Recenze: Fallout: New Vegas – Nukleární hazard?

Znáte to. Nakupujete si jídlo na večeři a najednou vás zaujme oddělení sladkostí. Jakoby náhodou tam zabočíte, a pak už jen očima svlékáte jednotlivé čokoládové pamlsky a dobroty. Náhle vás zaujme velký barevný poutač vaší oblíbené tyčinky. Nová příchuť? Okej, vyzkouším to. Jakmile vám tlustáprodavačka řekne povinné „nashledanou“, nervózně rozbalujete svůj nový poklad. Po prvním kousnutí je však napětí pryč. To už tu bylo, říkáte si a házíte sušenku do koše hned za dveřmi Super-Duper marketu.

Souboj na ostří železobetonu Foto: Roman Šeiner

Když bylo oznámeno, že Fallout: New Vegas (dále NV) poběží na stejném enginu, se stejnou grafikou, se stejnými modely postav jako Fallout 3, nikdo nevěděl, jestli se má těšit, nebo zavolat na linku důvěry. Trojka byla parádní záležitost a hráčům se vesměs líbila. Z velké části to bylo díky absťáku po falloutí tématice. S odstupem času si hráči však překopali hru tak, jak sami chtěli. Nyní přichází reparát zasazený do populárního prostředí s ambicemi překonat svého předchůdce.

Hlavně neztrácet hlavu Foto: Roman Šeiner

Nově v Nevadě

Celé tohle RPG se opět (díky bohu) odehrává v post-apokalyptické Americe, konkrétně ve státě Nevada. Na svět se lze koukat buďto z první, nebo ze třetí osoby. Vzhledem k častým přestřelkám je ale lepší první možnost. Pro všechny případy je tu systém V.A.T.S. Hra se zastaví a vy si vyberete, kam chcete protivníka trefit, zmáčknete „potvrdit“ a pak už jen sledujete, jak vaše postava pálí/hází/mlátí do nepřítele. Pokud v průběhu V.A.T.S. protivníka zabijete, můžete si začít cpát pusu slaným popcornem, protože bullet-time letící hlavy supermutanta je excelentní, takřka filmová, podívaná.

Nikdo neřikal, že pustina je hezká, ale tohle? Foto: Roman Šeiner

Hráč si ve hře žije naprosto svobodně a může si ve dělat, co chce a kdy chce. Může se libovolně toulat až k hranicím mapy, může donekonečna mluvit o tom samém, může střílet, dokud mu nedojdou náboje nebo neklesne stav zbraně na nulu. Může si zkrátka existovat tak, jak mu to hra jen dovolí. Nejste vázáni žádným časovým presem, na vše je hromada času, a tak si po obrovské Mojave pustině můžete trajdat až do Aleluja (ale ve hře ho stejně nenajdete).

Celou dobu hraní je vám nápomocen minidisplay Pip-Boy, který zapisuje mapy, questy, statistiky či inventář. Sem tam se zraníte při souboji, vylepšíte si vlastnosti nějakou drogou (po čase následuje závislost), a až postoupíte na vyšší úroveň, můžete si vybrat zajímavý osobnostní perk a rozdělit body dovedností do skillů. Víceméně všechno z trojky zůstalo na svém místě, takže se rychle zorientujete.

Nezájem je dedečkem nepřehlednosti Foto: Roman Šeiner

Návrat do reality

Líbí se vám to? Tohle RPG sice nemá multiplayer, ale dohrát všechny questy a obevit všechny lokace vám zabere týdny. Já vám to přeju, neberu vám to, ale vlastně jde o jedno velké déja vu. Hráči, kteří si prošli F3 budou hodně zaskočeni, jak je hra stejná. Autoři, ale celé by to klidně obsáhl jeden datadisk.

Hlavní tahák hry je obsažen v názvu. Těšil jsem se na bujarý život na ulici, narvaná casina a klidně i na naskriptované zvracení. Hazardní hry však najdete celkem tři: Black Jack, Ruletu a automaty. Toť vše. Zapomeňte na oblíbený poker Texas Hold´em, Bakarat či Kolo štěstí s bábou Tutovkou. Casina jsou navíc téměř prázdná. Lidi asi radši chodí ven do pustiny střílet si hlavy. Do Vegas se beztak podíváte až po několika hodinách hraní, takže míra zklamání spolehlivě dosáhne vrcholu.

Všichni jsou už v Mexiku, ve Vegas chcípnul pes Foto: Roman Šeiner

Když ponechám stranou grafiku, je nepochopitelné, že se autoři nepoučili z chyb F3 a zvesela je nasázeli i do NV. Třeba anální abecední inventář, záseky protivníků o prostředí,  nezničitelné předměty či tisíckrát překopírované lidi i interiéry. Dokonce po dohrání hlavní dějové linie nastane opět konec hry, žádné další prozkoumávání světa není možné. Nabít.

