RECENZE: Injustice: Gods Among Us ocení nejen komiksoví geekové

Superman, Batman, Wonder Woman a další postavy z komiksového univerza DC se utkávají v nové konzolové bojovce. V zatuchlých pařanských doupatech se proti sobě postaví oblíbení superhrdinové. Stačí silný copyright na vytvoření kvalitní hry, která zabaví na dlouhé večery? Čtěte recenzi na GAMEZINE.cz!

Nejznámějšími postavami z širokého inventáře komiksových hrdinů z univerza DC jsou bezpochyby Superman a Batman. Zdroj: vydavatel hry
Nejznámějšími postavami z širokého inventáře komiksových hrdinů z univerza DC jsou bezpochyby Superman a Batman. Zdroj: Vydavatel hry

Injustice: Gods Among Us je zatím nejnovější vysokorozpočtovou bojovkou, jejíž autoři se nebáli investovat do megalomanského copyrightu. V interaktivních arénách se tak proti sobě postaví více či méně známé postavy z komiksového univerza DC. Právě tohle slibně zvučící spojení dává smysl především ve chvíli, kdy režisér Nolan zakončil svoji velkolepou trilogii o lidsky vyobrazeném Batmanovi, zatímco Zack Snyder usiluje vytvoření o zcela nové image legendárního Supermana.

Pozitivní zprávou je, že jediným příslibem kvalitního zážitku není pouze napráskaný rozpočet, ale také solidní zázemí zkušeného týmu, z jehož iniciativy vznikl například Mortal Kombat vydaný v předminulém roce, jedna z nejlepších bojových her vůbec.

Hrátky s časoprostorem

Jak již bývá zvykem, těžiště tohoto typu her spočívá ve hře pro více hráčů. Kampaň pro jednoho hráče zpravidla nepředstavuje těžiště hry. Tomuto nepříliš lichotivému stereotypu se však autorům podařilo čelit inkorporací kampaně, jež přeci jen určitý příběh nabízí. Jak je pro komiksová univerza typické, v jedné z alternativních realit odpálí Joker v srdci Metropole  jadernou nálož, čímž na sebe svrhne Supermanův hněv. Kvůli interdimenzionálnímu mixu se tak spolu setkávají komiksové postavy ze všech možných časoprostorových rovin.

Ačkoli příběh nepatří mezi nejsilnější stránky hry, díky umně zapracovaným cutscénám a svižnému plynutí děje má v kontextu tohoto titulu nezanedbatelný smysl. Obdobné pojetí hráče zásadním způsobem motivuje k opakovanému hraní, ačkoli tato forma zaujme spíše jen opravdové znalce komiksového žánru. Poměrně zásadním účelem singleplayeru je zde pozvolná příprava hráče na budoucí online klání.

Menší výtka může směřovat k poněkud okleštěnému množství animací a speciálních útoků, které se mohou rychle okoukat.

Díky Injustice se spolu setkají i Hal Jordan a Joker.
Díky Injustice se spolu setkají i Hal Jordan a Joker.

Poněkud nešťastným řešením je však absence možnosti hrát za zápornou stranu, která se u tohoto typu her příliš nenosí. Vzhledem k obstojně napráskanému inventáři postav také poměrně výrazně chybí větší množství skinů, které jsou pravděpodobně plánovány coby součást budoucích, samostatně placených DLC. Injustice je sice krok výborným směrem, nicméně z licence šlo vytřískat mnohem víc.

Klíčovým atributem hry je především parádní grafika, která ve spojení s interaktivním prostředím vytváří dojem výrazně nadčasové hry. Pravým hákem na okraji arény lze spustit parádní video, v němž se hráči v rámci jednoho bojiště přesunou do jiné části. Vzhledem k propracované grafice a solidnímu počtu polygonů vypadá vizuál známý z filmového plátna či stránek komiksů naprosto famózně. Jedním z akčních pilířů tohoto schématu je především interaktivní prostředí. Hráčova protivníka je například možné praštit nedaleko stojící sochou, případně ho nechat přejet autem.

Podobné prvky jsou dnes již sice standardem, avšak Injustice jich nabízí výrazně větší množství.

Balancování na hranici hratelnosti

Na výbornou se podařilo vybalancovat soupeře. Přiznejme si, že každá z postav je naprosto odlišná od svých soupeřů a rozdíl mezi hbitou Catwoman a těžkopádným Lexem Luthorem vybaveným exoskeletonem pozná i nepříliš zkušený hráč. Každá z postav pak nabízí určité slabiny a přednosti. Díky tomu se každý hráč může specializovat na vybrané množství postav, jejichž bojové umění pak může za pomocí občasného tréninku vypilovat k dokonalosti.

Jediná drobná výtka může směřovat možná až k přílišnému zvýhodnění některých postav, které dokáží eliminovat své soupeře na dálku. Ty mají pochopitelně v soubojích na blízko značnou výhodu, především pak proti méně zkušeným hráčům.

Vývojáři sáhli k mnohem decentnějšímu vyobrazení násilí než v případě Mortal Kombat.
Vývojáři sáhli k mnohem decentnějšímu vyobrazení násilí než v případě Mortal Kombat.

Na hratelnosti je vidět vliv zkušených borců, kteří parádně vychytali především řetězení bojových komb. Ovládání je vyladěné na výtečnou, není ani příliš složité, skutečnými pány se však stanou jen ti nejpečlivější a nejodhodlanější hráči. Nezbytné je pochválit také perfektní dabing a vizuální zpracování všech postav ve hře. Každá z nich si s sebou nese punc osobitosti a originality, díky němuž postavy známé z komiksů jakoby mávnutím kouzelného proutku ožily.

Jednu z největších výtek je však nutné směřovat k absenci Tag Team módu. Z poněkud nepochopitelného důvodu si tak spolu dva na dva prostě a jednoduše nezahrají. Vývojářský tým si pravděpodobně nechává otevřená vrátka pro inovaci případného pokračování.

Verdikt

Injustice je nadprůměrnou bojovou hrou, která se však v žádném případě nevyhne srovnání s Mortal Kombatem. Jednoznačně v současné době nemá na poli bojovek výraznějšího konkurenta, bohužel však v některých ohledech promrhala svůj potenciál. Zejména v množství postav a alternativních skinů. Hře nelze upřít silně osobitý ráz, vyvážené postavy, parádní komba i grafiku. Prospěl by jí však větší důraz na hru více hráčů a větší množství animací. Pro velké fanoušky komiksového univerza DC jde však o jednoznačnou povinnosti.

Hodnocení: 80 %

  • Klady: grafika, zvuk, licence, interaktivní prostředí, množství komb
  • Zápory: absence módu Team Tag, menší množství animací
Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.