Francouzi vs. Američané vs. indiáni a jeden malý chlapec uprostřed. Orson Scott Card: Rudý prorok

oscard-rudy-prorok-perexV rychlém sledu po vydání reprintu Sedmého syna přichází od nakladatelství Laser-books druhý díl Ságy o Alvinu Tvůrci. Rudý prorok je v mnoha směrech naprosto odlišnou knihou než úvodní svazek série, zároveň se ale vrací k mnoha věcem z minula a staví je do nového světla.

Předtím než se pustíme do děje, je nutno podotknout jednu věc: souběžně s počátky Ságy o Alvinu Tvůrci vycházela Orsonu Scottovi Cardovi rovněž i Enderova sága, jejíž druhý díl byl vzdálen od prvního o stovky let do budoucna a věnoval se naprosto odlišným tématům než úvodní kniha. V tomto smyslu jsou si obě série velice podobné, ačkoliv u Sedmého syna s Rudým prorokem nejde o odlišnost v časovém rozmezí a ve vyspělosti hlavního hrdiny, ale o rozdíl v prostředí a v pohledu autora.

Místo mírumilovného návratu do Sílova Kostelce se ocitáme v Kartágu, vojenské pevnosti bělochů, která se postupně mění na malé městečko a kde vládne diktátorský Vilém Harry Harrison. Atmosféru průkopnické osady tu prozkoumáváme spolu s obchodníkem Kořalou, jenž na své lodi přiváží zpožděné zásoby whisky nejen pro vojenskou posádku, ale hlavně na prodej pro indiány. Kořala s Harrisonem totiž mají plán, jak se rudochů jednou provždy zbavit. Místo toho, aby rozpoutali obrovskou krvavou válku, budou postupně otravovat mysli indiánského obyvatelstva kořalkou, až všichni otupí a začnou doplácet na alkoholismus. Dobrým příkladem toho, jak jejich plán funguje, je jednooký věčně opilý Lola-šika, který se povaluje všude možně po pevnosti a pro pár kapek alkoholu se nechá Harrisonem krutě ponižovat.

Kromě Kartága se podíváme i do Québecu, kde Francouzi mají s indiány naprosto opačné vztahy než Američané na jihu. Uzavřeli s nimi ostražité spojenectví a vykupují od nich bílé americké skalpy. Právě sem za Gilbertem, markýzem de La Fayett, a Frederikem, hrabětem de Maurepas, přijíždí slibný generál Bonaparte, jenž sem byl poslán francouzským králem po nešťastném tažení do Španělska.

V tomto tempu probíhá celá první třetina knihy, která čtenáře spolehlivě odradí od dalšího čtení. Nejen, že se v podstatě nic neděje, ale ani nejsou přítomni hrdinové ze Sedmého syna a navíc obchodník Kořala, z jehož pohledu poznáváme Kartágo, je stejně v průběhu zabit, aniž by splnil nějaký účel. Ačkoliv zkušenější čtenář záhy pochopí, že tato část je nutným pozadím pro zbytek románu (a pravděpodobně celé ságy), i tak se úvod čte dost špatně.

Obrat přichází ve chvíli, kdy do hledáčku vstoupí již zmiňovaný whiskový indián Lola-šika, s nímž poznáváme kulturu původních obyvatel Severní Ameriky. Zjišťujeme, že všichni členové rudých kmenů jsou od narození prostoupeni jakýmsi zeleným tichem, zelenou hudbou, jež z nich činí součást přírody. Právě to je příčinou pro všechny původní zvyky a charakteristiky, které bílí nechápou. Místo lovu indiáni přijdou k doupěti zvířete a požádají, zda by pro ně nezemřelo; místo pečlivého přesunování lesem bez jediného zlomeného klacíku běží ovládáni zelenou hudbou klidně celé dny a příroda jim sama od sebe uhýbá. Lola-šika byl od mládí na zelené ticho ještě citlivější než ostatní (cítil, jak včely v okolí umírají), a proto když mu před očima zastřelili jeho otce, celý život se mu obrátil na ruby a do hlavy mu vtrhla nekonečná bolest. Ta se dala utišit jedině pomocí bělošské whisky, po jejímž vypití dokázal znovu alespoň vzdáleně slyšet zelené ticho.

