RECENZE: Bitva pěti armád se pohybuje na hranici vkusnosti

Hobit: Bitva pěti armád má (podle všeho) být posledním snímkem, odehrávajícím se ve fantaskní Středozemi. Finální díl skládanky byl hojně očekáván čtenáři i nečtenáři brilantní předlohy od mistra J. R. R. Tolkiena. Je třetí díl Hobita filmem, na který se vyplatí do kina jít? Ano i ne.

Peter Jackson opět velel výrobě filmu ze své režisérské stoličky, stejně jako ve dvou předchozích případech Hobita a stejně jako v případě trilogie Pána prstenů. Oproti zmiňované trilogii (vzniklé před deseti lety) se však jeho vlastní styl adaptace poněkud změnil a někteří můžou namítat, že k horšímu (koneckonců vždy se najde někdo takový).

Hobita Bilba a jeho trpasličí společenství nacházíme na počátku třetího dílu tam, kde jsme je ve druhém opustili. Dávné království Erebor je sice v jejich rukou, ale bohužel pro obyvatele jezerního města Esgarothu vypustila drobná výprava krvežíznivého draka Šmaka. Protože je však drak hlavní antagonistou druhého dílu a ne třetího, dostává prostor jen na samotném začátku filmu. Tehdy bije rozdělení útlé knížečky na tři celovečerní filmy asi nejvíce.

HTBOTFA-TRLR-0006 jpg

Když Bard Lučištník z Jezerního města sjednotí přeživší po útoku draka Šmaka, jsou to Elfové z Temného hvozdu, kdo jim poskytne potřebné zásoby a bezpečí. Společně se pak se zbraněmi v rukou vydají k branám Ereboru, kde se dožadují slíbeného podílu. Trpasličí král Thorin však odmítá dostát svému slovu a vzdát se byť jediné zlaté mince. Začíná se tak schylovat k bitvě, jež je obsažena v podtitulu třetího dobrodružství o neočekávané cestě hobita Bilba Pytlíka.

Hobit jako následník Pána prstenů

Při uveřejnění první trilogie Pána prstenů se velmi logicky strhla diskuze, na kolik filmové dílo reprezentuje původní dílo literární a na kolik mu odpovídá jeho obsah a pojetí. Ačkoli se ozývala spousta hlasů, kritizujících změny oproti literární předloze jak v pojetí některých postav, tak i v některých dějových změnách, obecně se mělo za to, že film vkusně vzdává poctu literárnímu skvostu, kterým Pán prstenů bezesporu je a že svým ztvárněním může oslovit některé z diváků, aby si původní literární kus přečetli, pokud tak zatím neučinili. Tak a teď k filmové adaptaci Hobita.

HTBOTFA-TRLR-0009 jpg

V mnoha ošemetných místech, kde Pán prstenů kraloval a stál nohama pevně na zemi, tam Hobit selhává a strhává do propasti poetiku celého Tolkienova světa. Syrovost a surovost první trilogie je v té novější nahrazena záplavou barev, efektů a CGI postav. Pro srovnání dvou docela odlišných pojetí jednoho světa, nabízíme bitvu ze Společenstva prstenu (2001) a Šmakovy dračí pouště (2013).

Především od druhé minuty novější ukázky je zřejmé, že rozdíly mezi počítačovou hrou a filmovým zpracováním začínají být v současné kultuře minimální. Což je skvělá zpráva pro herní průmysl a jeho produkty, pro filmové médium už méně.

Využití CGI technologií bylo zřejmé již v prvních dvou dílech, kde se však nacházelo v relativně přiměřeném množství a bylo tak ospravedlnitelné. V závěrečné části trilogie však Jackson zachází s počítačovou technologií jako Král Já I. s kořením v pohádce Císařův pekař, kde získává termín přiměřenosti zcela nové definice.

Nejde ale jen o grafické ztvárnění prostředí, ale také o jeho využití. V mnoha chvílích působí fyzicky nemožné kousky směšně a přehnaně, což se dá ještě přijmout u výše zmíněné sudové scény (koneckonců trpaslíci fungují v Jacksonově trilogiích jako zdroj a terč humoru), ale pokud se při napínavé Bitvě pěti armád začne obecenstvo sálu smát Legolasovi, který svými kousky připomíná Super Maria ze známé arkádové hry, je něco špatně.

The Hobbit The Battle of the Five Armies jpg

Dalším nedostatkem je na vodě plovoucí děj. Jak bylo zmíněno na začátku, rozdělení knihy na tři díly bije do očí a v některých pasážích více než méně. Dobrou polovinu filmu se na plátně odehrávají boje, které vypadají tak, jak bylo popsáno výše a mezitím se trpaslíci mezi sebou dohadují,  zda vyrazí z hory na pomoc, nebo ne (je na místě doufat, že film neuvidí naši Blaničtí rytíři, protože bychom se jich tímto způsobem taky nemuseli nikdy dočkat).