New Vegas měl být pak klenot hry, kde hráč stráví dlouhé hodiny na hazardu a questech. Bohužel, ve všem zůstali autoři při zemi a musíme být rádi za to, co je vidět po celé Mojave wasteland. Čili téměř nic. Ulice jsou téměř liduprázdné, v noci ani ve dne není poznat rozdíl (pravda budovám svítí neony). Rozhodně to nevypadá, že New Vegas je prosperující místo plné drog, násilí a sexu. Hráč nemá šanci dostat pocit, že se vůbec něco děje ve světě kolem něj, že to tu žije. Velká škoda. Zamířit.

O tuhle zeď by si ani kolo neopřel... Foto: Roman Šeiner

Přes mnohé bugy prostředí a nesmysly, je tu i pár věcí, které zaujmou. Hardcore mode vás nutí si hlídat hodnoty žízně, hladu a spánku a léčit zlomeniny jinak než stimpackem. Není to bohužel zrovna vybalancované, spíš to otravuje, ale dohrání hlavní story na Hardcore vám odemkne speciální odměnu (což je takový velký kanadský žert). Potěší možnost střílet protivníky přes mířidla zbraní (lze je i upgradovat), či malé novinky v percích a skillech. Celkově je to ale těžká bída nato, že jde o novou hru. Zabít.

Pro děti moc násilné, pro dospělé moc jednoduché Foto: Roman Šeiner

Pro banánek opičko, bež pro banánek!

Questy jsou hodně podobné klasickým „dojdi sem, udělej tohle a pak se vrať“. Sice se sem tam objeví originalita, ale nejde o častý jev. Až příliš často se podíváte tam, kde už jste všechno postříleli, kde není nic k nalezení ani k vykradení. Nuda a beznaděj při prolézání pater Vaultů zůstaly. Celkově mi přišlo, že se autoři opět báli ukázat možnosti světa v plné síle. Hlavní quest není nijak strhující či vyšperkovaný, ale zase neurazí. Měl být alespoň trošku nezapomenutlný a víc nutit k dohrání, ale bohužel, boj o Hooverovu přehradu spíš nudí. Tři konce jsou hezké, ale šampaňské nechte zavřené.

Lehký nádech divokého západu Foto: Roman Šeiner

AI nedoznala oproti předchůdci nějakých změn, což je další vada na kráse. Panáci jednotlivých frakcí (New California Republic, Legion nebo Kings) po vás nevystřelí, dokud na sobě nemáte oblek znepřátelené bandy nebo jste jim nesejmuli pár kolegů. Vlastně vás beztrestně vpustí až do svých pokojů. Když budete naopak chtít využít převleku a do nenáviděné akce proklouznout v jejich kostýmu, pozná vás každý blbec a následuje poplach. Většina brnění ve hře nemá žádné bonusy ke schopnostem, jediné jakžtakž použitelné jsem našel u Bratrstva oceli. Je to škoda, protože tím pádem vystřídá hráč tři, možná čtyři kusy zbroje za hru.

Lehká nadsázka, i to je Fallout NW Foto: Roman Šeiner

Na odstřel

Hratelnost se od minulého dílu taky nezměnila, takže co platilo minule, bude platit i teď. Není to špatné, ale všechno by chtělo tak nějak dobrousit, doladit, aby hráč řval „HURÁ“ po každé přestřelce, po každém questu. Pokud patříte k fanouškům původní série s 2D grafikou, nevadskou horečku beztrestně ignorujte. Jasně nenaplněný potenciál ze hry přímo stříká, ať už v casinech , questech, rozhovorech nebo soubojích.

Název: Fallout New Vegas
Výrobce: Obsidian Entertainment
Vydavatel: Bethesda Softworks
Multiplayer: Ne
Platforma: PC/Playstation/ Xbox 360
Herní doba: 3 týdny
Doporučená cena: 49,99 €

Hodnocení: *** (60 %)

Klady

– Svět kolem postapokalyptické Ameriky
– Velikost světa
– Vývoj postavy od píky k ultimátnímu kydliči
– Zbraně a protivníci

Zápory

– Všechno už tu bylo, jen mírně předělané
– téměř nulová inovace
– zastaralý engine a grafika

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Roman Šeiner
Vystudoval jsem na všeobecném gymnázium Českolipská, zdárně odmaturoval a nyní studuju Veřejnou správu v zemědělství a v péči o krajinu na ČZU v Praze, třetí ročník. Mám rád sport (florbal), muziku (bass kytara), filmy (Dark Knight) a logicky i PC hry (Starcraft 2).

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Recenze: Fallout: New Vegas – Nukleární hazard?