Multižánrová zářijová Pevnost

pevnost-2009-9-perexCo se dá dělat, prázdniny se pomalu chýlí ke konci a zatímco větrem začnou zanedlouho létat babí léta, do schránek a do trafik dorazila již devátá Pevnost v tomto roce. Tentokrát se týmu Tomáše Němce podařilo zastoupit nejen fantasy, ale i sci-fi a horor, a to v míře větší než malé. Těšte se na Vítr v piniích, Krvavé pohraničí a fůru povídek.

Krvavé pohraničí Vladimíra Šlechty vládne nejen výborné obálce od Michala Ivana, ale i prvním stránkám Pevnosti. Již v úvodníku si Tomáš Němec zavzpomíná, jak se s autorem poprvé setkal a v anketě odpovídali kmenoví redaktoři na otázku „Proč čeští autoři nepíší klasické fantasy ságy?“. Hlavním článkem je však obsáhlý čtyřstránkový text Martina Fajkuse. Ujasníme si, jak vlastně vypadá vnitřní chronologie světa, podrobně rozebereme hrdiny a geografii a povíme si i něco o dějinném proudu. Ačkoliv je článek výborně informativní a navnadí neznalé čtenáře a potěší znalé, místy by mu prospěla ruka redaktora, který by některé obraty poupravil. Celé zářijové téma završuje rozhovor s autorem, opět v režii Martina Fajkuse, kde se mimo jiné dozvíme i důvod, proč vlastně Vladimír Šlechta vyměnil nakladatele.

Pokračujeme stylově, protože jeden ze známých pevnostních redaktorů, Jiří Pavlovský, jedna z hlav nakladatelství Crew, se v červenci vydal na legendární Comic Con v San Diegu. Jak autor v závěru sám říká: „Jeli jsme na Comic Con s představou, že jednou za život by měl člověk vidět nějakou pořádnou komiksovou akci a pak bude mít pokoj. Omyl.“ A přesně tenhle pocit je z celé reportáže cítit na sto honů. A co je horší, po přečtení se ten pocit dostane i na vás, ačkoliv vám třeba komiksy nic neříkají a ačkoliv jste po návštěvě této monstrakce dosud vůbec netoužili.

A pak už následuje tradiční literární servis, v čele s dvoustranou Martina Šusta, kde se dozvíme o nových chystaných titulech (Percy Jakson, Pandemonium, Dragon Age, Poslední jednorožec a další), a ve svém sloupku si redaktor zafilozofuje nad tím, zda je k publikaci lepší tisk nebo internet. V tradičně kvalitní recenzi z rubriky Perly z moře fantastiky se Jiří Popiolek podíval na sci-fi Levá ruka tmy od Ursuly K. Le Guinové, která právě vychází u nakladatelství Argo.

Povídky

pevnost-2009-9Těch je v nové Pevnosti víc než dost. Už jakýmsi prequelem je recenze Františky Vrbenské na první díl Kočičích nocí Blanky Jiruškové, ve skutečnosti však povídky začínají až o stránku dál. A nikým jiným, než opět Františkou Vrbenskou, tentokrát i s Jakubem D. Kočím v kraťasu Jdi a zeptej se tygra, malé ochutnávce z připravovaného románu Vítr v piniích. A protože to je téma dost aktuální, na následující stránce najdeme i rozhovor s autory o tom, jak se jim vlastně tento opus tvořil.

Dalším příběhem je opět kratší, ale neméně kvalitní, povídka od Chrise Willriche v hlavních rolích s oblíbenými zloději Samem Kostěm a Pochmurnou Moruší. Tento příběh, dle vnitřní chronologie světa druhý, se točí kolem motivu sirény, jež se zamilovala do – pro svůj rod zcela neobvyklého – cíle. Oddechová povídka skýtá kromě příjemně stráveného času čtením i překvapivou pointu.

Zpátky do Čech se podíváme s Františkem Novotným v jeho povídce Královna Šumavy, jak již mnozí tuší scifistickou parafrází na slavný Kachyňův film. Svérázná stará paní Petráčková se tu na počátku třetího tisíciletí, kdy SSSR stále ještě nepadlo, potká s jedním z robotů, kteří prchají z Německa do Čech. Na rozdíl od mnoha svých ostatních počinů si Novotný odpočinul od míchání nesourodých motivů, a to z jeho povídky činí zajímavou látku přístupnou všem čtenářům (a těm, co umí německy, obzvlášť). Pravda, mnoha stálým čtenářům tohoto autora bude zmiňovaný prvek tvorby chybět.

A z šumavských lesů zase do pravého totalitního státu. David P. Stefanovič ve svém kraťasu Věrný představí podle svých vlastních slov „dystopický román smrsknutý na jedu stranu“. Zkratkovité vyjadřování a mnohé nevyřčené skutečnosti dávají příběhu depresivní, až mistrovský ráz. Někdy se prostě daří.

Možná si říkáte, že to už by mohlo stačit, avšak opak je pravdou. Po otočení stránky se dostáváme k Otomaru Dvořákovi a jeho Prokletém lovci. Tajemný Léčitel tu přijíždí na odlehlou hájovnu, aby uzdravil mysl malého chlapce, který od smrti svého otce prožívá v jednom kuse psychická muka. Autor se tu ukazuje přesně tak, jak ho známe: děsivý, mysteriózní, atmosférický a se silnou pointou. Pěkné čtení na dobrou noc.