Lola-šika po dlouhé době strávené v Kartágu poznává, že ho zavolalo snové zvíře, bytost, která podle tradic volá všechny rudé, aby dospěli, dostali nové jméno a zaujali své pravé místo ve světě. Nešťastný rudoch krade sud whisky a mizí s ním v lese. Nakonec skončí v Sílově Kostelci v pokoji malého Alvina, kde zjistí, že právě malý Alvin je jeho snovým zvířetem, stejně jako on je snovým zvířetem Alvina. Ten totiž používá magii, kterou ještě Lola-šika nikdy neviděl: není to špinavá magie bělochů, ani přírodní magie indiánů, a co vís, používá ji špatně. Zbloudilý indián se proto rozhodne mu vše vysvětlit a na oplátku mu Alvin uzdraví jeho hlavu, což umožní Lola-šikovi znovu slyšet zelenou hudbu, aniž by musel pít whisky. Toto setkání (mimochodem popisované s Alvinova pohledu již v Sedmém synovi) otvírá indiánovi cestu k tomu, aby se z něj stal se Rudý prorok, náboženský vůdce indiánského lidu, a zároveň otevírá hlavní příběhovou linii.

Přestože jsem právě zevrubně popsal prvních sto stran románu, jen těžko to stačí na pochopení jeho podstaty. Rudý prorok je totiž složitou mnohavrstevnou knihou, přestože se tak na první pohled nezdá. Pod sebemenšími zmínkami se často schovává mnohem víc, než jen pokračování příběhu.

Kromě již zmíněných postav sledujeme i osudy mnoha historických osobností jako je Ondřej Jackson (vůdce Američanů) nebo Te-kumsa (Lola-šikovův bratr a vojenským vůdce indiánů). Vrací se ale i staří hrdinové v čele s Alvinovou rodinou (hlavně bratr Míra), Vypravěčem a mnoha dalšími. To, že Orson Scott Card posunul hlavní těžiště příběhu od sporu mezi církví a čarodějným lidem na boj mezi bílými (Američané, Francouzi) a rudými, mu umožnilo nazírat na události hned několika pohledy. Často tak zde střídáme nejen různé postavy, ale i různé strany a jejich filozofie. Čtenář se může ztělesnit s touhou Billa Harrisona vystrnadit rudé tváře ze svého území, s cílem Ondřeje Jacksona vytvořit Spojené státy Americké, s Lola-šikou, který po prozření hlásá, aby indiáni odešli za řeku Mizipy a nemuseli se tudíž setkávat s bílými tvářemi, nebo s Te-kumsou, jenž chce spravedlivou pomstu za svého otce a všechny rudé lidi, kteří byli zabiti.

Rudý prorok je jiný než Sedmý syn. Ztratil tu původní domáckou atmosféru, kterou měl úvodní svazek a místo toho ji přenesl do občanské války, jež je sice viděna očima malého jedenáctiletého chlapce, ale která už obsahuje všechny aspekty tvrdého světa. Dojde na zoufalé akce na záchranu blízkých, střílení nevinných, zrady a složité intrikánství a ani magie už není pouze tím prostředkem na ochraňování domů před zlem. Ve všem je nadržováno indiánům (a tak trochu nelogicky bílému Alvinovi), ale ani u nich autor místy nešetří se silnou kritikou. Přesto popis rudošské filozofie působí místy až naivně, na druhou stranu ale Orson Scott Card často dokazuje, že to bylo záměrem.

Třísetstránkový román je však i stejný jako jeho předchůdce. Alvina nacházíme ve stejném věku (ve chvíli, kdy opouští domov, aby se vyučil u kováře), opět se ocitáme v alternativní Americe kolonizované puritány, znovu potkáváme staré známé postavy a dostáváme se i ke nezměněné morálce osadníků.

Druhý díl ságy o Alvinu Tvůrci je mnohavrstevnou knihu, která se špatně soudí, protože její plné pochopení vyžaduje vysvětlit nejméně polovinu jejího obsahu. Má uvěřitelné postavy, se kterými se často dá bez problému sympatizovat, má napínavé a zajímavé zápletky. V mnohém navazuje na předchozí knihu a mnohé nechává do dalších svazků, a přesto je také románem, který stojí sám o sobě, stejně složitým jako lidská osobnost. Stejně jako ona má také své chyby i klady, které lze jen těžko všechny vyjmenovat najednou. Všem, kteří knihu objevili jen náhodou na poličce knihovny nebo obchodu, lze Rudého proroka doporučit stejně jako těm, kteří mají Orsona Scotta Carda rádi. Očekávejte dobrou knihu, jejíž potenciál se však podrobně odhalí až s přibývajícími stránkami.

oscard-rudy-prorokNázev originálu: Red Prophet
Český název: Rudý prorok
Autor: Orson Scott Card
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: Mark G. Harrison
Počet stran: 344 / 352
Vydal: Laser-books, Plzeň 1999 / 2009
Doporučená cena: 149 / 229 Kč
Hodnocení: 80%

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.