Král fantasy ság, David Eddings (1)

david-eddingsKdo nezná Belgariádu? Nebo Sparhawka? Nebo Eddingse samotného, tak ten patrně nemá co ve fantasy dělat.

david-eddings

David Eddings se narodil v roce 1931 ve Washingtonu. Během svého života se snažil živit všelijak – od učení na vysoké škole po prodavače v potravinách, ale odjakživa měl velký talent pro vyprávění příběhů. Zkoušel psát, ale jeho práce nebyly moc úspěšné až do dne, kdy si všiml vydání Tolkienovy knihy Pán prstenů za výlohou knihkupectví. S myšlenkou, jak je to možné, že se ten starý krocan stále prodává, vešel dovnitř a s hrůzou zjistil, že toto je již třicáté deváté vydání Tolkienova veledíla. Najednou si uvědomil, že svět fantasy přeci jenom miluje a s chutí se pustil do psaní a vymýšlení vlastního světa. Díky tomu má dnes svět o jednu výbornou fantasy ságu více. Ale je to sága s velkým S, protože se rozrostla na neuvěřitelných deset knih, které na sebe navazují, aniž by došlo k nějakému výraznějšímu časovému posunu.

princ-Khledar
Princ Kheldar, podvodník, špion a zloděj, nejlepčí průvodce při putování, Zdroj: img.photobucket.com

V roce 1982 tedy na světlo vychází v nakladatelství Del Ray Books první díl, jakési vstupní dveře do Eddingsova světa, Pawn of prohecy (česky Pěšec proroctví, And Classic 1995, Classic 1997 a 2005). Po něm následovala v sáze Belgariad Queen of sorcery (1982, česky Královna magie, And Classic 1995, Classic 1997 a 2004), Magician´s gambit (1983, česky Kouzelníkův Gambit, And Classic 1995, Classic 2006), Castle od wizardry (1984, česky Věž černé magie, And Classic 1995, Classic 1998 a 2007) a Encharter´s end game (1984, česky Divotvůrcova koncovka, And Classic 1995, Classic 2007). Název poslední knihy je trochu zavádějící, protože všechny ostatní mají s dějem něco společného, kdežto u pátého pokračování Eddings patrně počítal, že toto bude závěrečný díl a do názvu to dal jasně najevo, přičemž divotvůrcem myslel sám sebe.

Podobnost s Tolkienovým dílem je přímo patrná. V příběhu vystupuje skupinka hrdinů vedená Belgaratem a jeho dcerou Polgarou. Při troše šťourání se dají v jejich skupince nalézt prakticky identické charaktery jako ve Společenstvu prstenu. Jenže Eddings uchopil svůj svět ryze po svém. Mapu světa osídlil pouze lidmi, jimž pevnou rukou vládnou bohové, kteří stvořili svět, a kteří, ač všemocní, podléhají vyššímu principu – proroctví, které musí být naplněno, ale které neříká, jak vše skončí. Skupinka hrdinů, jejichž počet postupem času roste, je dle proroctví předurčena pro nějaký úkol, který musí splnit, aby se proroctví naplnilo. V tomto tkví kouzlo celého příběhu, které si však čtenáři uvědomí až na konci pětidílné ságy, když zjistí, že každý svojí měrou přispěl ke šťastnému konci, kdy bylo zlo poraženo. Ve všech knihách Eddings vždy na začátku a postupně v celém textu poodhaluje roušku tajemství jak nad historií svého světa, tak vysvětluje podstatu proroctví, kterou také hlavní postavy svými činy naplňují. Děj plyne velice svižným tempem, tudíž čtenář skoro nepostřehne, že čte ne jednu knihu, ale hned několik. V Divotvůrcově koncovce završí celou ságu velice eposním koncem, ve kterém nesmí chybět veliká bitva plná zvratů, ani osudový souboj a ne jenom jedna svatba na konci. Právě tímto dokázal Eddings vytvořit zcela jiné prostředí, než Tolkien, a proto nebyl nazván pouhým plagiátorem a příživníkem na jeho díle, ale uznán jako dobrý autor fantasy.

davidd-eddings
Eddingsův svět je malebně kouzelný, Zdroj: prestonr.com

Celá sága je postavená na principu dualismu – vše pro má své proti, plusy mají své mínusy a ti hodní mají své zlé protějšky. Bohužel, i zde dochází k jistému klišé, že na straně těch hodných je celá plejáda hrdinů a jako oponent jim stojí jeden, maximálně dva jedinci, kteří mají vždy o trochu navrch. Na obranu však je nutno říci, že autor vytvořil skutečně velice pestrou plejádu různých charakterů, které jsou skvěle rozpracované, a tudíž čtenáři rychle přirostou k srdci.

Po uzavření Belgariády si dal Eddings na chvíli pauzu, aby od roku 1987 svoji ságu rozjel nanovo opět v nakladatelství Del Ray Books. Vyšlo dalších pět dílů v sáze nazvané Malloreon – Guardians od the West (1988, česky Strážci západu, Classic 1995 a 2005), King of the Murgos (1988, česky Král Murgů, Classic 1995 a 2005), Deamon Lord of Karanda (1989, česky Pán Démonů z Karandy, Classic 1995, And Classic 2005), Sorceress of Darshiva (1990, česky Darshivská čarodějnice, Classic 1995 a 2005) a The Seeress of Kell (1992, česky Věštkyně z Kellu, And Classic 1996 a 2006). Tímto románem autor definitivě uzavřel celou sérii, protože už opravdu nebylo proti komu bojovat ani kam jít, neboť skupinka hrdinů probrázdila doslova a do písmene celý svět. Pokud si bude čtenář dělat čáry na mapě, kudy se družina vydala, zjistí, že pokryjí takřka kompletně celou mapu a do některých míst dorazí dokonce několikrát. Což je jen dobře, protože tím autor napomáhá dojmu, že místa skutečně existují v reálném světě a nejsou pouze etapami na cestě vpřed, ale lze se do nich i reálně vracet.

(pokračování příště)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.




Král fantasy ság, David Eddings (1)