Krásní Scotta Westerfelda klopýtají v závěsu za Ošklivými

Lidé rádi a často zapomínají, odkud vzešli. Při současném stupni vývoje se snadno pozapomene na to, že agresivita, násilnost, dravost, nenávist a vztek jsou neoddělitelnou součástí našeho zvířecího já. Ale co kdyby to mohl jednoduchý zásah do mozku změnit? Je vlastní osobnost adekvátní cenou za poklidné, mírové soužití celé planety a ochranu životního prostředí?

Ilustrace na obálce, autor: Carrisa Pelleteri

Šestnáctiletá Tally Youngbloodová už není ošklivá. Konečně podstoupila plastickou operaci, která ve světě Scotta Westerfelda čeká na všechny šestnáctileté. Pod narkózou jí prodloužili a zpevnili kosti, odsáli tuk z míst, kde by být neměl a narvali silikon tam, kde by ho normální člověk mít nechtěl. Vyrazili jí všechny zuby a vyměnili je za běloskvoucí protézu pevnou jako titan. A jen tak mimochodem jí do mozku tajně implantovali léze, které modifikují její myšlení a chování, jako by byla permanentně pod vlivem tlumících léků.

Přesto se Tally na jejím novém, krásném světě něco nezdá. Má pocit, že ačkoli mezi ostatními nevyčnívá vzhledově, vyčnívá nějak jinak. Vzpomínky na život před operací sice nedokáže uchopit a plavou jí před očima v krásné mlze, ale oproti ostatním se cítí více při smyslech. Díky novému příteli Zaneovi znovu najde cestu, kterou na konci Ošklivých kvůli operaci ztratila. Jenže cesta za čistým a svobodným vědomím není jednoduchá a Tally opět stojí proti systému nadvlády i proti vlastním přátelům. Je snadné rozhodnout se mezi špatným a správným. Jenže co když jsou správné všechny cesty?

Dobro a zlo jsou relativně relativní pojmy

Civilizace, kterou Scott Westerfeld čtenáři představil v prvním díle série, Oškliví, se na první pohled zdála být evolučně dál než náš svět. Tallyini současníci jsou ekologicky nezávadní lidé s patentem na dobro, kteří mají oprávněný respekt z přírody a sdružují se v malých městech. Ale už samotné přesvědčení, že objevili recept na správnou a přímou cestu pro všechny, která nemá žádná rozcestí ani vedlejší uličky, je natolik arogantní, že dokládá pouze patent na zlo. Přinejmenším v rovině, v jaké se zlo běžně prezentuje.

Jenže rozdíl mezi dobrem a zlem zakotvuje především morálka jedince a až v druhém plánu morálka skupiny. To, co většina jedinců považuje za správné, se automaticky přejímá do všeobecného paradigmatu společnosti, v níž žijí. Westerfeld rozvíjí orwellovskou myšlenku nadvlády a kontroly z první knihy a propojuje ji s prvky sociálního darwinismu, podle nějž silní vládnou slabým.

Díly série Oškliví:

Uglies (2005, č. Oškliví, Triton 2010, recenze Alžběty Lexové)

Pretties (2005, č. Krásní, Triton 2010)

Specials (2006)

Extras (2007)

Z filozofického hlediska Krásní působí jako stať o relativitě dobra a zla, přepsaná do příběhu tak, aby byla širšímu a hlavně mladšímu publiku lépe stravitelná. Nejednou donutí čtenáře se zamyslet nad tím, na čí stranu by se postavil nebo jestli by odsuzoval to či ono chování. Z hlediska příběhu už to tak slavné není.

Karkulčina cesta lesem

Stejně jako Oškliví i Krásní se z velké části skládají z Tallyina putování za ošklivými a novým Kouřem, baštou vzbouřenců proti režimu. Jako by Westerfeld vzal přesně děj předchozího dílu a jen ho trošku zaktualizoval a vyšperkoval. První část knihy tvoří Tallyino opětovné seznamování se se světem ošklivých a její vlastní minulostí a druhou zcela vyplňuje Tallyina cesta za Kouřem a jeho obyvateli, kteří se rozhodli, že nechtějí být krásní.

Westerfeld vypráví poutavě a filozofické otázky nechává vyplouvat na povrch v pozadí příběhu, takže děj utíká příjemně rychle a nekomplikovaně. Text je členěn do krátkých tematických kapitol, které na ploše několika stránek pokrývají dílčí události, jež dohromady splétají bohužel jedinou zápletku knihy.

Žádný učený z nebe nespadl. Zato technologie očividně ano

Krásní se dají klasifikovat jako příjemná vlaková četba plná neoriginálních filozofických myšlenek vykradených z děl jiných autorů (například Orwella, Hobbse nebo Spencera). Westerfeld se ale příliš soustředí na onu hlavní myšlenku a psychologii dospívajících hrdinů a nevěnuje už dostatek pozornosti světu samotnému. Každý systém musí projít určitým vývojem, ale autorovy kulisy, včetně propracované technologie a ekologických vychytávek jako by jednoho krásného dne prostě spadly z nebe.

Hrdinové se věnují naší době jako dávné minulosti, staré tak tři sta let, přesto Tally nachází v troskách města lidskou kostru v autě. Auto by nepochybně tři sta let vydrželo, ale lidské tělo se rozkládá podstatně rychleji, na vzduchu by z kostry zbyl prach v rámci maximálně desítek let, takže by na Tally asi sotva mohly zírat prázdné důlky v lidské lebce. Místo odpovědí na otázky po přečtení vyplouvají na povrch otázky nové – kde tihle lidé vzali všechnu technologii? Pomocí čeho vyrobili recyklátory, když ještě neměli recyklátory? Z čeho vyrobili solární panely, když ještě neměli elektřinu a energii ze solárních panelů? Kde vzali oblečení? Jak vypadala první generace Krásných? Otázky se v průběhu četby přímo exponenciálně množí, ale odpovědí na ně se čtenář nedočká. Bylo by pro změnu krásné, kdyby následující díl spíše vysvětloval, než vyprávěl a zamotával.

Krásní ničím nepřekvapí, ani nijak zvlášť nezklamou, pokud čtenáře nezklame právě ona nedomyšlenost. Neposkytují žádné převratné myšlenky na poli filozofie, pouze ty stávající, například že neexistují lepší lidé, ale pouze lepší technologie, prezentují v pěkném a nepochybně nerecyklovatelném obalu.

Název originálu: Pretties
Český název: Krásní
Autor: Scott Westerfeld
Překlad: Zdeněk Uherčík
Obálka: Carrisa Pelleteri
Počet stran: 288
Vazba: brožovaná
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Triton, Praha 2010
Doporučená cena: 259 Kč

Hodnocení: *** (50 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.