RECENZE: Hra Mafia city dává ochutnat moc nad městem

Opět není mafie jako mafie. V reálu mají slušní lidé plné zuby zkorumpovaných politiků a dalších živlů jen hrabajících a jdoucích přes mrtvoly. Ve hře Mafia city však figurují jinší lumpové. Ti, jež nepostrádají jistou noblesu a hlavně ožebračují pouze fiktivně.

Stylový obal hry Mafia city, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz
Stylový obal hry Mafia city, Foto: Petra Vlková, Fanzine.cz

Takzvaně tahat za nitky láká snad odjakživa mnoho z nás. Pokud by se zároveň ostatním žilo dobře, tak by nemuselo jít o špatnou věc ani ve skutečnosti. Nicméně bez negativních následků může být člověk pánem velkomožným asi jen ve hrách. Nejen proto mají mafiánské hry svůj význam a přínos. Zde je zcela v pořádku, když dostanou příležitost stát se kápem i jinak poctiví a nezkažení jedinci.

Nedá se říci, že by v tomto ohledu trpěl trh velkými mezerami a nedostatkem. V současném množství se zde najdou lepší i horší kousky. Asi nejednomu pařanovi se v souvislosti s názvem Mafia vybaví česká počítačová hra, jež zcela zaslouženě sklidila velký úspěch. Tu také deskovka Mafia city od společnosti Bonaparte na první pohled připomíná.

Na obalu se skvějí podobné elegantní ohozy, dobové automobily, baseballová pálka, zkrátka na chlup stejná mafiánská idylka z třicátých let. I Thompson by sem krásně zapadl a dokreslil atmosféru. Kdo by však čekal, že si rozdá partičku alá Don Salieri versus Morello, narazil by na překážku v podobě minimálního počtu tří hráčů. Obejít se toto pravidlo dá těžce, protože i některé karty počítají s účastí třetího protivníka.

Gangů může být dohromady až pět. Narozdíl od karetní hry Bezva finta zde účastníci nedisponují různými předobrazy velkých šéfů, ale využívají k partii barevné žetony s totožnou kresbou ústředního mafiána. Toho lze pak naleznout v barevnějším provedení ještě na žetonu prvního hráče.

Menší grafická rozmanitost však v tomto ohledu vůbec ničemu nevadí. Beztak se o náležitou estetickou stránku starají pěkné kresby na kartách a deskách lokací, načež i detailně tvarované figurky starosty, policisty a nájemného vraha.

Zbývá už jen mít po ruce dřevěné označovací kostky, různě velké žetony vítězných bodů, vyjmout z balíčku karet ty přehledové a hra pomalu může začít. Komponent dohromady není moc a díky svému řešení nezabírají tolik místa. A to znamená významné plus co do skladnosti i rychlosti přípravy.

Originální figurky upoutají pozornost na první pohled
Originální figurky upoutají pozornost na první pohled

Hrací plán se skládá ze sedmi šestiúhelníkových desek, jež si soupeři rozestaví sice pokaždé do stejného tvaru, ale zároveň jiného rozmístění. S každou partií proto bude jinde věznice, klub rváčů, obchodní čtvrť, soukromý klub, policejní stanice, přístav a radnice. S posledními třemi lokacemi se pojí výchozí pole zmíněných třech figurek.

Ona rychlá příprava, nepříliš velká náročnost na místo a hra celkově může na první pohled budit zdání, že jde o deskovku jednoduchou. Že je to pouhá iluze však poznají účastníci při pouhém procházení rozsáhlých pravidel. Budiž Mafii přičtena k dobru maximální názornost návodu a zjevná snaha o jeho přehlednost.

Teoreticky dává princip a cíl hry smysl. Stačí jednou strategicky rozmisťovat na lokace žetony mafiánů, podruhé vynášet ty správné karty a pak už jen vyhodnocovat všechny vzniklé efekty a rozdělovat si body. Prakticky je však postup takticky náročný a pravidla složitá natolik, že promyšlenost a propracovanou variabilitu docení nejspíše jen skupina zapálených zběhlých deskopařanů.

Rozehraná hra Mafia city
Rozehraná hra Mafia city

Při setkání příležitostných hráčů nemá cenu hru ani vytahovat, protože s velkou pravděpodobností partie skončí dřív, než pořádně začne. Leda by se ujal své role určitý navigátor, a i tak nemusí být úspěch jistý. Nepochybná omezení deskovce přičítají záporné body. Jde o již uvedený požadavek na počet účastníků, délku hrací doby a zaměření na menšinovou část z okruhu potencionálních hráčů.

Skutečně nelze předpokládat, že většina lidí, ať už z řad dětí či dospělých, bude inklinovat k podobným dlouhotrvajícím a těžkým deskovkám. Spíše málokoho překvapí, když v rámci strategie či podobné tematiky leckdo sáhne raději po počítačové hře. Mafia city tu teď není za odstrašující příklad, pouze zapadá do kategorie her s poněkud užším polem působnosti.

Jistě i laik však na deskovce ocení nevšední zpracování a materiál žetonů mafiánů. Ty mohou starším jedincům asociovat kdysi velice oblíbené pogy a teoreticky by se daly i k danému účelu použít. V krabici slouží pro jejich uskladnění ne zcela funkční kartónová přihrádka, jež trochu narušuje elegantní dojem celého vnitřku. Hnidopich by nejspíše našel ještě nějaké mouchy, nicméně ostřejší kritika už by nebyla vzhledem ke kladům hry fér.

Vypadají skoro stejně, ale minimálně jeden rozdíl se najde
Vypadají skoro stejně, ale minimálně jeden rozdíl se najde

Vyjmenovat lze například pořádné procvičení mysli a strategických schopností, možnost náhlých zvratů či tolik variant, že by se mohly rozdávat na příděl. Kdo má dostatek trpělivosti a nadšení, ten hrou Mafia city určitě nepohrdne.

Název hry: Mafia city
Typ hry: Desková, společenská, strategická
Výrobce: Stragoo games
Doporučená cena: 499 Kč
Počet hráčů: 3 – 5
Hrací doba: 60 – 90 min
Doporučený věk: 12 +

Hodnocení: *** (70 %)

Klady:
Mafiánská tematika
Vydařená grafika a zpracování
Celkem rychlá příprava, skladnost
Vysoká variabilita
Názorná pravidla
Značně procvičuje strategické myšlení

Zápory:
Nutnost minimálně tří hráčů
Dlouhotrvající partie
Náročnost, zaměření na zkušené hráče

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.