Mitchell vs. Wiebe: Jak se opičák, princezna a Mario zapsali do historie

Slavná není jen hra, ale i její nejlepší hráči. Zdroj: Oficiální stránky hry

Historie pamatuje mnoho soubojů dvou znepřátelených stran, které vešly do historie. Soupeření hokejových týmů Československa a Sovětského svazu, nahánění Luka Skywalkera a temného Darth Vadera nebo nekonečné potyčky Toma a Jerryho. Jen málokdo však zná příběh dvou hráčů legendární videohry Donkey Kong, kteří vzájemnému soupeření obětovali vše a v ničem si nezadali s památnými souboji jako z dílen Hollywoodu.

Slavná není jen hra samotná, ale i její nejlepší hráči. Zdroj: Oficiální stránky hry

Videoherní nadšenci, kteří sami sebe titulují jako „hardcore“ hráče a s oblibou soupeří se stejně postiženými lidmi, uznávají v podstatě jen několik klasických automatových her. Rekordy se překonávají v mnoha dalších, za skutečnou extratřídu je však považován jen Defender, Pac-Man, Galaga a Donkey Kong. A právě soupeření instalatéra Maria s přerostlou opicí svedlo dohromady životní cesty záporáka od pohledu jménem Billy Mitchell a táty od rodiny Steva Wiebeho.

Nejtěžší hra ze všech

Billy to měl už od dětství jasně nalinkované. „Vždycky to byl rozený vítěz,“ chválí svého syna jeho rodiče. Billy vždy všechno dopodrobna připravoval a měl v hlavě nějaký ten plán, jak zvrátit nepříznivou situaci ve svůj prospěch. Tato vlastnost mu měla o mnoho let později zachránit statut celebrity. Bylo jen otázkou času, než všestranně talentovaný Billy přičichne k videohrám. A když se tak stalo, nezvolil si jen tak ledajakou, své úsilí totiž zaměřil na tu nejtěžší, legendární Donkey Kong.

Nepřehlédněte: Komerční lety na Měsíc se nejspíš brzy stanou skutečností

Při vyslovení jejího názvu se rozklepou kolena i ostříleným hráčům. Jedna z prvních videoherních štací slavného Maria totiž bývá považována za vůbec nejtěžší hru historie. „Staré hry vyžadují perfektní schopnosti, ne jako ty dnešní. Hráč musí prokázat skvělou koordinaci pohybů, logiku a to všechno kombinovat v rámci desetin sekundy. Esencí toho všeho je právě Donkey Kong,“ popisuje nástrahy oblíbené hry Walter Day, zakladatel videoherní společnosti Twin Galaxies, která se stará i o správu a zaznamenávání herních rekordů.

Když Walter pronášel tato slova, možná ještě netušil, že po ulicích Spojených států pobíhá někdo, kdo všechny předpoklady k úspěchu splňuje. V roce 1982 se bok po boku sešlo šestnáct nejlepších hráčů videoher, magazín Life o nich totiž chystal obsáhlý článek včetně série stylizovaných fotografií. Právě na jejich focení se poprvé sešel Billy Mitchell se Stevem Sandersem, který platil za přeborníka v hraní Donkey Konga. „Jak jsme tam tak stáli, tak jsem směrem ke Steveovi prohodil, jestli si nechce zahrát. Naštěstí pro mě souhlasil,“ vzpomíná na osudový okamžik Billy.

O pár hodin později odcházel zklamaný Sanders se svěšenou hlavou a Billy se těšil z titulu nejlepšího hráče Donkey Kongu a navíc ustanovil i nový rekord, který překročil do té doby  nedotknutelnou hranici 800 tisíc bodů. Z Billyho se rázem stala celebrita, a to nejen v rámci videoherní komunity. Jeho tvář se objevovala v televizi, když vešel do jakékoli herny na území Spojených států, vše rázem utichlo a všichni až nábožně sledovali, jak Billy hraje.

Nepřehlédněte: Otevírejte dopisy stylově. Použijte k tomu nůž z prstu zombie

Videoherní král si svoji slávu užíval přes dvacet let. Jeho rekordu se nikdo ani nepřiblížil. Billy ale neusnul na vavřínech a vytvořil také absolutní rekord v Pac-Manovi, kdy si na své konto připsal takzvanou dokonalou hru, při které prošel všechny úrovně bez jediné chyby. Tehdy si Billy myslel, že je nepřemožitelný. Nevěděl však, že mu brzy přibude velký soupeř.

