Krevní pouta III: V Liniích krve Tanya Huffová krví dost skrblila. Ale ne úplně na škodu

!SPECIÁL!Před nedávnem vydalo nakladatelství Brokilon třetí díl série Krevní pouta. Krve se sice nedočkáte, zato však Linie krve přinášejí spoustu tlejícího plátna, hieroglyfů, prastaré magie a jednu hnijící mrtvolu. O čem že Linie krve jsou? No přece o mumii.

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Soukromá vyšetřovatelka Victorie Nelsonová nemá na růžích ustláno. Naopak, od chvíle, co se začala zaplétat s nadpřirozenem, si spíše koleduje o to mít ustláno pod nimi. A netuší, že sny o zářivém slunci, které trápí jejího upířího milence Henryho, upozorňují na další životu nebezpečnou prácičku. Do Toronta totiž dorazil neobvyklý artefakt ze Starého Egypta – zapečetěná rakev. Mumie uložená uvnitř, se od ostatních vyschlých zámotků moc neliší, krom toho, že není tak úplně mrtvá.

Otevřením rakve a odmotáním zakletého plátna je mumie znovu osvobozena a spolu s bohem, jehož před tisíci let vyznávala, hodlá z Toronta udělat svou novou baštu. To však nepřipustí ani Vicki, ani Henry a už vůbec ne policejní důstojník Mike Celluci, bývalý Victoriin kolega, který si podezřelých úmrtí kolem nového hnijícího kamaráda všimne jako první. Jenže žádný z nich nemá ponětí, s čím si to vlastně hrají.

Škatulata, hejbejte se!

Linie krve navazují na předchozí díl Stopy krve opět s minimálním časovým posunem. Tentokrát se ocitáme v říjnovém Torontu a atmosféra depresivního podzimu je v knize rozhodně cítit. Deštivé počasí a mokro v botách hrdinům na náladě nepřidávají, nemluvě o tom, že se ulicemi Toronta prohání ta plesnivá rašple. Všichni jsou proto nervózní a nedůtkliví a mnohem víc se, k pobavení čtenáře, špičkují.

Zároveň se rozvíjí milostný trojúhelník Vicki-Henry-Mike. Oba zmínění pánové mají neustálou potřebu nastalou situaci řešit, čímž přivádějí Vicki k šílenství. Ta je totiž přesvědčená, že žádný trojúhelník neexistuje, pouze dvě samostatné úsečky a to je přece naprosto v pořádku, tak proč to měnit? Naštěstí pro ni, mumie ovládající celé město spolehlivě odvede pozornost jejích dychtivých ctitelů a nezávislá Vicki i čtenář, který si nelibuje v řešení vztahových krizí, si mohou oddychnout.

Nicméně, kdo neměl rád Vicki jakožto zatuchlou feministku předtím, nebude ji mít rád ani teď. Autorčino nelichotivé mínění o mužích prosakuje do většiny replik hlavní hrdinky, a co Vicki neřekne nahlas, to si alespoň myslí. V několika momentech se stylizuje do jakési zachránkyně všeho, protože muži kolem ní jsou neschopní, a začíná být opravdu nesympatická, dokud jí autorka pěkně nesesekne hřebínek. Pak je to zase stará dobrá Vicki, která sice nesnáší pocit bezmoci, ale umí si o pomoc říct, když je to třeba. Dokonce se nám ukáže v novém světle, když se na okamžik ocitne na opačné straně vězeňských mříží a konečně si uvědomí, že její částečná slepota nemusí být vždycky jen na obtíž, a že není na všechno sama.

Kde už jsem tohle viděla?

Oproti předchozím dílům musím zklamaně prohlásit, že detektivní zápletka tentokrát hvězdy z nebe nestrhne. Mumie urvaná za řetězu tady už byla (dokonce bych řekla, že Huffová se nechala silně inspirovat Anne Riceovou a jejím Ramsesem prokletým). Pravda, zápletka je jiná, ale podobností by se pořád našlo dost. Snad až příliš velká část děje se věnuje samotné mumii, jejím myšlenkám ohledně našeho světa a úvahám o tom, jak se změnil. Zkrátka a dobře, první půlka knihy teče pomalu jak bahno.

Kdo doufal v poctivou detektivní práci jako v minulých dílech, bude zklamaný. Celé pátrání po plesnivci se totiž zakládá jen na pocitech a dojmech. Nejprve zapracuje intuice Mikea Celluciho a později předtucha Vicki, která jen tak kouká na televizi a u jedné zprávy ji cosi osvítí. Rovněž závěrečné zlikvidování mumie je na obvykle dopodrobna promyšlenou Huffovou trochu odfláknuté. Čtenář čeká ohňostroj, magii nebo cokoliv silnějšího, než běžné lidské ručičky a nedočká se ani jediné rachejtle.

Linie krve jsou příjemné počtení, sice lehce pokulhávající za předchozími dvěma díly, ale zpracované kvalitně, s dobrou zápletkou, průměrnou akcí a propracovanými postavami, které jinak neforemné mase dávají alespoň nějaký tvar a hloubku. Doufejme, že ve čtvrtém díle, který nás čeká, přehodí Tanya Huffová výhybku zpátky na kolej, ne které jela první dva díly, ať to má zase grády.

Název originálu: Blood Lines
Český název: Linie krve
Autorka: Tanya Huffová
Překlad: Pavel Musiol
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran: 332
Vazba: brožovaná
Rozměry: 115 x 180 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2010
Doporučená cena: 248 Kč

Hodnocení: *** (60%)

PECIÁL

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.