RECENZE: DMC Devil May Cry nadchne jak nové hráče, tak fanoušky série

Nejnovější přírůstek do série Devil May Cry nese označení DMC a je v pořadí již pátým pokračováním. Novinka nenavazuje na předchozí díly a přináší do celé série restart, který obléká hru do jiného kabátu. Zda je tato změna k lepšímu, či k horšímu se dozvíte v naší recenzi.

Hra vypráví o počátcích Danteho a jeho bratra Vergila. Oba bratři mají démonického otce a andělskou matku. Tento rozpolcený původ z nich dělá bytosti nazvané Nephilim a dává jim přístup ke zbraním a schopnostem jak z andělského, tak démonického arzenálu, a zároveň je předurčuje ke svrhnutí nejvyššího démona. Zřejmě největší a pro fanoušky nejkontroverznější proměnou celé série je vzhled hlavního hrdiny.

Čtěte také: PlayStation 4 odhaluje datum vydání. SONY jej představí v polovině února

Na Danteho jsme byli zvyklí jako na bělovlasého hláškujícího drsňáka v červeném kabátě, zatímco v DMC je Dante černovlasý a prezentuje se stylovým čírem. Co se ovšem nezměnilo je Danteho smysl pro humor a schopnost glosovat dění kolem sebe osobitým, namyšleně sarkastickým stylem.

Grafika, engine i zvuk jsou na úrovni

Po grafické stránce se hře nedá mnoho vytknout. Grafické zpracování je na úrovni a vše doplňují úžasné animace, které si nejvíce vychutnáte při soubojích.  Pochválit musíme také u konzolových konverzí netradičně výbornou vyladěnost hry pro PC, takže si DMC užijí v obstojných detailech i majitelé slabších strojů.

Souboje s bossy jsou tradiční součástí Devil May Cry. Zdroj: Screenshot ze hry
Souboje s masivními bossy jsou tradiční součástí Devil May Cry. FOTO: Karel Kolmann, Gamezine.cz

Po zvukové stránce hra také exceluje, může za to pravděpodobně fakt, že za hudbou stojí známá elektronická formace Noisia a metalově laděná kapela Combichrist. Dočkáte se tedy temných kombinací dubstepu a elektrických kytar, které výborně dokreslují atmosféru.

Hratelnost je vyvážená

Soubojový systém se výrazných změn nedočkal a opět se setkáváme s vršením nekonečných komb za použití zbraní na blízko i na dálku. Souboje jsou srdcem celé hry a jsou opravdu zábavné a návykové. Protivníci se mění a na každého z nich je třeba použít jinou taktiku, takže vás hra nenechá zaběhnout do stereotypu. Navíc čím efektivněji a kreativněji bojujete, tím více dostáváte stylových bodů, které se promítnou do vašeho celkového hodnocení na konci levelu.

Přestože postup skrze úrovně je veskrze lineární, tak díky neustálé transformaci prostředí a originálnímu designu se rozhodně nudit nebudete. Poté co Dante vstoupí do démonického světa, ve kterém se odehrává většina hry, prostředí se promění a mnohokrát se vás přímo snaží připravit o život.

Čtěte také: World of Warcraft film je v předprodukci. Ujme se ho režisér Duncan Jones

Tento démonický svět je ve hře nazván Limbo a celé jeho zpracování je stylově šílené. Jedná se o pokřivenou verzi reality, kde nic není stálé, a i když je Dante vybaven slušnou sbírkou akrobatických dovedností, tak bezpečně prokličkovat skrze všechny nástrahy je někdy výzva.

Devil May Cry byl vždy znám svou poněkud vyšší obtížností, ale autoři v novém pokračování šli spíše na jistotu a problém projít hrou na normální obtížnost nebude mít zřejmě nikdo. Pro hráče, kteří hledají výzvu, má hra připravena několik módů, které vám dají pořádně zabrat. Za zmínku stojí mód, ve kterém stačí jeden zásah od protivníka, a nastává game over.

Verdikt

Hra přináší svěží vítr a určitě přitáhne pozornost i hráčů sérií DMC zatím nedotknutých. Souboje a pohyb v měnícím se prostředí jsou fenomenální, stejně jako hudba a vizuální zpracování.

Hře můžeme vytknout snad jen její kratší rozsah, Devil May Cry je možné dohrát za dvě delší odpoledne, a občasné problémy s kamerou a automatickým zaměřováním nepřátel.

Hodnocení: 90 %
Klady: vizuální zpracování, souboje, hudba, příběh
Zápory: délka, občasné problémy s kamerou

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.