Vzorný otec a hráč-rekordman

Foto: SteveWiebe.com

Steve Wiebe je už na první pohled přesným opakem Billyho. Nemá rád velká slova, miluje svoji rodinu a do posledního detailu naplňuje představu o průměrném americkém otci od rodiny. Už jako malý projevoval velký talent v podstatě ke všemu. Hrál baseball a dlouho chtěl být také hudebníkem. Všechny jeho sny naneštěstí zůstaly jen u koníčků. „Pokud se Steve něčeho chytí, začne být až extrémně obsesivní a chce v tom být nejlepší,“ popisuje jeho manželka. Když se doslechl o možnosti být nejlepším hráčem videoher v Americe, měl jasno. Pořídil si domů automat s Donkey Kongem a každý den poctivě trénoval.

Nezůstal jen u mačkání tlačítek a páček, přímo na obrazovku si maloval grafy a optimální trasy tak, aby nasbíral co nejvíce bodů. Jednoho dne v roce 2007 měl rozehranou partii, která věštila velký úspěch. Tak jako vždy, i tentokrát si vše poctivě zaznamenával na videokameru. Když už byl na dohled Billyho rekordu, zatrnulo mu. Z horního patra domu se začal ozývat pláč jeho malého syna. „Tááátííí, nehraj už Donkey Konga, já potřebuju utřít zadek,“ naříkal syn. Steve ale nezpanikařil a situaci zvládl na jedničku. Postaral se o syna a dokázal překonat světový rekord. A co víc, dostal se i přes magickou hranici milionu bodů. Videokazetu se záznamem rekordu zaslal do Twin Galaxies, kteří posléze jeho rekord uznali.

Nepřehlédněte: iPad pro chudinu stojí pět dolarů. Má ale méně funkcí než originál

Tak jako z Billyho, i ze Steva se stala hvězda, nikdy ale nepatřil k těm, kteří se svojí slávou chlubí. Místo objíždění večírků a návštěv pořadů v televizi se stal učitelem. Ne nadarmo měl ale Billy na svém telefonu den co den na očích motivátor „nikdy se nevzdávej“. Jednoduše nemohl uvěřit, že by ho mohl kdokoli překonat. Stěžoval si proto u Twin Galaxies. S jejich pověřením pak přímo do garáže Stevea vyslal svůj tým špionů, aby se podívali na jeho automat. Ti na místě zjistili, že jeden z náhradních dílu do něj dodal i dávný úhlavní nepřítel Billyho. Bylo tedy jasno, jednalo se o podvod. Na základě pochybných důkazů tak Steve přišel o svůj rekord. „Bylo to absurdní, nějací divní chlápci se nám proháněli po zahradě a hledali důkazy,“ popisuje Steveova manželka.

Billy následně prohlašoval, že každý správný hráč předvádí ty nejlepší při hraní naživo a podobné pokusy o zasílání videokazet jsou na hranici regulérnosti.  Steve měl ale hraní dost. Věnoval se své rodině a práci, jednoho dne se však přeci jen rozhodl, že se o post rekordmana v Donkey Kongu přeci jen popere. Vydal se proto do slavné herny Funspot, která platí za Mekku hráčů videoher. Billy okamžitě zbystřil a na místo vyslal jednoho ze svých pohůnků, aby na Steva dohlížel. Navíc také navštívil jednu z místních nejstarších hráček videoher a daroval jí automat s její oblíbenou hrou a zaplatil jí také výlet do Funspotu. Na letišti ji předal i tajemnou videokazetu, která měla o pár hodin později zničit jednu velkou radost.

Nepřehlédněte: Google zveřejnil Zeitgeits 2012. Co lidé nejčastěji hledali v tomto roce?

Steve se nenechal rozptýlit a snažil se předvěst co nejlepší výkon. Zprvu se mu nedařilo. Pak ale přišla hra, která mu měla přinést slávu. Pohůnek obratem informuje Billyho, že jim teče do bot. Proto přímo ke Steveovi svolává celou hernu, aby sledovala jeho pokus o rekord. Steve se ale nenechal rozhodit, po dvou hodinách hraní Billyho rekord překonal a navíc se probojoval až na „kill screen“, tedy poslední úroveň, kterou není možné dohrát. Gratulace se hrnuly ze všech stran a Steve si konečně mohl říct, že to dokázal. Na místo dění ale doputovala i tajemná videokazeta od Billyho. Celá herna se sešla u televize a sledovala, co se bude dít.

