Na tajemném měsíci Europa se mohou v oceánech skrývat nové formy života

Snímek Europy pořízený sondou Galileo. Zdroj: NASA/JPL

Co skrývá nejmenší z galileovských měsíců pod svým povrchem? Oceán překypující životem, nebo na kámen zmrzlý led? Sami vědci tvrdí, že pokud existuje ve sluneční soustavě mimozemský život, tak s největší pravděpodobností na Europě.

Snímek Europy pořízený sondou Galileo. Zdroj: NASA/JPL
Snímek Europy pořízený sondou Galileo. Zdroj: NASA/JPL

Europa je měsíc obíhající největší planetu sluneční soustavy – Jupiter. Je od něj v pořadí šestým satelitem. Jeden oběh kolem Jupiteru trvá tři a půl pozemských dní. Stejně jako náš Měsíc k Zemi je k Jupiteru Europa přikloněna stále jednou stranou, jedná se o takzvanou vázanou rotaci.

Objevil ji v roce 1610 Galileo Galilei, když namířil svůj dalekohled na Jupiter, uviděl, jak kolem něj obíhají další čtyři tělesa – Ganymed, Callisto, Io a Europa. Až do 70. let 20. století si astronomové mysleli, že Europa je víceméně podobná našemu Měsíci, předpokládali tedy pustý, nehostinný svět posetý impaktními krátery.

Největší část dat o Europě získala až sonda Galileo, která odstartovala v roce 1989. Sonda vyfotografovala detailněji povrch Europy, který byl poset zvláštními čarami a strukturami tvořenými ledem a dalšimi prvky. Po prozkoumání dalších dat vše nasvědčovalo tomu, že pod zmrzlým povrchem se nachází tekutý oceán.

Tento oceán by měl mít podobné vlastnosti a složení jako oceány na Zemi. Dokonce i teoreticky vypočítaný tlak na dně oceánu je velice podobný tlaku oceánského dna na Zemi. Názory na tlouštku ledu a oceánu se liší. Ledová krusta na povrchu by měla být tlustá okolo kilometru, ale může být i tlustší. Podpovrchové vodstvo by mohlo být hluboké asi 80 až 170 km, a to by znamenalo, že na Europě je více vody než na celé planetě Zemi. Tyto oceány by mohly být vhodným hostitelem mimozemského života.

Podpovrchový oceán na Europě. Zdroj: NASA/JPL
Podpovrchový oceán na Europě. Zdroj: NASA/JPL

Kvůli velké gravitaci Jupiteru dochází na Europě ke slapovým jevům. Stejně jako Měsíc působí na Zemi svou gravitací a způsobuje příliv a odliv, tak Jupiter svou mnohonásobně větší gravitací způsobuje, že útroby Europy se natahují a zase stahují, čímž třecí síla vytváří velké teplo. To by znamenalo, že by se na dně europského oceánu mohly vyskytovat termální vývěry horké vody, které jsou příznivé pro vznik života. Mimochodem právě tyto slapové jevy způsobují tak velkou vulkanickou činnost měsíce Io.

Jak může existovat ve zmrzlém oceánu bez světla život?

Na povrchu Europy panuje obrovský mráz a silná radiace by zahubila vše živé. Tato silná radiace ale produkuje kyslík, a tím i okysličuje europský oceán.

Během posledních desetiletí se na Zemi našly nejrůznější formy života, které žijí v ledových vodách bez světla nebo naopak u geotermálních vřídel, kde voda má přes 100 stupňů Celsia a díky vysokému tlaku je stále kapalná. Tyto organismy se nazývají extrémofilové a přímo si libují v těchto extrémních podmínkách.

Pokud se na Europě vyvinuly podobné mikroorganismy, tak by to mohlo znamenat, že se tam mohly vyvinout i složitější formy života. Můžou to být i formy podobné našim mořským živočichům. V oceánu nemusí být život podobný tomu pozemskému, ale mohou se tu vyskytovat i organismy na úplně jiné bázi, stejně tak tu nemusí být vůbec žádný život. To je otázka pro budoucí plánované mise.

Jak by vůbec vypadala mise, která by měla prozkoumat oceán Europy? 

Existují dvě možnosti a obě jsou velice komplikované. První možností je automatická sonda, která by musela doletět k Europě, po přistání by se musela změnit na vrták, a až by se dostala k tekutému oceánu, musela by se přetransformovat na ponorku. Jak sami usoudíte, je tato mise velice náročná a zejména drahá. Navíc bychom si museli dát velký pozor na to, aby se Europa nekontaminovala pozemským životem.

Europa-život
Hypotetická mise do oceánu na Europě. Zdroj: commons.wikimedia.org

Další možnost je vyslat lidskou posádku. Lidé by přistáli na Europě a museli by vybudovat základnu v ledu, který by stínil tvrdou radiaci. Poté by mohli přejít k vrtu a ihned odebrané vzorky otestovat.

Obě mise jsou zatím hudbou budoucnosti, protože většina jich byla kvůli škrtům zrušena. Jediná schválená mise startuje v roce 2022 – Jupiter Icy Moons Orbiter. Navíc sonda na Europě nepřistane, ale jen ji obkrouží.

Podle nejnovějších průzkumů se podpovrchová oceánská voda dere na povrch a existují tu gejzíry chrlící mořskou vodu Europy. Tento poznatek byl zjištěn pomocí Keckovi observatoře na Havaji, kde pořídili celkovou spektroskopii povrchu jupiterského měsíce. Zjistili také, že povrch si s oceánem vyměňuje chemické látky, a tím vytváří energii tolik potřebnou pro život. Na povrchu se navíc nacházejí minerály obsahující hořčík, které mohly vzniknout pouze v oceánu.

Detail struktur na povrchu Europy. Zdroj: Wikimedia
Detail struktur na povrchu Europy. Zdroj: Wikimedia

Případnou misi by to velice zjednodušilo, jelikož by se odebraly vzorky pouze z vody, která by se dostala na povrch, a nemusel by se provádět kilometr hluboký vrt. Vzorky by mohly odhalit organické látky, které vzniknou pouze v přitomnosti života.

Pokud by se na Europě potvrdila přítomnost života, byla by to velká událost, která by změnila pohled na život ve vesmíru. Znamenalo by to, že život ve vesmíru je docela častý a že slaný oceán je pro živé zárodky vhodným prostředím.

Jestli byste chtěli pozorovat Europu na vlastní oči, tak vám bude stačit nejobyčejnější hvězdářský dalekohled. Na obloze si pak najdete Jupiter a spatříte stejný pohled jako Galileo Galilei. Uvidíte čtyři měsíce obíhající kolem Jupiteru. O Europě ještě určitě hodně uslyšíme.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.