Myšpulín versus Kačer Donald. Český komiks není mrtvý

Co je české, to je hezké, a u komiksu to platí obzvlášť. V přívalu zahraničních titulů si čtenář jen málokdy uvědomí, jak je na tom komiks český. Každý si rád vzpomene na Ryhlé šípy či Čtyřlístek. Český komiks ale právě prožívá velký rozmach a expanduje i do zahraničí.

Kdo by neznal Rychlé šípy? Autor: Jan Fischer

Kreslené příběhy v Čechách podnikly první krůčky kolem roku 1938, kdy je za ruku pevně vedla snad největší legenda naší komiksové scény – Jaroslav Foglar. Hlavním cílem dobrodružství Rychlých šípů bylo bavit a vychovávat, což se ukázalo jako krok správným směrem.

I když to bylo pro tvůrce spíše překvapení, obrázkový seriál si okamžitě získal obrovskou popularitu mezi mládeží. Klub odvážných a mravně neposkvrněných hochů se na pultech knihkupectví udržel až do roku 1989.

Čtěte také: Byl Jaroslav Foglar gay, nebo ne? A záleží na tom vůbec?

Životem Jaroslava Foglara však nebyly pouze Rychlé šípy. Mnohdy se zapomíná například na spolupráci Foglara s dalším komiksovým velikánem Kájou Saudkem, ze které vzešly například příběhy Modrá rokle, Ztracený kamarád či Jeskyně Saturn.

Největší nepřítel komiksu je cenzura

Baštou českého komiksu byly zejména časopisy pro mládež. Mladý hlasatel si hlídal Foglara, ABC ovládal kreslíř František Kobík, Ondřej Sekora s Ferdou a Jaroslav Němeček se Čtyřlístkem se starali o komiksové pokrytí nejmladší generace.

Vše se vyvíjelo velmi slibně, dokud se nepřivalil přelom 60. a 70. let a spolu s ním cenzura. Saudkovy komiksy pro dospělé tak musely zmizet, byly údajně příliš americké. Úsměv vyvolávají Saudkova zpracování Majora Zemana, která se objevovala v pionýrském časopise Stezka. Saudek zde dokázal nemožné – zparodoval propagandistický seriál natolik, že ani on neunikl cenzuře.

Ukázka z komiksu Muriel a oranžová smrt Káji Saudka

I když se s příchodem 90. let a revoluce zdálo, že se český komiks opět probouzí k životu, situace nebyla nijak růžová. Snaha se nedala popřít, ovšem komiksová scéna byla natolik ovlivněna jediným výrazným autorem, Kájou Saudkem, že vznikaly spíše variace již známých stylů. Jiskra naděje, kterou byl časopis Kometa, po třech letech zaniká, Čechy ovládne Kačer Donald a jediným přeživším zůstává Čtyřlístek Jaroslava Němečka.

Světlo na konci tunelu v podobě mladé generace

Komiksový čtenář však nemusí čekat příliš dlouho a objevuje se nová a osvěžující vlna dosud neznámých tvůrců. Spouštěčem mladých talentů se stal časopis Crew. Jak se Češi začali seznamovat s komiksovou scénou, ledy se prolomily, objevila se první komiksová nakladatelství a svět kreslených hrdinů byl zachráněn.

Objevila se Generace 0, která zažila boom na přelomu 80. let a zároveň přicházela s vlastními nápady a inovacemi. Ke slovu přišel také internet a nekonečné možnosti publikace v podobě e-zinů, fanzinů a komiksových akcí.

Miroslav Krobot jako Alois Nebel, Zdroj: distributor filmu

Je těžké vybírat zástupce Generace 0, jelikož se jedná o radikálně odlišné náměty, styly kresby i prezentace. Mezi největší jména patří Jiří Grus se sérií Voleman, která se volně inspiruje touhou po nadpřirozených schopnostech v kontrastu s tvrdou životní realitou.

První ženou moderního českého komiksu je Lela Geislerová s neuvěřitelně působivou kresbou a často poněkud drastickými náměty. Duo Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 se díky Aloisi Nebelovi již hřejí na výsluní nejen komiksovém, nýbrž i filmovém, a Adolf Lachman se vyřádil na kreslené počítačové hře Machinarium.

Podívejte se na další články o filmu Alois Nebel

Většina mladých autorů se setkala v komiksové knize pojmenované Generace 0, kde vedle sebe stojí krátké příběhy třiceti čtyř autorů a ukazuje do očí bijící odlišnost každého z nich. Doba přeje experimentům, výrazné stylizaci a odvážným tématům a český komiks zvládá všechno!

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Tereza Drahoňovská

Patřím mezi revoluční děti, narodila jsem se v květnu 1990. Úspěšně jsem zdolala osmileté gymnázium v Jablonci a nyní jsem hrdou studentkou Žurnalistiky na FSV UK. Na Topzine přispívám od června 2010 a mé příspěvky naleznete v rubrice KOMIKS.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.