Komerční vesmírné lety jsou na vzestupu. SpaceX píše dějiny kosmonautiky

FOTO: Elon Musk

Kosmonautika a vesmírné lety se stávají komerční záležitostí. Je to z části nevyhnutelný vývoj, z části odhodlání a kapitál lidí, kteří za soukromými společnostmi s vesmírným programem stojí. Svůj podíl na tom mají i škrty v rozpočtu NASA. A jedna z firem, která se chopila příležitosti, je SpaceX Elona Muska.

FOTO: Elon Musk
Elon Musk  Zdroj: NASA.gov

Založení a financování společnosti

Jeden ze zakladatelů PayPalu, Elon Musk, vzal v roce 2002 své jmění a založil společnost, která si kladla za cíl vysílat rakety do vesmíru. SpaceX se za deset let své existence stala nejrychleji rostoucí firmou v oboru, počet zaměstnanců jí vzrostl ze 160 v listopadu 2006 až na více jak 3 000 v současnosti. Sám Elon Musk investoval v počátcích do firmy 100 milionů dolarů a v současné době vlastní 70 % akcií, které měly v lednu 2012 hodnotu 875 milionů dolarů, což znamená celkovou hodnotu firmy 1,3 miliardy dolarů. Tato cena však po druhém úspěšném testovacím letu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon v květnu 2012 skočila na téměř dvojnásobek, a to na 2,4 miliardy dolarů.

SpaceX, která sídlí v Hawthorne v Kalifornii, prozatím veřejně neobchoduje své akcie, vstup na burzu plánuje na příští rok, ale už od roku 2005 vlastní 10 % firmy společnost Surrey Satellite Technology. Tento obchod tvořil jen část miliardových příjmů, které měla firma do května 2012. Soukromí investoři dodali 200 milionů dolarů, z toho polovinu sám Musk, dalších 100 milionů dodali investiční společnosti, například Founders Fund, která investovala i do PayPalu. V dubnu 2012 obdržela SpaceX  500 milionů dolarů od NASA v rámci podepsaných smluv. Zbytek příjmů tvořily zálohy na již nasmlouvané projekty.

Už v roce 2006 NASA vypsala soutěž, která určila nového dopravce pro zásobování ISS. SpaceX výběrové řízení vyhrála a NASA si tak objednala dva zkušební lety. Po úspěšných testech se kontrakt navýšil na 12 zásobovacích misí v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Pro společnost ORBCOMM má vyslat postupně celkem 18 satelitů na oběžnou dráhu a pro firmu AsiaSat v příštím roce dva. Muskovi se s jeho firmou podařilo také prolomit letitou nadvládu společností Lockheed Martin a Boeing v dodávkách pro americké letectvo. SpaceX tak získala 900 milionů dolarů ze 70 miliardového rozpočtu letectva.

FOTO: Kosmická loď Dragon
Kosmická loď Dragon s robotickou rukou ISS, která ji bezpečně dokuje. Zdroj: NASA.gov

Dodnes má SpaceX nasmlouvaných 50 misí v celkové hodnotě 4 miliard dolarů. Postupně, jak jsou dokončovány jednotlivé komponenty a fáze misí, jí chodí zálohy a má tak zajištěný trvalý přísun peněz. Také nespoléhá jen na vládní organizace jako je NASA nebo armáda, ale bere zakázky i od soukromých společností.

Vývoj vlastních raket, motorů i kosmických lodí

Pro své komerční lety si SpaceX vyvíjí vlastní rakety i motory. První byla dvoustupňová raketa Falcon 1, s jedním motorem Merlin na prvním stupni a jedním motorem Kestrel na druhém, která se po třech nezdařených startech dostala do vesmíru až na čtvrtý pokus. Při druhém úspěšném pokusu vynesla na oběžnou dráhu malajský satelit RazakSAT, pak byla raketa Falcon 1 stažena z provozu.

Další raketou z dílny SpaceX je Falcon 9, která obstarává v současné době všechny lety. Na oběžnou dráhu vynáší hlavně kosmickou loď Dragon, ale může zároveň nést i satelit. Tato dvoustupňová raketa s devíti motory Merlin na prvním stupni a jedním na druhém dokáže v novější verzi vynést na oběžnou dráhu 4,8 až 13 tun, záleží na výšce, které musí dosáhnout. První testovací let se uskutečnil v červnu 2010, pak následovali testovací lety s kosmickou lodí Dragon.

