RECENZE: Je Velká kniha příběhů pro 21. století jenom velké zklamání?

 

Neil Gaiman, Al Sarrantonio: Velká kniha příběhů pro XXI. stoletíNeil Gaiman a Al Sarrantonio pro vášnivé čtenáře připravili rozsáhlou sbírku žánrově různých povídek s příměsí tajemna a možná i něčeho navíc. Na celé knize se podílelo sedmadvacet autorů a každý přispěl svou povídkou z trošku jiného soudku. V závěru jde o podivuhodný mišmaš; jestli ale dokáže zaujmout, to už je jiný příběh.

Srovnejte sami. Takto vypadá ilustrace na obálce originálního vydání

Mezi sedmadvaceti spisovateli se ve Velké knize příběhů pro 21. století setkáme například s Chuckem Palahniukem, Joem Hillem, Jeffereym Deaverem nebo samotným Gaimanem. Každý z nich přichází s povídkou, která se žánrově těžko zařazuje – od zvláštního urban fantasy přes horor, kde je vlastně všechno hororové úplně normální, po dobrodružnou cestu za pokladem, a ani ta není úplně tím, čím se zdá. Potkáme muže, který má prostě jen neskutečnou chuť na krev. Poznáme život bohů v New Yorku, vypravíme se na cestu za pokladem na mizící ostrov.

Známí autoři nezaručují vždy kvalitu

Bohužel velká jména s sebou nenesou jen velké příběhy a známku kvality. Například právě Palahniuk nebo Deaver. Jejich dílka zklamou asi nejvíc.

Neil Gaiman ve své přemluvě hovoří o narativních způsobech, o žánrech a o tom, jak to všechno svazuje současné spisovatele plné těch nejnadějnějších vyprávění. Ve čtenáři tato slova určitě vzbudí velkou naději. Ta je ovšem již po chvíli doslova bodnuta do zad povídkami v knize. Povídkám – a to bohužel valné většině z nich – chybí to, co dokáže čtenáře vtáhnout do hlubin děje, nějaká předtucha, která by slíbila skvělý příběh, nápaditý děj a bezchybnou pointu. To bude ovšem možná tím, že to jsou právě věci, které povídky postrádají.

Jak se tak autoři zběsile snaží vyhnout jakémukoliv žánrovému ohraničení, ztrácí se i to, co činí příběh zajímavým. Povídky působí rozbředle, táhnou se jako turecký med a pak prostě skončí. Bez pointy, bez vítězství dobra nad zlem (nebo naopak), bez rozřešení a víceméně prostě jen tak. Gaiman tvrdí, že chce vidět příběhy, které čtenáře nutí ptát se: A co bylo dál? Pokud se ale někdo na něco vůbec bude chtít zeptat, bude to spíš: A to je všechno?

Čtěte také: Sbírka povídek Prokletý maturiťák. Přispěla i Stephenie Meyer

Co se dá říct o knize dobrého? Povídky jsou napsány s kvalitou vlastní jejich autorům, každý je zcela jiný – styl ani příběh nejsou (téměř) nikdy neoriginální a mají potenciál, který by se dal využít v mnohem delších příbězích. A právě o to je to zklamání z jejich konce horší.

Už po pár přečtených povídkách přestanou jejich konce čtenáře překvapovat, a co hůř, i zajímat. Příběhy jsou vesměs temné a názvem a prvními pár větami nalákají člověka na vidinu skvělého zážitku, který se ovšem nedostaví a zanechá jen pocit prázdna a promarněného času. Pokud ale čtenář hledá odpočinek a ne fantastické, šokující nebo neuvěřitelné příběhy s překvapivými konci, pak právě zde najde svůj ráj.

Název originálu: STORIES All-New Tales
Český název: Velká kniha příběhů pro XXI. století
Autorka: Neil Gaiman, Al Sarrantonio
Překlad: Vít Bezdíček, Jitka Cardová, Mirka Kopicová, Richard Podaný, Ivan Ryčovský, Hana Zahradníková
Obálka: Daniel Špaček
Počet stran: 448
Vazba: vázaná
Rozměry: 165x245mm
Vydal: Albatros, Praha 2012
Doporučená cena: 399 Kč

Hodnocení: *** (50%)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Dagmar Čechová
Narodila se roku 1990 v Praze. Po úspěšném absolvování všeobecného gymnázia nastoupila na Akademii tvůrčího psaní Josefa Škvoreckého v Praze, kde studuje obor Tvůrčí psaní a publicistika.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.