Kukly. John Wyndham se ve své vizi budoucnosti vrací do minulosti

Jen málokterý fanoušek vědecko-fantastické literatury se nikdy nesetkal se jménem John Wyndham. Jeho román Den Trifidů je dnes považován za žánrovou klasiku. Méně známá novela Kukly má s autorovou nejslavnější knihou leccos společného – místo technologického pokroku nebo dobývání nových světů nabízí čtenářům vizi, co by se s lidstvem stalo, kdyby se naše civilizace zhroutila.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Na rozdíl od Dne Trifidů si za apokalypsu lidé tentokrát mohou sami. Čtenář se ocitá několik stovek let po jaderné válce, ve které na první pohled nikdo nevyhrál, nebo lépe, prohráli všichni. V několika málo obyvatelných městech přežívají hrstky lidí. Po zaniklé civilizaci zbylo jen pár zřícenin a Bible – základní pilíř pro přísně dogmatickou společnost. Cokoli se vymyká normálu je deviací a urážkou Boha. Bohužel, deviace se staly na Zemi postižené vysokou radiací bohužel poměrně častými. Díky radiacím dochází k mutacím všeho živého. Člověk, který se sebeméně odlišuje od normálu, je považován za zrůdu bez duše a tudíž okamžitě a bez milosti vykázán z města do hraniční země, tedy na území velmi nebezpečného a zdeformováno radiací.

Hlavní postava David, syn bigotního člena místní honorace a posedlého pronásledovatele všeho, co se odklonilo od božího plánu, se s touto realitou setkává již jako malý chlapec, když jeho kamarádku Sophii vyhostí, protože má šest prstů. Existují však mutace pouhým okem nepozorovatelné a sám David také není úplně normální. On a několik jeho kamarádů mají totiž schopnost hromadné telepatie. Díky jediné spřízněné duši, svému strýci Axelovi, rychle pochopí, že tato jejich schopnost musí být utajena. Tolik k zápletce.

Téma jaderné války a z toho vyplývající apokalypsy získávalo v padesátých letech z pochopitelných důvodů na oblibě u mnoha autorů sci-fi literatury. John Wyndham se však zamýšlí nad světem po válce z jiného úhlu pohledu. Největší důraz neklade na ekologické důsledky nebo technologickou degradaci (byť obojí je přítomné), ale na degradaci kulturní. Postapokalyptická společnost založená striktně na Bibli se vrací z kulturního hlediska do středověku.

Pro lidi z nějakého důvodu odlišné, ať už kvůli mutaci nebo jinému názoru, to může být doba velmi nepřívětivá, často dokonce životu nebezpečná. Nejsilnější stránka knihy je právě plastické vykreslení této atmosféry a tísně analogické době honů na čarodějnice. Stejně tak strach z neznámých krajů nám připomene dobu před objevnými plavbami. Analogie to však není jen ke středověku, ale i k padesátým létům. Tehdy měla i americká společnost velké problémy s tolerancí. Právě o dogmatičnosti a nedostatku tolerance k nám John Wyndham ústy strýčka Axela občas promlouvá. Bohužel v dnešní naštěstí již tolerantnější době tyto přednášky působí příliš kazatelsky a výchovně a text zbytečně zdržují.

obálka John Wyndham: Kukly

Jak vidno, apel na lidskou tolerantnost byl pro Johna Wyndhama tentokrát důležitější, než samotný děj a postavy. Ty nejsou na rozdíl od prostředí tak detailně propracované a promyšlené. Jejich příběh spíše slouží vykreslení husté postapokalyptické atmosféry a tak, přestože mnohé jejich osudy jsou dosti tragické, čtenář s nimi příliš trpět nebude. Spíše si řekne:,,Strašná doba, takové věci se tu dějí na denním pořádku,“ a s chutí bude pokračovat dál. Asi od poloviny se navíc konec knihy stává stále více předvídatelný a jako kdyby to autor věděl, finále působí trochu odfláknutě.

Novela Kukly určitě nedosahuje kvality Dne Trifidů, na druhou stranu jistě stojí za přečtení. Na rozdíl od postav a příběhu vydrží pachuť Wyndhamova světa čtenáři hodně dlouho. A vhledem k době, kdy kniha vznikla, lze Kukly dokonce považovat za určité svědectví 50. let v USA a tehdejšího honu na komunisty.

Název originálu: The Chrysalids
Český název: Kukly
Autor: John Wyndham
Překlad: Eva Pádrtová
Obálka: Ilja Smiljanic, Vladimír Nárožník
Počet stran: 170
Vydal: Odeon, 1992

Hodnocení: **** (80%)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lukáš Malý

Narodil se 18. 9. 1987, vystudoval komunikaci v médiích na Literární akademii, v současnosti studuje žurnalistiku a komparatistiku na Univerzitě Karlově. Na Topzine.cz přispívá do rubrik Literatura a Fantastika.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.