RECENZE: Jack a obři. Kolohnáti z Hollywoodu rozdupali klasický příběh

Nenasytní obři se díky kouzelným fazolím dostanou do světa lidí a snaží se vyhladit lidské pokolení. Zachránit jej a s ním i krásnou princeznu má farmář Jack. Že je to moc hezká pohádka? Ne tak docela.

Příběh o Jackovi a kouzelné fazoli je lidový příběh z minulého století, jenž vypráví o neobyčejných fazolích a velmi obyčejném farmáři, kterému se dostanou do rukou. Z těchto fazolí nedopatřením vyroste stonek sahající až do nebe, spojující zemi lidí se zemí obrů.

Potud se hollywoodská verze s lidovým příběhem shoduje. Odtud se však už jedná o výtvor režiséra Bryana Singera, jenž má na svědomí například adaptaci komiksových X-menů. Ten z pohádkové látky vytvořil snímek, který se pohádce podobá velmi vzdáleně.

Úvodní sekvence, přibližující divákovi legendu o kouzelných fazolích a tajemné zemi obrů, navodí ta největší očekávání.  Monstrózní rozpočet filmu se projevuje hned od úvodních chvil. Tento rozpočet je však dvoustranná mince.

Pozitivní výsledek tančí divákovi před očima po celou dobu snímku, který je naplněn speciálními efekty; logicky všichni obři jsou výtvorem počítačové techniky, stejně tak jako královský hrad. Bryan Singer si také umně pohrál se stylizací prostředí a přivedl na plátna opravdu pozoruhodnou vizi středověkého světa, která lahodí divákovu oku. Všemu napomáhá 3D provedení.

Jack a obři pro všechny

Druhá strana mince, ale přináší problém. Vzhledem ke zmiňovanému ďábelskému rozpočtu, který musel být splacen, bylo třeba zpřístupnit film co nejširšímu publiku a vyvarovat se přehršle krve, trčících kostí a dalších nepřístojností, které by znamenaly věkové omezení; a tím, jinak bezchybný, režisér přestřelil.

Film Jack a obři totiž není pohádkou a nejde ve šlépějích své předlohy. Singerův příběh je příběh temný a kupříkladu mrtvoly, jak lidské, tak obří, byste těžko spočítali na prstech jedné ruky. Pohledu na brutalitu se však, kvůli zmiňované dostupnosti, nedočkáme. Veškerá surovost obrů tedy zůstává jen naznačená a obři tak ztrácejí na děsivosti; a o tom, že by někdo, kdo žere lidi a pokouší se o destrukci celého lidstva, měl být děsivý, asi nemusíme diskutovat.

Fakt, že film postrádá dostatek temných momentů a ze surovostí a ohavností zbyl jen náznak, se snaží Singer vykompenzovat několika gagy a posunem ke komediální rovině. Jenže ani tady to nefunguje tak, jak má. Jestli něco Singer není, tak určitě tvůrce gagů. Veškeré hlášky a zábavné situace postrádají gradaci a vyznívají do prázdna. Film se tak pohybuje mezi temným příběhem o obrech, kteří chtějí sežrat lidstvo a jejich karikaturou. Pokud k tomu připočítáme značné množství klišé, nelze příběh ohodnotit jinak než jako průměrný.


Avšak to, co diváky by do kin táhnout mělo a rozhodně táhnout bude, je vizuální stránka filmu. Jak bylo zmíněno výše, rozpočet zůstal do puntíku naplněn, a tak se divák může těšit na říši obrů i se svými obyvateli, na středověkou říši lidí a na fazolový stonek, který tyto dva světy spojuje. Vše oku lahodící. A propos, střetnutí lidí a obrů patří mezi to nejlepší, co film nabízí.

Škoda je jen dabingu, který nás ošidil o kouzelný přízvuk Ewana McGregora. Co se týče Jacka, kterého ztvárnil Jack Hoult, můžeme s klidem říci, že jeho podání farmáře je uvěřitelné (tedy až na ten oslnivě bílý chrup). Eleanor Tomlinson, která se ujala role princezny, tolik prostoru nedostala, ale chvíle, ve kterých se objevuje, obohacuje svým úsměvem, a tak poslání její role zůstalo naplněno.

Verdikt Petra Běleckého:

petr-beleckyPokud se na film divák dostaví s vědomím toho, že ho čeká oddechovka, která nevyžaduje zapojení mozkových obvodů, bude spokojen. Příběh je naplněn ohranými klišé, postrádá neočekávané zvraty a hlášky z filmu určitě nebude nikdo citovat. Na druhou stranu však přináší snímek příjemnou podívanou na oživlé obry, pozoruhodně znovuzrozený středověk a koneckonců i na Eleanor Tomlinson.

Film nelze považovat ani za vtipný a ani za temný. Zůstal totiž uvězněn někde mezi, a tak nebude zklamaný ten divák, který nemá před vstupem žádná očekávání. Každopádně několik vtipných momentů se najde. Ovšem pocházejí z jiných filmů. Například když Ewan McGregor (Obi-Wan Kenobi) visí nad propastí nebo jeden z obrů odcituje batmanovskou hlášku: „Blíží se bouře.“

Za pochvalu sice stojí překvapivé završení příběhu, které dává frázi „Bylo, nebylo“ nový rozměr, ale tím končí výčet nadprůměrných prvků. Vcelku se totiž jedná o velmi průměrný snímek. Takže teď honem rychle zpět k X-menům, pane Singere.

Hodnocení: 50%

Verdikt Oldřicha Mánerta:

Oldřich MánertBryane, Bryane, kam jsi to dopracoval. Otec filmových X-Menů se s Jackem, obry, princeznou a koženým dabingem utopil ve změti digitálního neosobního bordelu a namísto poutavého dobrodružného filmu servíruje k uzívání nudnou dvouhodinovku. Po kouzlu velkých filmových příběhů minulosti není ani stopy. Až se fanoušek mutantních bijců začíná bát, jak to s nimi příští rok dopadne. Obavy jsou na místě.

Hodnocení: 40 %

 

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.