Přeskočíme pár rubrik a nahlédneme do knihovny Dechu draka. I v povídce …a kočár jí táhnou divé koně od Haniny Veselé hraje hlavní roli hororová nota. Tady sledujeme příběh zkušeného vojáka, kterému v době míru nezbude nic jiného, než pít a pít. Noční cesta lesem se tak promění mávnutím proutku v krvavou tragédii, tím spíš, že do věci je zapletena i mladá šenkýřka, kterou hlavní hrdina miluje. Ačkoliv autorku známe spíš jako spisovatelku humorných příběhů čarodějnice Mrakuly, tentokrát ukazuje, že zvládá obstojně psát i vážně.

Posledním příběhem je Šhadán Jaroslava „Oggysu“ Vrby, ve kterém se s hlavním hrdinou léčitelem vypravíme do arabského prostředí. Bohužel ze všech zářijových povídek je tato nejslabší, protože ačkoliv je zasazena do nápaditého světa, nefunguje z hlediska příběhu, který nemá hlavu ani patu. Nutno dodat, že tato povídka je příběhovým pozadím pro postavu Zenešáhra Adžajšmena o pár stránek dále, ale ani to neomlouvá její úroveň.

Šedá území, Dech draka a hráčské doupě

Protože zářijová Pevnost nabízí přehršel většinou kvalitních povídek, je docel logické, že na ostatní materiál černobílých stránek nezbylo už moc místa. V literární dílně se Ondřej Neff vrací k Rubínovému amuletu z minulého čísla s alternativním koncem od Veroniky Katolické a nabízí k dokončení první části dvou povídek od krvavého Martina Mihuly a neméně děsivého Martina Dytrycha.

V předposlední části svého Řemesla románu se František Novotný pozastavuje nad příběhovou skladbou (aneb znáte antické drama?) a prostředím. Následuje veskrze negativní listárna a rozhovor Martina Šusta se Stanislavem Juhaňákem z nakladatelství Triton.

Dech draka pak představí druhou část How do you voo-doo?, kde Lucie Lukačovičová připomíná předchozí článek a dále rozpracovává jeho myšlenky, a taktéž druhou část povídání Omphevora a Coteauxe, kde autoři představí několik základních postav pro hraní. Závěrem upoutávka na Mistrovství ČR v Proroctví a soutěž O spár Zlatého draka.

Taktéž osekané herní doupě nabízí pozvánku na magicovou Grand Prix Praha a recenzi Sebastiana Chuma na deskovku Zanzibar. Od téhož autora se dočkáme dalšího příběhového pozadí hry Dragon Age: Prameny a ve dvou PC minirecenzích se Karel Wolf podíval na HP 6 a G.I.Joea.

Film

Dostáváme se do oblasti pohyblivých obrázků. Daniel Storch si nemohl nechat ujít recenzi na novou bezduchou akčňárnu G.I.Joe, minirecenze přiblíží animák Vzhůru do oblak, čtyřku morčat G-force, kreslený Černý kotel a legendární Kabinet doktora Caligariho. Na následující dvoustránce se Filip Gotfrid podíval na nové ucelené vydání sedmi Nočních můr v Elm Street, o které můžete v zářijové Pevnosti i soutěžit. Filmové novinky přinášejí informace o nových připravovaných filmech na téma Warcraft, Piráti z Karibiku, nebo Vetřelci a ve svém sloupku Ďuro Červenák nezapomněl na nové trailery na příští rok. Anime rubrika Alexandry Pavelkové nabízí krátký film Nekodžiru-so v hlavní roli se dvěma koťaty a do východní Asie se podíval i Onřej Neff v reportáži z PiFanu, jihokorejského festivalu filmu.

… a zbytek

Natália Martínková pokračuje ve svém výborném seriálu o Vědě ve fantazii, tentokrát Závodem zbraní. Jak se živočichové brání, jak útočí a jak přežívají v každodenním boji na život a na smrt? LARPářská rubrika zase vyrazí za hranice České republiky a Petra Neomillnerová probere další astrologické znamení, Panny.

Co se týče soutěží, kromě již zmiňovaných Nočních můr v Elm Street si můžete zahrát i o G.I.Joea a novou hororovou pecku Juraje Hertze T.M.A. Chcete vědět víc? Skočte si do stánku a hledejte do modra a červena laděnou malovanou obálku s elfím lučištníkem/lučištnicí.

Společně se zářijovou Pevností vyšla i akční sci-fi Leoše Kyši Poutník z Mohameda, jejíž recenzi připravuje Lukáš Vaníček.

leos-kysa-poutnik-z-mohamedaVesmír, v němž vládnou muslimové, nabízí velmi zajímavé obchodní příležitosti. Tedy pokud se živíte pašováním zakázaného alkoholu a pornografie. Daniel Kalandra je ovšem více než jen pouhý pašerák. Je také velmi schopný terorista, kterému se podařila nejlepší akce v novodobých dějinách lidstva. Jeho schopnosti chce nyní využít někdo daleko horší, než jsou muslimové, přičemž ne je odpověď, kterou nechce za žádných okolností slyšet…

Leoš Kyša (1979) se v rámci tuzemské fantastiky dosud prezentoval jako publicista a povídkář. Většina jeho kratších prací byla oceněna v řadě literárních soutěží, což platí například o space opeře Poutník k Mohamedovi (2008), která se stala základem této knihy a s níž autor zvítězil v ceně Vidoucí. Následovali na Ikara nominovaní Válkotvůrce (2008) a Přepadení Penzionu (2009). Na vydání v magazínu Pevnost zatím čekají Staré vznešené časy (nominace na ocenění O nejlepší fantasy 2007) a Trojhlavý, který získal cenu Radegast 2k+7.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.