RECENZE: Assassins Creed: Liberation je slabší odvar slavné série

Hlavní postavou je poprvé v dějinách série žena. Velmi atraktivní. zdroj: vydavatel hry

Lze něco tak geniálního jako  je série Assassins Creed zabalit do kompaktních rozměrů a vydat na handheldu? PS Vita ukázala, že na to výkonnostní potenciál má, to samé se však nedá říci o vývojářích, kterým se při vší úctě nepodařilo dosáhnout kvalit svých předchůdců.

Hlavní postavou je poprvé v dějinách série žena. Velmi atraktivní. zdroj: vydavatel hry

Assassins Creed: Liberation měl sloužit jako vlaštovka demonstrující hardwarovou připravenost handheldu PS Vita na vykreslování rozsáhlého světa, hlavní devizi mnohadílné série o kultu spravedlivých zabijáků. Po perfektně vypadajícím Uncharted: Golden Abyss se na tento rozporuplně přijatý handheld dostává další, k světu vypadající titul, jenž dělá na první pohled své značce čest.

Kompaktní rozměry nejsou nutnou podmínkou k tomu, aby hra vypadala špatně. Otevřený svět působí skutečně velice živě, jeho sehranost narušují pouze nadmíru rozšířené bugy. Například nikterak neobvyklým jevem není mizení postav před očima či změna jejich skinu. Grafické chybky sice výrazněji neovlivňují jinak povedeně vyladěnou hratelnost, občas však dokáží nepříjemně překvapit.

Čtěte také: RECENZE: Assassins Creed 3 naplnil očekávání. Je to prostě bomba

Velmi příjemným překvapením je naopak přítomnost zcela nové postavy atraktivní mulatky ze snobského zázemí, jež se ve volném čase rozhodla rozdávat radost, smích a dobro bojem za svobodu otroků.

Jistě, další velké téma po období války za Nezávislost je sice pěkné, horší je však jeho background. Chybí klíčové textové materiály a příběhová motivace je pouze minimální, neboť samotná výprava není příliš dobře zmáknutá. Nešťastné vyprávění začíná příliš rychle, chybí charismatické postavy a více geekování zasahujícího do hlubšího univerza.

Nové herní mechanismy v čele s převlékáním do kostýmů, z nichž každý hráče opravňuje k využívání jiných vlastností a triků je sice povedený, ale zároveň nedotažený. Ke každému se totiž váže jiná míra hledanosti hráčovi osoby, což pak činí mise, v nichž je úkolem tajné pozorování sledované osoby, nadlidsky náročnými.

Zbytek tradičních prvků zůstává zachován, výraznou změnou však prošla hudební kulisa, která je diplomaticky řečeno velmi nevhodně zvolena a působí strašně otravně.

Verdikt: Ano, Liberation není přesně to, co jsme očekávali. Přes všechny peripetie však jde o skvělou a kompaktní verzi slavné hry. Lze ji doporučit občasným hráčům i fanouškům série, kteří si užívají především herní styl, nikoli příběh. Ten je totiž v této verzi velmi výrazně potlačen, stejně jako vztah k historickým událostem.

Hodnocení: 70 %

  • Klady: Ženská postava, herní mechanismy, kostýmy
  • Zápory: Hudba, bugy, příběh
Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.