RECENZE: Borderlands 2 zaujmou parádní akcí i obhroublým humorem

Nové postavy dokázaly herní styl ozvláštnit i přesto, že se v lecčems velmi podobají svým předchůdcům z jedničky. zdroj: vydavatel hry

Borderlands 2 dokázaly téměř nemožné. Lehce překonaly už tak výbornou jedničku. GAMEZINE.cz přináší svým čtenářům recenzi na neskutečně cynickou, barevnou a komiksově laděnou řežbu, která nesmí chybět ve sbírce žádného správného pařana!

Nové postavy dokázaly herní styl ozvláštnit i přesto, že se v lecčems velmi podobají svým předchůdcům z jedničky Zdroj: vydavatel hry

První Borderlands znamenaly ve světě herního průmyslu menší revoluci. Navzdory nepříliš slibně vypadající době hospodářského poklesu zaznamenaly solidní prodeje, které se dařilo držet na slušné úrovni i několik měsíců po launchi. Cellshadová střílečka obsahující rozmanité množství RPG prvků zabodovala jak u hráčů, tak u odborné veřejnosti.

Druhý díl byl pod drobnohledem laické i odborné veřejnosti již během svého vývoje. Autorská pozice byla o to náročnější, že laťku předchozím dílem nastavili velmi vysoko.

Čtěte také: Vybrali jsme 10 nejlepších RPG her posledních let. Prožijte pořádné dobrodružství

Původní odkaz prostupuje snad všechny pasáže hry Borderlands 2. Navýšení budgetu naštěstí přímo úměrně nekopírovala přemíra pitomých a nefunkčních invencí, jež by naprosto zbytečně a samoúčelně narušovaly již zaběhnutý koncept hry.

Vesměs se tak skutečně potvrdila proroctví natěšených hráčů, že půjde v zásadě pouze o rozsáhlejší a intenzivnější jedničku.

 Měli pravdu

Borderlands 2 neopustil sarkastický černý humor. Již od úvodního videa nesoucího se v částečně podobném duchu známém z předchozího dílu je jasné, že na tradice se nezapomíná. Nová pouť začíná lehce stravitelným tutorialem a hra poodhaluje své vnitřní mechanismy pomalu, což z ní činí perfektní produkt cílený i na videoherní nováčky.

Možná jde o ryze subjektivní pocit, nicméně úvodní pasáž hry je mnohem méně stylová a působí spíše mrzutě. Ledové pláně v sobě zkrátka nemají tolik osobitého stylu jako vyprahlé pouště tajemné planety Pandorra. Ve stěžejních pasážích hry se však hráči podívají i na vizuálně mnohem rozmanitější prostředí.

Rozlehlé krajině se však nevyhnuly některé palčivé bugy. Při souboji s bossem se mi například stalo, že jeho loot spadl za texturu stěny, takže jsem jej nemohl sebrat. To by se přežít snad ještě dalo, nicméně šlo o předměty nezbytné k dokončení questu.

[album:http://www.gamezine.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/borderlands-2/]

Jednou z principiálních změn měl být mnohem silnější příběh. Vzhledem k nepříliš úrodné dějové půdě se oba díly podařilo vcelku slušně propojit, čímž působí nové pokračování propracovaně a solidně. Nejedná se o nikterak neuvěřitelný zázrak, stále jde spíše o doprovod kvalitní kombinace střílečky a RPG. Mnohem většímu prostoru se však dostává herní mytologii, která dále rozvíjí příběh postav z prvního dílu série. Z pohledu třetí osoby si tak pravověrní fanoušci prohlédnou své staré známé. Nejen zbrojního dealera Marcuse či Dr. Zeda.

Poněkud výstřední diktátor

Největší slabinou je snad samotná postava výstředního Handsome Jacka, diktátora řídícího zlou korporaci Hyperion, který z oběžné dráhy okem Velkého bratra sleduje veškeré dění na pandorském povrchu a likviduje především všechny vaulthauntery, mezi něž patří samozřejmě  hlavní postavy.

Poněkud plytký a snad až zbytečně nadsazený charakter hlavního padoucha jasně ukazuje záměr tvůrců netvořit přespříliš seriózní titul spekulující nad filosofickou podstatou lidstva, ale krystalickou akci obohacenou o široký inventář questů. Velkých inovací dostál také bestiář, neboť po životem kypící Pandoře běhá ještě větší množství ještě bizarnějších živočichů.

Jejich kosení však není žádnou rutinou. Hra totiž nabízí předdefinovanou obtížnost přímo úměrnou počtu hrajících postav. Podobně jako v Dead Island lze hrát prostřednictvím kooperativního multiplayeru až ve čtyřech osobách, s nimiž lze procházet singleplayerovou část hry.

Nepřehlédněte: VIDEO: Angry Brds: Star Wars zkrotí sílu už v listopadu

Hra pro jednoho hráče je však výrazně obtížnější než v prvním dílu. Hra tím získává jednak na životnosti, jednak na zábavě a intenzitě.

Akční zážitek je propracovaný do nejmenšího detailu a jednotlivé classy jsou mnohem různorodější, než tomu bylo minule. Každý má sice více méně jeden hlavní skill, který pravidelně po cooldownu využívá, ale zážitek boje není vůbec autentický. Mnohem vyššího důrazu například nabyl boj na blízko, v němž je specialistou především ZERO.

Strom jednotlivých skillů je pak dostatečně široký na to, aby se v něm dokázal pořádně vyřádit i ten největší geek, pohrál si s čísly a atributy a vybalancoval si svoji optimální postavu.

Jedním z nejspecifičtějších rysů je pak smysl pro detail a černý humor, jehož porce je mnohem intenzivnější a snad i sofistikovanější, díky čemuž je pro pochopení některých vtípků nutné alespoň obstojně ovládat angličtinu.

Ve hře se nově objevuje i větší porce sexuálně mířených vtípků v mnohém připomínající loňské překvápko Bulletstorm.

Nelze ji však označit za přespříliš pokleslou či povrchní. Tvůrci se zaměřili na mnoho detailů v mnohém přesně kopírující styl a podstatu prvního dílu. Všechny změny se nesou spíše v poněkud konzervativním duchu, čímž se podařilo uchovat vnitřní podstatu hry.

Poněkud horší je situace týkající se umělé inteligence nepřátel. Z nějakého pochybného důvodu se stává, že pokud se hráč respawnuje či pohybuje opatrně, lze dojít až na několik herních metrů od nepřítele, který si stejně ničeho nevšimne.

Verdikt

Borderlands 2 nezklamaly. Oproti původnímu dílu nabízí lépe vyprávěný a snadněji konzumovatelný příběh. Poněkud opatrný přístup ke konceptuálním změnám má za následek kvalitu, která snad i v několika aspektech předčila svého předchůdce. Kromě skvěle vyladěného herního stylu nabízí stovky questů, znovuhratelnosti a různé herní styly.

Díky kooperačnímu režimu se jedná o skvělou záležitost pro hraní s kámoši. Pořádná porce černého humoru v kombinaci s pěkně vypadající cellshadovou grafikou vytvářejí originální pulpový háv. Po poněkud nepříliš nabouchaném roce jde zcela určitě o jednu z nejkvalitnějších her.

Hodnocení: 90 %

Klady: Styl, zachování konceptu, grafika, mytologie, humor, hromady zbraní

Zápory: Lehkovážnost, bugy, umělá inteligence

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.