Knihy o konci světa. Spisovatelé sci-fi v růžovou budoucnost nevěří

O roku 2012 si můžeme myslet cokoli. Přesto se tomuto tématu nevyhneme, ať už v televizi, v kinech nebo románech. Co si o konci světa myslí scifisté?

Mayským proroctvím se zabývá i kniha Ve dvorech slunce Zdroj: Plejáda

Co bude, až tu nebudeme? Jakým směrem se lidstvo ubírá? Spěje budoucnost k lepšímu nebo horšímu? Podobné otázky si kladou autoři vědeckofantastických románů od časů, kdy tento žánr vznikl. Těžko tedy někoho z nich obviňovat z toho, že se veze na současné vlně oblíbených spekulací o konci světa, který má podle prastarého mayského proroctví nastat v roce 2012.

Je rok 2012 nafouknutá bublina, nebo důvod proč se začít bát?

Přesto se najdou i takzvaní záhadologové, kteří na podobných věcech stavějí svou literární kariéru. Knihkupectví se proto hemží tituly jako Apokalypsa 2012, Mayské proroctví či Poselství Mayů 2012, jejichž názvy jsou vytvořeny tak, aby ihned zaujaly cílovou skupinu.

Následující pětice letos vydaných románů také přináší katastrofické vize. Mimo jediný však nelze o žádném z nich říci, že jejich autor pouze využil situace.

Bria D´Amato: Ve dvorech slunce

Kniha Ve dvorech slunce je onou výjimkou. Jediná se svou anotací a přebalem netají tím, že se její příběh vztahuje k roku 2012. Hlavní hrdina Jed DeLanda nevěří na věštby svých mayských předků. O tom, že by ke zničení světa mohlo skutečně dojít, začíná přemýšlet až ve chvíli, kdy se zdá, že se proroctví naplňuje. Román však slibuje více. Například cestování časem, které z něj dělá obyčejnou science fiction a ne pouze snahu o snadný přivýdělek.

Novodobá Noemova archa bude zapotřebí v románu Potopa

Stephen Baxter: Potopa

Příběh Potopy od Stephena Baxtera se odehrává roku 2016. Spisovatel v knize vypráví o postupném, ale dosti rychlém, zaplavování světa. Pod vodou se během několika málo let ocitají New York, Řím i Londýn, a mořská hladina nehodlá klesnout. Zbytky lidstva by měla zachránit budovaná vesmírná loď. Zda k tomu skutečně dojde, se čtenáři dovědí v plánovaném pokračování s biblickým názvem Archa.

Michael Crichton: Říše strachu

Crichton se na současné obavy o modrou planetu dívá z jiného, někdo by řekl klausovského, úhlu. Řeči o klimatických změnách nepovažuje za pravdivé, dokonce tvrdí, že dokonale nahrávají ekoterorismu. V knize Říše strachu jeho hrdinové proti takovýmto skupinám bojují a veškerými silami se snaží zabránit uměle vyvolaným přírodním katastrofám.

Frank Schätzing: Limit

Co do počtu kilometrů, nejdál zašel Frank Schätzing v románu Limit. Pohroma překročila hranice zemské atmosféry. Ropu lidé vyždímali do poslední olejovité kapky a začali se soustředit na další zdroje energie. Tím se stal prvek helium 3, nacházející se na povrchu Měsíce. Začíná boj o moc mezi USA a Čínou, ten však čtenář sleduje spíše v pozadí. Hlavní linii knihy totiž tvoří pátrání po čínské disidentce.

Na budoucnost se černě dívá i Paolo Bacigalupi Autor: Raphael Lacoste

Paolo Bacigalupi: Dívka na klíček

Na Paola Bacigalupiho mohou mít čtenáři rozdílné názory, jen nemohou zastávat ten, že jede v kolejích mainstreamu. Už v loňské povídkové sbírce Čerpadlo 6 (recenze Jana Nohovce a Jakuba Ehrenbergera) se zamýšlí nad tím, co lidstvo čeká. Letos jsme se dočkali překladu autorovy prvotiny, románu Dívka na klíček. Ten popisuje blízkou mrazivou budoucnost, kdy svět ovládají potravinářské magakorporace. O ropě se zmiňují jen někdejší učebnice chemie, v Bacigalupiho vizi se zlatem vyvažují kalorie.

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Marek Hofman

Narodil jsem se v Bruntále v prosinci roku 1991. V současnosti bydlím blízko Olomouce, kde také studuji na Univerzitě Palackého žurnalistiku a historii. Psát knižní recenze na fantasy, sci-fi a hororové knihy jsem začal v červnu 2010. V červnu 2011 mi pak byl svěřen post šéfredaktora Fanzine.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.