Thorin, který se (ne)proměnil v chamtivého despotu, zůstává v této poloze po celou dobu snímku (až na spoileroidní závěr) a podstata jeho proměny se ztrácí právě v onom kritizovaném přelomu mezi díly a díky tomu i závěr příběhu vyznívá do prázdna.

FOTO: Hobit

Poslední hřebíček do rakve vysokých očekávání přichází jak během Bitvy pěti armád, kdy je divák svědkem dobrých dvaceti záchran na poslední chvíli (za což by se nemusel stydět ani James Cameron), tak poté v závěru filmu, kde srdceryvná klišé shazují celou dosavadní snahu o napětí (viz Legolasova matka). Takové pojetí je možné u spousty rychlokvaškových filmů, ne však u zpracování Tolkienova materiálu, které by mělo oslovovat fanoušky fantasy po nadcházející desetiletí.

Proč se na film podívat?

Hobit: Bitva pěti armád ale není nejhorším snímkem na světě, jen bohužel není tím nejlepším, a i přes rozsáhlý seznam nelibostí je na něm možno nalézt mnoho pozitiv. Film se stále odehrává ve fantaskním světě, který vytvořil J. R. R. Tolkien a který tolik lidí zbožňuje. Rozhodně stojí za to opět se vydat do Středozemě za starými známými postavami a také několik novými, zvláště jedná-li se o výlet poslední.

I když je příběh roztahaný a díky Jacksonovi občas stojí za facepalm je to pořád příběh kouzelný, vyprávějící o přátelství, hrdinství a našich touhách. „Kdyby se lidé více starali o své domovy, než se starají o své zlato, byl by svět úžasným místem.”

Vizuální stránka dokáže i přes zmíněné výtky nadchnout a stejně tak i bojová choreografie není v určitých chvílích špatná (dokud stojí herci na svých nohou a nevisí dejme tomu na pařátech netopýra). Největším plusem je pravděpodobně sherlockovské herecké trio, protože drak Šmak Benedicta Cumberbatche je skvělým ztvárnění záporného monstra a štáb by těžko hledal lepšího Bilba, než jakým je Martin Freeman, protože „I malý muž, může vrhat velký stín.”

Verdikt

Snímek Hobit: Bitva pěti armád rozhodně nebude patřit do režisérské/producentské výkladní skříně Petera Jacksona a těžko říci, jakou reakci schytá od fanoušků světa J. R. R. Tolkiena. Pravda je, že pro následující generace bude dost možná bláznivá počítačová animace bližším komunikačním prostředkem, než je dnes pro nás. Film však vyšel v dnešní době a i vzhledem k odkazu maestra Tolkiena nepůsobí dobře. Přehnané využití počítačové technologie snímku škodí, stejně jako celé sérii ubírá na kvalitě rozdělení na tři samostatné díly.

Film díky zmíněným neduhům může působit až nevkusně a lacině. Je to škoda, protože tak kvalitní předloha, která se stala milníkem moderní fantasy, by si zasloužila hodnotnou filmovou poctu. A tehdy by závěrečná píseň The Last Goodbye v podání Billyho Boyda (představitel Pipina z Pána prstenů) mohla vyhnat slzy do tváří a nostalgii do srdcí diváků. Takhle jen vyznívá do prázdna, stejně jako poslední díl trilogie o hobitovi, který se vydal na neočekávanou cestu…

Hodnocení redakce:

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

4 Comments on RECENZE: Bitva pěti armád se pohybuje na hranici vkusnosti

  1. Jeden z nejhorších filmů jaký jsem kdy viděl. Oproti původnímu PP (hlavně jedničce) je to jak ňákej Bčkovej akční animák.

  2. Sherlockovské duo, ne trio, to jen tak poznámka k recenzi..
    Jinak film dobrý, byl jsem na 3D, začátek byl plný všeho možného létajícího, ale po většinu filmu byly 3D efekty používány střídmě, zkrátka žádné do prostoru kina trčící šípy zabodané v něší hrudi atd.
    Jarin: No, Aragorn měl v Pánovi Prstenů 87 let tuším, v době, kdy se odehrává hobit mu podle knižních předloh bylo 10 a pobýval devátým rokem v Roklince. To, že ho na konci filmu zmiňují, jako mladého hraničíře, kterému říkají Chodec, mě trochu zarazilo, ale pak mi docvaklo, že před deseti lety vlastně Jackson vynechal ze Společenstva pretenů asi 20 let (ne)děje mezi oslavou na rozloučenou a Frodovým výletem na rozloučenou, takže jesltiže má sedět Aragornův věk, který prozradil v Extended verzi Dvou věží, musí tady být o dvacet let starší, takže cca třicátník.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.