Záznam na kazetě vzbuzuje rozpaky

Slavný propagátor živého hraní se neobtěžoval ani přijet na místo a raději poslal videokazetu se svou údajnou rekordní hrou. Jen ten záznam nějak podezřele problikával, až mnoho přihlížejících napadlo, zda se nejedná o podvod. Billy na záznamu překonal hranici milionu bodů a překonal tak několik hodin starý rekord Steva. Věrohodnost nahrávky byla na hraně, hlavní rozhodčí a zakladatel Twin Galaxies Walter Day měl však jasno a Billyho prohlásil za nového rekordmana. Steve s pláčem opustil hernu a tvrdil, že s Donkey Kongem už nechce nikdy nic mít. „Když člověk podvádí, tak z toho rekordu přeci nemůže mít radost,“ smutní.

Devět měsíců od osudného dne se situace uklidnila. Steve se dál věnoval povolání učitele, nově se vrátil také k baseballu, kde trénoval malé děti. Billy vyráběl svou značku omáček a šéfoval rodinné restauraci. V daleké Evropě se ale daly do pohybu události, které oba pány nenechaly v klidu. Guinessova kniha rekordů totiž chtěla do svého příštího vydání zařadit i nejlepší výkon v hraní Donkey Konga. Když se to Steve dozvěděl, okamžitě vytáhl zaprášený automat a začal trénovat. Billy dál prodával omáčky.

Nepřehlédněte: NASA odhalila nádherné snímky nočního osvětlení Země

Na živé hraní v Hollywoodu dorazil Steve i se svou rodinou. Billy se opět neukázal. Steve hrál jako o život, rekordu se ale ani nepřiblížil. Následující den se dařilo o něco lépe. Na počítadle skóre se začala přibližovat milionová hranice. V tu chvíli se na scéně objevuje Billy se svou prsatou přítelkyní. Když prochází kolem, Steve ho pozdraví. Billy odvrátí hlavu a své přítelkyni řekne: „S některýma lidma tady se mi fakt nechce mluvit.“ Steve pokračuje ve hře, naneštěstí se mu opět nezadaří. Z Hollywoodu tak odjíždí zklamaný. Velký historický duel a soupeření videoherních velikánů tak končí jinak, než ve filmu. Padouch vyhrává a klaďas odchází poražen. Jenže!

O tři roky později sedí Steve ve své garáži, automat s Donkey Kongem před sebou. Za krkem mu sedí jeho malý synek a vedle nich trůní zapnutá videokamera. Mario hopsá vstříc princezně a opičák ji odnáší do další úrovně, což se opakuje ještě několikrát. Pak se Steve i jeho syn usmějí a svěsí ruce. Na obrazovce svítí 1 064 500 bodů, nový světový rekord. Štastný konec tak přeci jen přišel. Steve konečně porazil svého úhlavního nepřítele. Přišli ale jiní, naštěstí mnohem čestnější soupeři. Slavní hráči minulosti jsou dnes zapomenuti a žebříčku vládne někdo zcela jiný. Na soupeření Billyho Mitchella a Steva Wiebeho však  nezapomene nikdo.

Box: Donkey Kong

Automatová plošinovka z roku 1981 bývá považována za jednu z nejtěžších videoher vůbec. Úkolhráče je přitom na první pohled jednoduchý. S postavou instalatéra Maria musí po plošinkách vyšplhat až k princezně, kterou stráží obrovský opičák, za což získává určitý počet bodů.  Opičák na hráče v určitých intervalech pouští barely. Mimo jejich přeskakování je může hráč také rozbíjet. Každý pohyb po plošinkách vyžaduje přesné načasování a dokonalou koordinaci. Průměrný hráč se podle statistik nedostane dále, než do třetí úrovně z dvaadvaceti. V rámci série Donkey Kong vyšlo celkem patnáct videoher naa všech platformách, poslední pak v roce 2010.

Box: Nejlepší výkony

  1. 1 127 700 – Hank Chien
  2. 1 064 500 – Steve Wiebe
  3. 1 062 800 – Billy Mitchell
  4. 1 052 900 – Mark Kiehl
  5. 1 037 500 – Shaun Boyd
  6. 1 015 000 – Dave McCrary
  7. 1 012 800 – Kyle Goewert
  8. 999 800 – Estel Goffinet
  9. 964 600 – Steve Wiltshire
  10. 957 400 – Eric Howard
  11. 903 400 – Benjamin M Falls
Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.