RECENZE filmu Věc: Počátek. Když šmejd z vesmíru vypadá jako váš kámoš

Remaky prostě a jednoduše táhnou. Ideálně ty, kde se rozřezávají těla sličných modelek motorovými pilami. Věc: Počátek na to jde trochu jinak. Má dnes vůbec naději na úspěch atmosférický horor, kde se tělesnými tekutinami šetří a namísto něj se láká na postupně budované napětí?

[album: https://fanzine.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/vec/|width=660]

V roce 1982 natočil nenápadný chlapík s vizáží westernového psance nízkorozpočtový horor, který se po několika letech probojoval mezi nejlepší žánrové kousky vůbec. Jméno Johna Carpentera možná bude pro většinu současných filmových fanoušků malou neznámou. Pro mnohé král hororové filmové škatulky má na svém kontě například Halloween, Mlhu a právě původní verzi mrazivé podívané s názvem Věc. V hlavní roli excelovala pozdější hvězda Kurt Russel a hlavně vytříbený hororový um maestra Carpentera.

Matthijs van Heijningen Jr. je ve světě známý pro své cenami ověnčené reklamní a hudební projekty. Ve svých krátkých dílech kombinuje prvky ironické komedie, kvalitního příběhu a originálního vizuálního pojetí. Spolupracoval se společnostmi jako Toyota, Pepsi nebo Visa.

Není proto divu, že na tehdejší úspěch se téměř 20 let poté snaží navázat nizozemský nadějný režisér s úžasným jménem Matthijs van Heijningen Jr. Čiší z toho na první pohled další komerční kalkul a snaha mladého tvůrce o prosazení se do velkých filmařských vod Hollywoodu. Věc: Počátek ale překvapuje snad ve všech možných ohledech.

Nemáš oheň? Zdroj: distributor filmu

Zprvu zapomeňte na do děje násilně naroubované modelky v bikinách. Antarktida by sežehla jejich silikonovou výstavku v pikosekundě. O slovo se tedy hlásí zkušený výzkumný tým, který se sem vydává za dost možná největším archeologickým objevem v dějinách lidstva. Hluboko v útrobách ledové pokrývky totiž nedopatřením zaparkoval mimozemský brouk z Vesmírné pěchoty. A když už se k nám dostal, proč by tady rovnou neztropil nějaký ten pořádný čurbes. O tom ale naši naivní výzkumníci nemají ani páru a rozhodnou se vesmírného šmejda vyzvednout a rozmrazit. Zápletkou jsme tedy nepochybně v béčkových vodách, ve kterých se pohyboval i Carpenter v originále.

Vesmírný šmejd se chce kamarádit

Tucet charakterů je během úvodních deseti minut bez zdržování rychle rozškatulkováno do nám známých filmových kategorií. Támhle ten obří černoch je drsný, ale příliš dlouho nepřežije, tahle křehká holčina v sobě skrývá velkou hrdinku a štědrý sponzor celého snažení samozřejmě musí být ten největší hajzl pod sluncem. Postavy tedy známe ještě před tím, než stačí pronést nějaký ten monolog, popřípadě překvapivě rychle zemřít. Pozornost tedy může v klidu směřovat na vskutku precizně budovanou paranoidní atmosféru strachu.

[youtube_660]qIkd_koqTY0[/youtube_660]

Náš kamarád z kosmu má totiž jednu zajímavou vlastnost. Nejenže ve své základní podobě vypadá tak trochu jako kudlanka, ale umí také precizně zkopírovat vše, s čím se dostane do styku. Myslíte si, že mluvíte se svým kolegou z týmu? Ale kdeže, za pár chvilek už se na vás sápou chapadla a jeho jedinou snahou je rozmixovat vás na částice menší než kostka ledu. Heijningen moc dobře vystavěl celý film na všudypřítomné nejistotě hlavních hrdinů a i ve zdánlivě poklidných pasážích brnká na nervy notně vystresovaného publika. Až má občas divák tendenci po očku sledovat přísedící v kině, zda se náhodou nemění v krvelačné monstrum.

Chcete vyhrát DVD k filmu Věc: Počátek? Pak soutěžte na TOPZINE.cz

S talentem režiséra naneštěstí nejdou výkony hereckého ansáblu. Je jasné, že v prvním větším filmu nelze pracovat s hvězdami nejvyšší svítivosti, Heijningen by si ale jistě zasloužil někoho mnohem lepšího než jen strnulé postavičky čekající na smrt. Divák pak musí chtě nechtě bojovat s pocitem, zda se o svého hrdinu má bát, anebo raději fandit originálně koncipovaným monstrům.

Brouci nesou nudu

Ta totiž oplývají vskutku originálním designem. Z obyčejného člověka se v několika málo sekundách stane osminohý pavoukovec s hlavou původního hostitele. Navíc se nedočkáme žádných velkých počítačových orgií. Ve stylu originálu se nová verze Věci spoléhá zejména na propracované masky a animatronické loutky. Hmatatelnost a pocit nebezpečí ze skutečného nepřítele se v dnešních filmech jen tak nevidí.

Mámo, pojď se podívat, zabil jsem brouka

Počáteční nadšení ale přejde v druhé polovině snímku do stále se opakující rutiny založené na podezřívání a následném překvapivém ataku ze zcela odlišných míst. Křivka zábavnosti tak směřuje z vrcholu příliš brzo a s blížícími se závěrečnými titulkami se o slovo přihlásí i vysloveně nudné pasáže, které mají za cíl tak trochu násilně spojit novou verzi s původní dvacet let starou filmovou klasikou.

Věc: Počátek si tak pochvalu zaslouží zejména za svůj, na dnešní poměry originální, příklon ke staré hororové škole. Pečlivě budovaná atmosféra naráží na přílišnou repetitivnost jednotlivých situací a v pokročilejších fázích pak vyloženě ztrácí pevnou půdu pod nohama. To zamrzí o to více, že v režisérovi se zjevně skrývá ohromný talent, který by s lepší scenáristickou výbavou v zádech mohl v budoucnu patřit k filmařské elitě. Bude si na to ale muset ještě nějakou dobu počkat

Věc: Počátek (The Thing)

Horor / Sci-Fi / Mysteriózní / Thriller
USA / Kanada, 2011, 103 min

Režie: Matthijs van Heijningen Jr.
Hrají: Joel Edgerton, Mary Elizabeth Winstead, Eric Christian Olsen, Adewale Akinnuoye-Agbaje, Kim Bubbs, Trond Espen Seim, Jørgen Langhelle, Ulrich Thomsen, Paul Braunstein

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.