyšet. Těžko říci, jaké pikle všemocný hrabě kuje, zatímco hrdinové se snaží jen přežít.

Také ve dvaatřicátém dílu série JFK jde o celkem povedené spojení science-fiction a nepatrné špetky fantasy s její magií. V rámci série se jedná o relativně povedený svazek, který ale hlavně zpočátku kazí poněkud topornější dialogy. Naštěstí se autorovi daří velmi nenápadně, ale o to rychleji a silněji, čtenáře vtáhnout do akčního děje. Fanoušek se ani nenaděje a není pro něho návratu, protože si odpočinkové četby užívá plnými doušky.

Tentokrát po hlavním vyprávění nenásleduje žádný povídkový příběh, jak je tomu občas v sérii zvykem. Možná i proto, že již další svazek, nazvaný JFK 33 – Soumrak bohů, je sám sbírkou povídek z per autorů, kteří se během existence série v jejím vytváření vystřídali. Na rozdíl od první antologiie JFK – Svůj svět si musíme zasloužit – jež obsahovala devět příběhů, je zde pro milovníky fantastiky přichystáno celých dvanáct povídek.

Český název: JFK 32 – Zlaté město. Autor: Petr Totek.  Nakladatel: Triton, 2013. Počet stran: 192. Doporučená cena: 189, zlevněno – od 132 korun. 

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Olga Buriánková
Narodila jsem se roku 1976 v Benešově. Od šesti let přebývám v Praze, kde jsem absolvovala gymnázium, chvilku studovala na 1. LF UK, na právech v Brně a teď se snažím zdolat magisterskou sociální a mediální komunikaci. Moje nejoblíbenější činnost je četba, snažím se psát, trochu malovat a trávit volné chvíle v milé společnosti.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.