RECENZE: Druhý díl Ruinské trilogie Klíč odemkne, ale nepřekvapí

Ilustrační výřez ze zahraniční knižní obálky. Zdroj: distributor.

Po roce čekání se na pulty konečně dostalo druhé pokračování konspiračního románu s názvem Klíč. První část Ruinské trilogie, Sanctus, vyšel v Čechách v roce 2012 a sklidil značnou pozornost. Pokračování však už trochu pokulhává.

Klíč začíná téměř ve chvíli, kdy první část končila. Liv Adamsenová, novinářka a hlavní hrdinka, se zotavuje v nemocnici z výbuchu v Citadele i psychické újmy, kterou utrpěla při objevení prastarého tajemství.

Jejím největším problémem však je paměť, proděravělá jak plátek ementálu. Za dveřmi hlídkuje policista, často ji navštěvuje kněz a ona netuší, proč tomu tak je.

„Klíč odemkne Sakrament, Sakrament se stane klíčem a celá země se otřese…Klíč se musí nechat vést domů Hvězdnou mapou a uhasit dračí oheň, než uplyne lunární cyklus…Jinak klíč zanikne, země pukne a rozšíří se sněť znamenající konec dnů…“ Proroctví pokračuje.

V nemocnici leží i Kathryn, která si toho naopak pamatuje až příliš. Kde však je její syn a proč se jí kdosi v přestrojení za doktora pokusí sprovodit ze světa? Co ví tak strašného, že se jí snaží zbavit? A proč kněží Sancti začínají umírat?

To jsou jen některé otázky, na které je třeba nalézt odpověď, a to dříve, než budou všichni zabiti. Do Ruiny se totiž pokradmu plíží smrt. Pomalu a tiše, ale stále v zájmu vyššího dobra. Jenže nikdo už řádně neví, co to vyšší dobro představuje.

Uměle vytvořené drama

Kniha Klíč se stala v zámoří stejným hitem jako její první část, i když jejích kvalit zcela nedosahuje. Děj se nese ve velmi podobném duchu, jen se k hlavní hrdince přidal ještě úředník Clementi vyslaný Vatikánem a tajemný Duch.

Autor trilogie Simon Toyne ví, jak chytit a nepustit. Zdroj: YouTube.com
Autor trilogie Simon Toyne ví, jak chytit a nepustit. Zdroj: YouTube.com

Na rozdíl od Sanctu má pokračování daleko větší spád a mnoho častěji sklouzává do „americké“ akce. Děj tím sice skvěle utíká, ale ubírá to příběhu na tajemnosti a mystičnosti. Největší gradace samozřejmě přichází v samém závěru, tentokrát je však závěr čitelný už přibližně od poloviny knihy.

Velmi příjemnou čtivost podporuje i rozdělení do 7 částí, které jsou vždy uvedeny úryvkem z Bible. Zároveň je děj rozkouskován na desítky kapitolek, které jsou sice někdy až příliš krátké, ale zato udržují čtenáře v napětí a očekávání.

Stejně jako u předchozí části je příběh předkládán z pohledu několika vyprávěčů, ale tentokrát už to není tolik matoucí, jako tomu bylo při otevření Sanctu.

Diagnóza prostředního dílu

Simon Toyne: Klíč
Zdroj: zahraniční knižní obálka.

Druhý díl Ruinské trilogie rozhodně není špatným kouskem, trápí ho však dvě nepříjemnosti. Jeho výborná čtivost a popularita je založena na formě napsání, nikoliv na ději jako takovém a možná i kvůli tomuto nedostatku “kvalitního děje” trpí Klíč syndromem „druhého dílu“.

Příběh v sobě skrývá mnoho dalších nezodpovězených otázek a vodítek pro třetí pokračování, a záleží jen na něm, zda bude posléze Klíč chápán jako skvělý odrazový můstek či jen prachsprostá vycpávka.

Autor Simon Toyne si pro své čtenáře připravil napínavé počtení, které chytne a nepustí. Jen budete mít občas pocit, že už jste to někde četli, protože dějové zápletky někdy sklouzávají ke klišé.

Pokud však máte rádi náboženské konspirační romány ve stylu Dana Browna, zvolte Klíč. Nevyrazí dech jako Šifra mistra Leonarda, ale rozhodně vám odemkne cestu k několika hodinám dechberoucího čtení.

Název: Klíč Autor: Simon Toyne. Nakladatel: Knižní klub, 2013. Počet stran: 406.

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lenka Lokvencová
Autorka je redaktorkou magazínu FANZINE.cz. V Hradci Králové vystudovala pedagogiku, v Praze pak žurnalistiku a mediální studia. Ve volném čase se věnuje psaní beletrií a tvorbě rodokmenů.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.