RECENZE: Gears of War: Judgement rozřezali přílišnou kreativitou sami sebe

Prequel rozsáhlé sci-fi střílečky Gears of War z pohledu třetí osoby přichází s radikálními změnami příběhové narace. Retrospektivně laděné pokračování má sice stále pořádné koule a slibuje spoustu zábavy, zpackaná kampaň ho však táhne do těžkého průměru. Čtěte recenzi na GAMEZINE.cz.

Squadra KILO je pod velitelskými křídly starého známého inženýra Bairda. zdroj: vydavatel hry
Squadra KILO je pod velitelskými křídly starého známého inženýra Bairda. Zdroj: Vydavatel hry

Gears of War jsou profláklou herní sérií vydávanou exkluzivně pro Xbox 360. Pro fanoušky konzole od Microsoftu jde o kultovní záležitost, která je skrze původní trilogii provedla příběhem Zemi podobné planety Sera, jež se po nečekaném útoku podzemní humanoidní rasy Locust ocitla v plamenech globální války. Z původně hardcorové akce, jejímž hlavním atributem se stala útočná puška Lancer vybavená motorovou pilou, se stal téměř hollywoodský šlágr gradující třetím dílem.

Baird v akci

Prequel série s podtitulem Judgement sázel takříkajíc na jistotu. Oblíbené postavy v čele inženýrem Bairdem a jeho parťákem, bývalým hráčem amerického fotbalu, Colem slibovaly společně s atraktivním motivem prvního dne invaze Locustů solidní základ pro kvalitní hru.

Drobný problém může představovat radikální změna vývojářského studia, neboť za nejnovějším dílem Gears of War stojí borci z People Can Fly, kteří v minulosti relativně nedávné překvapili sarkastickou střílečkou Bulletstorm. Ta podle některých psychologů kvůli svému humoru s lehce erotickým podtextem údajně může vést k sexuálnímu násilí. Rukopis tohoto celku se na titulu ve velké míře podepsal mnohem akčnější notou, díky čemuž dochází k odklonu od základního atributu série – kvalitního příběhu.

Kilo Squad čelí obvinění z neuposlechnutí rozkazu a skutečným hlavním antagonistou je plukovník vyzbrojený hustým mustášem.

Opulentnost bitev vždycky byla stěžejním atributem série.
Opulentnost bitev vždycky byla stěžejním atributem série.

Samotná hratelnost sice zůstala téměř identická, ale klasická kampaň se posunula do výrazně odlišných sfér. Původní díly byly jen jedním dlouhým koridorem, ten byl však umně zamaskován oddychovými pasážemi v podobě drobných miniher a opulentních scenérií, jenž vyvrcholily především v třetím díle. Judgement však nepochopitelně přichází se zcela novým konceptem. Místo klasického kontinuálního příběhu servíruje jednotlivé bojové sekvence, které jsou vzájemně porcované obří obrazovkou se spoustou statistik.

Nový (level)design

Výprava je pojata retrospektivně a hlavní postavy komentují a vyprávějí, co se stalo. Vzhledem k tomu, že jde o prequel, přináší tento přístup punc originality a umocňuje atmosféru. Doslova tragédií je však nutné nazvat absenci drobných videosekvencí, které z nejnovějších Gearsů dělají místo koherentního celku spíše sled na sebe více či méně navazujících epizod. Ze hry jako by se vytratilo postupné budování atmosféry skrze gradující děj. Právě fragmentovaný styl vyprávění je pravděpodobně hlavním důvodem, proč titul nedosahuje dramatické úrovně svých předchůdců.

Celkový dojem ze hry připomíná spíše Resident Evil: Operation Raccoon City. U obou zmíněných titulů je totiž společným jmenovatelem přehnaný důraz kladený na multiplayerové pojetí hry pro jednoho hráče, což mnohdy může být smrtelnou kombinací.

Atmosféře také škodí málo propracované postavy. Ty působí velice nevýrazným dojmem a mezi nejsilnější virtuální charaktery se rozhodně zařadit nemohou. Příběh je zkrátka odsunut na druhou kolej, hlavní těžiště titulu spočívá v intenzivním bojovém zážitku, který není o nic slabší než v předchozích dílech. Před každou další sekvencí kampaně si tak hráč může nastavit obtížnost, která se projevuje jak v množství viditelnosti, tak síle nepřátel.

Rád bych napsal, o jak perfektní a skvělou výzvu jde, ale podobných triků s nastavením obtížnosti jsme viděli stovky, aniž by je kdy kdo bral vážně.

Drobnou útěchu však nabízí kampaň Aftermath, která se odemkne po nasbírání určitého počtu bodů. Hráči se přesunou do třetího dílu, ve kterém dostanou příležitost odehrát příběh Bairda a Colea, kteří se dočasně oddělili od Marcusovy party.

Multiplayer si naopak zaslouží pochvalu za ještě výraznější prohloubení funkčních a velmi kvalitních prvků z předchozího dílu, díky němuž se ze hry stává jeden z nejzábavnějších kousků určených pro hru více hráčů. Kvalita spočívá především v rozdělení postav na určité classy a mnohem hlubší diverzifikaci jednotek.

Verdikt

Gears of War: Judgement jsou lehkým singleplayerovým přešlapem, který kladl až příliš velký důraz na inkorporaci nesmyslných statistik porovnávajících vlastní výsledky s přáteli z Xbox Live. Nelogické rozdělení kampaně na sekvence zredukovalo temnou atmosféru předchozích dílů. Forma zůstává i přes tyto neduhy věrná starému krédu a zajišťuje úroveň nadprůměrné kvality.

Hodnocení: 70 %

  • Klady: Tradiční feeling, solidní multiplayer, grafika
  • Zápory: Plytkost kampaně, důraz na kompetitivní nesmysly
Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




RECENZE: Gears of War: Judgement rozřezali přílišnou kreativitou sami sebe