FOTO: Raketa Falcon 9
Raketa Falcon 9. Zdroj: NASA.gov

Samostatný modul Dragon se skládá ze dvou částí. První o objemu 10 m3 je tlakována, zatímco druhá s objemem 14 m3 není. Může tak nést celkem až 6,6 tun nákladu. První zkušební let proběhl v prosinci 2010, kdy byl Dragon vynesen na oběžnou dráhu raketou Falcon 9 a strávil tam 3 hodiny, než se bezpečně vrátil na Zem. Při druhém zkušebním letu se jako první komerční vesmírná loď modul spojil s ISS, tentokrát ještě bez nákladu. Další lety už byly běžné zásobovací mise pro ISS, jak si je NASA objednala. Dragon nahradil jak vysloužilé raketoplány a využívání ruského Sojuzu, tak přímo v NASA vyvíjenou vesmírnou loď Orion, jejíž vývoj byl kvůli nedostatku financí pozastaven.

Spuštění zásobovacích misí na ISS nebylo bez problémů

Loni 7. října SpaceX vyslala na první oficiální let modul Dragon k ISS s 905 kg vážícím nákladem. Jako sekundární mise byl nesen i první satelit společnosti ORBCOMM, který měl být vynesen druhým stupněm rakety po odpojení Dragonu do potřebné výšky. Při startu však selhal jeden z devíti motorů rakety. Falcon 9 je konstruován tak, aby dokončil svoji misi i se dvěma poškozenými motory, proto se raketa dostala do výšky, kde se odpojila kosmická loď. Jenže kvůli problému s motorem na prvním stupni se NASA a SpaceX rozhodli nezažehnout z bezpečnostních důvodů motor druhého stupně a vypustili satelit příliš nízko. Pracovníci ORBCOMM se jej snažili pomocí směrových trysek dostat do provozní výšky, ale to se jim nepodařilo a satelit po čtyřech dnech dopadl na Zem.

Druhý zásobovací let k ISS se uskutečnil letos 1. března. Start tentokrát proběhl v pořádku a modul s 575 kg nákladem se úspěšně odpojil. Jenže pak pracovníkům v řídícím centru zatrnulo, když naskočila jen jedna ze čtyř směrových trysek lodi, které jsou nutné ke spojení s ISS a k rozložení solárních panelů. Po dvanácti minutách se jim však podařilo problém v řídícím počítači vyřešit a Dragon se s jednodenním zpožděním spojil s ISS. Zůstane tam do 25. března, kdy se vrátí s více jak tunovým nákladem zpět. Na tento rok je naplánován ještě jeden let. Každý takový let Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon stojí 54 milionů dolarů. Pro porovnání – let Sojuzu k ISS stál více než 60 milionů.

FOTO: Start Falconu 9
Start Falconu 9  Zdroj: NASA.gov

Budoucnost komerčních letů do vesmíru

Vývoj raket a motorů ve SpaceX se však nezastavil, momentálně vylepšují raketu Falcon 9 a chystají těžkou raketu Falcon Heavy, která bude nejsilnější raketou od dob Saturnu V, jenž vynášel do vesmíru mise Apollo. Tato raketa pak může nést kosmickou loď s posádkou na oběžnou dráhu měsíce nebo upravený modul Dragon bez posádky na povrch Marsu. Podle Elona Muska je v zájmu jeho společnosti přispět k trvalému osídlení Marsu, proto by mohl Falcon Heavy nést přístroje a vybavení, které budou první osadníci na Marsu potřebovat. NASA má v plánu podobnou misi na rok 2018 a Musk prohlásil, že kolem roku 2030 vyšle na Mars loď s lidskou posádkou.

Také kosmickou loď Dragon čekají proměny. V základní verzi vozí náklad na ISS, ale existuje upravená verze DragonRider, která může na oběžnou dráhu vynést až sedm kosmonautů a omezené množství nákladu. NASA si první pilotovaný let objednala na rok 2015, ale už v současnosti probíhají testy a po získání všech certifikátů proběhne zkušební let, prozatím bez posádky. Dále jsou pak ve vývoji ještě DragonLab, který bude sloužit k experimentům na oběžné dráze, a koncept Red Dragon, jenž by měl přepravit náklad na Mars.

FOTO: Kosmická loď DragonRider
Kosmická loď DragonRider pro sedm kosmonautů  Zdroj: NASA

Ačkoliv NASA očekává další snížení rozpočtu o necelou miliardu, připravila jí SpaceX konkurenci, když si domluvila osm zásobovacích letů od společnosti Orbital Sciences Corp. v celkové výši 1,9 miliardy dolarů. Komerční vesmírné lety jsou velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím, které dostalo příležitost díky stažení raketoplánů z provozu. SpaceX je však největší, prozatím nejúspěšnější a nejambicióznější firma v tomto oboru. V nejbližší době se tak určitě dočkáme dalších milníků v dobývání vesmíru.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Martin Kubal
V redakci GAMEZINE.cz od února 2013.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.